Několik poznámek k Mauseru HSc

Vím, že o této pistoli bylo již mnoho článků napsáno, přesto bych se rád s několika svými názory a poznatky se zájemci o historii a užití této a nejen této zbraně podělil.
Předesílám, že nehodlám nijak polemizovat s tím, co se se zbraněmi používanými za války dělo, ale hledím na věc z hlediska konstrukčního, logistického, užitného a dnes sběratelského s odstupem více než 60 let po tragických letech 2. světové války.
Firma Mauser byla vyhlášenou zbrojovkou především díky svým puškám. Vyráběla rovněž pistole ve střední ráži s vpředu otevřeným závěrem a jednofunkčním spoušťovým mechanizmem.
Vývoj a konstrukce Mauserovy kapesní pistole započal v roce 1935 v Mauserových závodech v Oberndorfu, aby se stala zlepšeným následovníkem Mauseru model 1934 a jako konkurent Waltheru PP. Jejím konstruktérem byl Alex Seidel a jde vlastně o třetí verzi pistole DA/SA z této konstrukční kanceláře, po prověření patentové čistoty, kdy předchozí dva modely HSa a HSb výrobního uplatnění nedosáhly. Přišla však na trh se značným zpožděním 10 let, tedy dávno „po odjezdu vlaku“, dokonce se nechala předběhnout i firmou Sauer & Sohn úspěšným modelem 38H.
Do výroby šla tato třetí, výsledná pistole HSc jako vysoce kvalitní komerční pistole v prosinci 1940. Ve skutečnosti měla údajně firma Mauser výrobu připravenu již v roce 1938, ale byla držena zpět Armádním zbrojním úřadem (WaA) za účelem většího soustředění se na stávající výrobu Mauserových malých zbraní jako pistole Mauser 1934, P08 a pušky K98.
Pozn. HS z němčiny Hahn Selbstspanner (samonapínací kohout) doplněný c jako třetí varianta, kdy bylo u Mauserů zvykem varianty označovat malým písmenem.



Číslování předchozího modelu 1934 končilo v hodnotách nad 600000, Takže číslování nové pistole Mauser HSc bylo stanoveno na 700000. Všechny kusy HSc vyrobené u firmy Mauser během 2. světové války byly číslovány šestimístným číslem na spodním okraji přední plochy rámu pažby. Spodní plocha hlavně byla značena třemi posledními číslicemi výrobního čísla ražením, závěr byl značen rovněž tímto trojčíslím elektrickou jehlou zespodu u ústí. Německá válečná výroba HSc skončila těsně u čísla 952000 ke konci války v květnu 1945, což představuje přibližně 252000 pistolí HSc vyrobených nacistickým Německem. Každá pistole Mauser HSc vyrobená během Třetí říše nese tovární značku zkoušky střelbou Orlice (Eagle) nad N (E/N) vyraženou na pravé straně kořene lučíku a na předním okraji pravé strany závěru. Pistole HSc, které mají pouze tyto značky na pravé straně nebyly převzaty ozbrojenými složkami armáda, policie a byly k dostání na civilním trhu. Převážně však byly nakupovány vojenskými osobami jako osobní záložní zbraň.

Takticko technická data

Ráže 7,65 mm
Spoušť SA/DA
Celková délka 162 mm
Celková výška 110 mm
Celková šířka 28 mm
Délka hlavně 82 mm
Počet drážek 6 vpravo
Vzdálenost miřidel 128 mm
Hmotnost pistole s prázdným zásobníkem 585 g Kapacita zásobníku 8 nábojů
Úsťová rychlost 290 m/s

Rozebrání zbraně

Po vyjmutí zásobníku a kontrole nábojové komory natáhneme kohout, páčku pojistky přesuneme do polohy zajištěno, stlačíme záchyt hlavně dolů, zatlačíme závěr mírně dopředu a oddělíme od těla pistole. Přiměřeným tlakem na spodek nábojové komory hlavně vpřed a ven vyjmeme hlaveň s pružinou z tělesa závěru.



