Úvod / Nálezy

Nálezy

11. 12. 2012 Autor: Rum 6482× 13
Zdravím všechny kolegy, v tomto pro nás těžkém období. Jelikož venku pořád padá a padá, probíral se staršími nálezy a trochu je i čistím... Mám tu jednu podkovu, a jedno UFO, před vyčistěním a po vyčištění,a navoskování. Zajímalo by mne jestli někdo neví,co by to železo mohlo být. Děkuji, Rum

 Autor: Rum

Komentáře

heteropteryx

11. 12. 2012, 10:29

Podkova krásná, ale zasloužila by si opravdové odrezení. Ale to je věc každého hledače, co považuje za optimum. Chtělo by to fotku shora a s měřítkem a detail ozubu z několika úhlů. Podle mě pár století ji bude, ale takhle těžko říct.

Rossy

11. 12. 2012, 10:54

Já se na to dívám takto,ale vždy záleží na nálezových okolnostech.
http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&i=47407&mm=1&vd=1

Burchinal

11. 12. 2012, 10:56

Tak já například beru tuhle úroveň čištění jako naprosto ideální. Při správném nakonzervování a ošetření se další postup koroze zastaví a přitom předmět není nijak poškozený a zůstává ve svém původním tvaru. Takové to brutální čištění "až na zdravý kov" je podle mě zničení předmětu. Pokud takový předmět není extra zachovalý, tak z něj při takovém brutálním čištění zbyde jen taková chudinka, troska, děravé torzo, které původní předmět připomíná jen trochu a všechna ta staletí jsou z něj nenávratně pryč. Ale je to jen můj osobní názor. Mám prostě rád historické předměty tak jak jsou, tak jak se dochovaly.

Rossy

11. 12. 2012, 11:24

To:Burchinal.

dabelhorny

11. 12. 2012, 12:56

Je to hrot - koniec kopie jednoduchého tvaru, aspoň môj názor. Stredovek , Rossy možno určí viac podľa hmatcov atd. na priloženej podkove. Ak to bolo nájdené spolu. Môj odhad okolo 15 - 16 str. Podľa zachovania kremičitá pôda s pieskovcom a trocha toho zemného ílu, vo vlhšom ale dobre vsiakateľnom podloží ( svah nejakého obranného hrádku )

heteropteryx

11. 12. 2012, 16:07

Burchinal: Neříkám u nějakých echt předmětů, ale podkova se mi rozpadla na dva díly jednou jedinkrát a už jsem jich až na kov odrezil asi padesát. U podkov to není jen o "kráse" ryzího kovu, ale hlavně o tom, že vidíš počet a umístění hřebíkových otvorů a podle toho můžeš říct, jestli se jedná o levou nebo pravou podkovu. Dále jasně zhodnotíš materiál a strukturu (v několika podkovách jsem nalezl kousky mědi - asi jak kovář překoval do podkovy kdejaký zbyteček kovu), míru opotřebení a bez rzi je třeba jasně vidět, že podkova měla mělký žlábek pro hlavičky hřebíků nebo že má už úplně obroušený hmatec. Ale jak jsem psal v příspěvku níže. Je na každém, jak svoje předměty nakonrezvuje. Já, vzhledem k tomu, co vše na podkovách sleduji, pro mě je tohle očištění nedostatečné. Někomu ale může vyhovovat a respektuju to.

Burchinal

11. 12. 2012, 18:00

Jasně, podkova sama o sobě není nijak vzácný předmět, tam o nic nejde.

marinex1

11. 12. 2012, 22:06

Já na čištní používám ocet.Podkovu namočím do octu a jednou denně ji přejedu oc. kartáčem po týdnu je bez koroze.Potom ji zahřeji nad ohněm a zatepla potřu včelím voskem. Ten jí zakonzervuje.
Ale jak říkáš je to každého věc.Koukni se na můj příspěvek Pro štěstí a zkus je porovnat

Burchinal

11. 12. 2012, 23:05

No a ta kyselina octová v tom železe zůstane...

heteropteryx

12. 12. 2012, 07:52

Burchinal: Po kyselinové lázni namočíš podkovu na x hodin do vody (destilované). Případně vodu několikrát vyměníš. 99,999 % (prostě hodně devítek) kyseliny se vyplaví.

dabelhorny

12. 12. 2012, 09:15

To Burchinal : Proti kyselinám, stačí premydliť mydlom ( opláchnuť ) , povrch sa takto zneutralizuje.

Burchinal

12. 12. 2012, 12:01

A to je ten problém - že pouze povrch. Ale uvnitř (a v takto pórovitém materiálu obzvlášť) ten ocet zůstane. Omydlení nestačí a zahřátí teprve ne. Snad jedině to dlouhodobé vyplavování destilkou. Ale to vlastně není vyplavování, ale ředění. Taková homeopatika :-)
No ale pro obyčejné předměty to asi bude stačit, pro vzácnější a cennější předměty bych takovýto způsob čištění rozhodně nezvolil.

heteropteryx

12. 12. 2012, 13:49

Já bych řekl, že se ty kyseliny až moc řeší. Když použijete na uchování předmětu metodu tanatování, tak vlastním konzervačním činidlem je kromě taninu i kyselina fosforečná nezanedbatelné koncentrace a tu se řeší nějaké zlomky procenta. Odrezení i vznik rzi funguje na principu chemické reakce, takže pokud mi tam zbude stopové množství kyseliny, tak to může poškodit stopové množství železa - kyselina zde reaguje stechiometricky a ne katalyticky. Tedy další koroze není otázkou zanedbatelných zbytků kyseliny, ale otázkou působebí látek skrz parafín na železo. Daleko větší význam by mělo uložení exponátu v atmosféře dusíku nebo inertního plynu než řešit mikromnožství kyseliny.