Nyní několik osobních poznámek k ní

A) Tvar a ergonomie
Zbraň je tvarově již na první pohled velmi zajímavě řešena. Nezvyklý můstek mezi lučíkem a přední hranou těla může být vhodnou kluznou plochou při tasení a zasouvání zbraně do pouzdra a zároveň ukrývá demontážní záchyt hlavně. Sklon pažby (přední plochy) 75o k ose hlavně a její tvar zaručuje velmi dobré uchopení, které mile překvapí každého, kdo střelbu z pistolí provozuje. Ve skutečnosti s ohledem na tvar pažby je tento úhel ještě menší. Závěr číslo 1: pistole je tvarově a ergonomicky řešena s předstihem doby.

B) Konstrukce
Jedná se o zbraň s dynamickým závěrem a polopevnou hlavní. Hlaveň totiž není pevně spojena s rámem, jak to známe například u jiných pistolí ráže 7,65 (ČZ 50, Walter PP) ale je od rámu oddělitelná a při rozborce je uložena v podskupině závěru. Zjednodušeným pohledem jako u pistole Vz. 52, která je ale konstrukčně zásadně odlišná. Kohout je polozakrytý a vyčnívá skutečně jen malá část určená k manipulaci s ním. Jednoduše a efektivně je na svou dobu řešena i pojistka, která při zajištění vychyluje úderník ze dráhy kohoutu a zároveň jej válcovým výstupkem fiuje v otvoru v tělese závěru, takže v zajištěném stavu lze spouští bezpečně vypustit kohout. Ale pozor, pouze s originálním nebo ověřeným úderníkem! Celkově je dvojčinný spoušťový mechanizmus řešen velmi zdařile a efektně. Daly by se rozebírat další zajímavé prvky, ale to není hlavním cílem tohoto článku, který má spíš sběratelské poslání.
Při standardech kvality zpracování zbraní vyrobených firmou Mauser byly i zbraně z počátků produkce velmi dobře zpracovány, teprve později se projevovala úsporná technologická opatření. Podívejme se však na konstrukci zbraně.
Zbraň sestává pouze ze 40 součástek.

a) Třískově obráběné polotovary:
rám, závěr, hlaveň, páka pojistky, úderník, kohout, záchyt kohoutu, záchyt zásobníku, přerušovač, spoušť, záchyt hlavně, hledí, vytahovač, podavač zásobníku.

b) Pružiny: hlavní, spouště, záchytu kohoutu, bicí, pojistka – vytahovač, úderníku, pružina zásobníku, pružina záchytu hlavně, pružina záchytu závěru.

c) Díly vystřihované a tvarované: táhlo spouště, vyhazovač – záchyt závěru, vodítko bicí pružiny, páka záchytu kohoutu, těleso zásobníku, dno zásobníku.

d) Jednoduché rotační díly: opěrné kolíky pružiny pojistka –vytahovač, 3ks kolíky, odlehčený kolík spouště, 2 ks šrouby střenek, čep kohoutu.

e) 2 ks střenky.
Poznámka: Pan Seidel měl asi v oblibě čísla 2 a 8. Všechny kolíky a vnější válcové plochy úderníku mají průměr 2,8 mm.

Závěr 2: Shrneme-li tento výčet dojdeme k závěru, že jde o velmi zdařilou jednoduchou konstrukci z hlediska výrobního a logistického a lze prohlásit, že tato zbraň byla takřka ideálním řešením jako záložní zbraň příslušníků ozbrojených sil.

Z hlediska konstrukčního jde o skloubení s výrobními požadavky na jednoduchost v maximální míře, jak tato disciplina byla v době našich studií nazývána Technologičností konstrukce. Rovněž nízká hmotnost je zde výhodou.

C) Nelze ale jenom chválit….
Zbraň má svá bolavá místa, ať jsou to úderník, pružina spouště nebo páka záchytu kohoutu, které praskají. O těchto trablech si často na internetu povídají naši američtí kolegové pří shánění právě zmíněných náhradních součástek.
Doplňme rovněž, že se nejedná o žádnou superpřesnou zbraň, ale její přesnost je k účelu vyzbrojit v době války ozbrojené složky nanejvýš dostatečná.
Osobně mohu uvést, že ve srovnání s etalonem Walter PP a naší ČZ 50 (Strakonice) tedy srovnatelnými kusy, jim v přesné střelbě na 25 m pouze dýchá na záda, pravděpodobně díky hlavni, která není pevně spojena s rámem zbraně, ale výsledek je naprosto dostatečný.
Rovněž řemeslné zpracování doznalo během doby změn k horšímu, zde je příklad propuštěného zmetku rámu i když jen se vzhledovou vadou.

Závěr 3: zbraň o přijatelné přesnosti s rizikem občasných poruch a závad.



Zahájení výroby, výroba a číslování

Odběrateli této zbraně byly armáda, námořnictvo, letectvo, policie a část produkce tzv. civilní trh, který se ovšem rekrutoval z příslušníků ozbrojených sil, kupujících záložní zbraň. Existují i informace kontraktu pro Švýcarsko.
Zbraně byly vyráběny v sériích dle zakázek příslušných úřadů a podle toho také označovány příslušnými značkami. Byly číslovány od počátečního čísla 700000 a výroba pod německou správou byla údajně ukončena číslem 959988. Podívejme se, jak probíhala výroba jednotlivých zakázek v návaznosti na číselnou řadu a jak byly tyto zbraně označovány.

Umístění nápisů, čísel a značek na pistolích Mauser HSc

1) Na levé straně závěru je logo Mauser a nápis ve dvou řádcích. Nejprve byl bez linek, Ty se objevují až po čísle 855000



2) Výrobní číslo zbraně je u všech číslovaných exemplářů umístěno těsně nad spodním okrajem rámu nad dnem zásobníku. Sčíslovaná zbraň má poslední tři číslice výrobního čísla vyražena na spodní ploše hlavně a vypálena elektrickou jehlou na spodní plošce těsně před ústím závěru.



3) Tovární značky zkoušky střelbou mají rám – kořen lučíku na pravé straně, závěr na pravé straně těsně u ústí a hlaveň na zesílené části vpravo vepředu. (E/N)



4) Přejímací značky ozbrojených složek jsou umístěny na levé straně kořene lučíku



5) Vlastnická značka Kriegsmarine je umístěna na přední straně rámu pažby pod lučíkem.



6) Vnitropodniková značka R/W (“WR”), popsáno jako R nad okrouhlým W. Jedná se podle Dr. Prof. Rolfa Gmindera, bývalého ředitele Mauseru o značku vnitřní kontroly Mauser. Písmena znamenají “Werksrevision” což může být přeloženo jako uvolněný výrobek – v angličině „factory proof“. Touto značkou jsou značeny rám, hlaveň, závěr a úderník.
Později Francouzi používali podobnou značku, bez souvislosti….
Druhá verze říká, že jsou to iniciály R. Weise, který byl kontrolním pracovníkem Mauseru, (značky se totiž objevují i na P08 a puškách) a po válce údajně pracoval pro Francouze proto značka podobná. Umístěna je v místě přejímky zbraně – kořen lučíku zleva.

Mauserova značka



Francouzská značka



Příklad značení hlavně



Zahájení sériové výroby

Nultá serie 700000 – 701346 (údaje se v různých zdrojích liší). Tyto zbraně jsou charakteristické kromě jiného tím, že upevňovací šrouby střenek jsou situovány u jejich dolního okraje a to 20 mm pod pozdějším standardním provedením.
Tyto pistole jsou v současnosti velmi vzácné. Do dnešní doby bylo údajně nalezeno nejnižší číslo 700067 a nejvyšší 701343. Kvůli častým prasknutím střenky bylo umístění šroubů posunuto o 20 mm výše od čísla přibližně 701348 po celý zbytek válečné produkce a dále.
Kriegsmarine nakoupila přibližně 500 ks těchto raných vysoce leštěných, komerčních pistolí na civilním trhu, počínaje číslem někde kolem 700486. Zbytek těchto pistolí nenakoupených a značených KM byl prodán na civilním trhu. První pistole pro Kriegsmarine byly označovány gravírováním v námořních dílnách poměrně velkou orlicí nad M (Marina) na přední ploše rámu pažby.
Předmětem zájmu je fakt, že mnoho pistolí s dolním šroubem převzatých KM mají pomíchané číslování dílů. Známé případy uvádějí různé stupně rozdílů mezi rámem závěrem a hlavní. V některých případech jsou čísla jen o několik jednotek od sebe. Experti uvažují o tom, že se to mohlo stát při procesu gravírování značky KM v námořních dílnách. Námořní výzbrojní personál byl zvyklý gravírovat E/M na vnější stranu rámu předchozího Mauseru model 1934 přebraného K/M, což nevyžadovalo rozebrání zbraně. S novým modelem nebyla věnována plná pozornost dvěma číslům zbývajících částí. Nicméně byl personál postupně proškolen a pozdější kusy mají již odpovídající číslování. Civilní provedení pistolí se šroubem dole jsou vždy s odpovídajícím číslováním.
Od počátku mají pistole vyvrtané v patě pažby oko pro závěsnou šňůru. Anglicky jsou všeobecně nazývány „Mauser HSc Low grip screw“. Vyskytují se zřídka a jsou sběratelsky velmi ceněny. Podle zjištění z volných zdrojů Policie ČR se takový kus v databázi evidovaných zbraní v ČR nevyskytuje. To nevylučuje, že se mohou vyskytnout znehodnocené exempláře nebo studijní exempláře ve sbírkách ozbrojených složek nebo výrobců zbraní a munice. Sám jsem viděl toto provedení asi na dvou internetových aukcích USA a EU. Ceny byly v obou případech velmi zajímavé. Vezmeme-li v úvahu, že pistole z této série byly údajně dodány pouze na civilní trh a pro Kriegsmarine je zde vysoká pravděpodobnost, že jich mnoho leží na dně moří.

Pro ilustraci toto je obrázek z aukčních nabídek.



Spuštění skutečné sériové výroby

Je zcela jisté, že první zkušenosti uživatelů přiměly výrobce minimálně k „posunutí šroubů připevňujících střenky - grip screws“ o 20 mm nahoru a tak začala výroba dnes z tohoto pohledu známé verze, která doznala ještě mnoha dalších změn, které zde postupně popíši. Z nich pak vycházejí varianty se kterými se můžeme v praxi setkat.

Provedení pistole po schválení pro použití v armádě a policii od čísla 701348 bylo vzhledově následující:

1) Plošina miřidel křížově vroubkovaná



2) V patě pažby otvor pro závěsnou šňůru



3) Pažbičky z ořechového dřeva opatřené rybinou

4) Povrch leštěný a černěný do hloubky

5) Ve dvouřádkovém nápise na levé straně závěru je v dolní řadě mezi Mod. HSc a Kal 7,65 mm volné místo bez linek





Tyto znaky doznaly během výroby těchto změn:

1) Plošina miřidel se stává hladkou – změna kolem 788000

2) Otvor pro závěsnou šňůru je zrušen – změna kolem 788000

3) Pažbičky nejsou ryté…. pažbičky jsou bakelitové v závěru válečné produkce a pozdější francouzská výroba.



4) Povrch je „armádně“ černěný (bez předchozího leštění) změna kolem 788000

5) ….. povrch je fosfátovaný od cca 950000



6) Jsou zavedeny tři linky mezi nápisy Mod. HSc a Kal 7,65 mm  cca 855000

7) Spoušť je lisována z plechu



8) V závěru války byly prováděny i zkoušky se závěrem lisovaným z plechu. Zůstalo však pouze u prototypů.



Poznámka: s ohledem na rozpracovanost dochází mnohokráte ke smíchání variant jednotlivých dílů rám/závěr, takže lze nalézt kusy normálně sčíslované a převzaté, které mají nebo naopak nemají to, co je potom v běžné seriové výrobě standardem.

To, jak se tyto změny projevily v jednotlivých variantách je nutno doplnit i schvalovacími a přejímacími značkami:

Značky zkoušky střelbou



Civilní zkušební značka střelbou nitrocelulosovým prachem nebo ekvivalentem používaná v Německu do 31.3.1940 na pistolích Mauser HSc se nevyskytuje. Uvádím pro úplnost.



Civilní zkušební značka střelbou nitrocelulosovým prachem nebo ekvivalentem používaná od 1.4.1940



Armádní zkušební značka E/S používaná na Mauserech Mod 1934 a krátce dobíhala i na HSc přibližně do čísla 715500

Přejímací značky

Armáda
Armádní přejímací značky se vyskytují v pěti variantách:



Menší varianta, doplňovaná vojenskou zkušební značkou E/S viz zkušební značky přibližně do čísla 713000



Větší varianta používaná od čísla přibližně 713000 do 741900. Vyskytují se ojedinělé exempláře značené touto větší značkou a současně armádní zkušební značkou.



Nová varianta přejímací značky přibližně od čísla 744100 do 885200



Aktualizovaná varianta 135 přibližně od čísla 887000 do 950000



Verze z konce války nápis již není o oblouku přibližně od 950000 na fosfátovaných kusech

Kriegsmarine
V počátcích nakoupila komerční pistole bez přejímací značky, později s přejímací značkou armády E/655. Na zbraně byly v dílnách potom gravírovány značky E/M, které měly spíše vlastnický význam. Tento postup byl převzat z přejímky pistole Mod. 1934. Postupně však byla zavedena samostatná přejímací značka a to přibližně od čísla 779000. Po určitou dobu byly obě značky KM používány souběžně.



Jedna varianta gravírované vlastnické značky vyskytuje se samostatně do čísla 779000



Druhá varianta značky KM



Samostatná přejímací značka KM E/M/III/3, zavedena od čísla 779000, do čísla 849000 byly používány obě současně.

Policie
První uváděná policejní pistole je 711619 a je označena policejní přejímací značkou Orlice x s malým L na levé straně kořene lučíku. Toto značení přetrvávalo téměř po celou dobu války pro pistole převzaté policí do čísla přibližně 946000, kdy L bylo nahrazeno písmenem F. Tato policejní varianta pokračovala na pouze méně než 3000 pistolích, kdy poslední uváděné číslo je 948703. Tato varianta je zpravidla vzácná.



První policejní přejímací značka



Druhá policejní přejímací značka

Jednotlivé známé varianty lze charakterizovat následovně

1. Nultá serie 700000 – 701346. Tyto zbraně jsou charakteristické tím, že upevňovací šrouby střenek jsou situovány u jejich dolního okraje a to 20 mm pod pozdějším standardním provedením. Část cca 500 ks jich převzala Kriegsmarine,. Přejímací značka na kořeni lučíku zprava E/N, na předním okraji závěru zprava E/N, na rámu pažby zepředu Orlice/M. Exempláře bez přejímky byly prodány na civilním trhu. Od počátku mají pistole vyvrtané a vyfrézované v patě pažby oko pro závěsnou šňůru. Anglicky jsou všeobecně nazývány „Low grip screw“. Vyskytují se zřídka a jsou sběratelsky velmi ceněny.

2. První armádní varianta (dále A1a,b apod.). Ze řady výrobních čísel 701348 – 715499 dodáno 12 000 ks. Na kořeni lučíku zleva E/655, zprava E/N, na předním okraji závěru zprava E/N, na rámu vzadu pod kohoutem zleva armádní zkušební značka E/S (Eagle/swastika). V patě pažby oko pro závěsnou šňůru. Varianta 1a má menší značku E655 do čísla přibližně 713000, varianta 1b má již značku větší. Komerční úprava – vroubkovaná plošina miřidel, oko pro závěsnovou šńůru, povrch před černěním vysoce leštěn.

3. A2 (druhá armádní varianta) od čísla 713182 do čísla 741846 dodáno 17 000 ks. Prakticky shodná s variantou A1b bez armádní zkušební značky E/S. Komerční úprava.

4. A3: Ze řady 744100-788000 dodáno 23000 ks. Shodné provedení jako druhá varianta změna u přejímací značky z E/655 na E/135 cca 744100, komerční úprava.

5. A4a: Řada 788000-855xxx Značení E/135, E/N, na předním okraji závěru zprava E/N, nemá již otvor pro závěsnou šňůru a křížově vroubkovanou plošinu miřidel. Končí vysoký lesk.

6. A4b: Řada 855xxx-885126 shodné znaky jako varianta 4a objevují se v nápise na levé straně závěru tři linky. Celkem var. 4a a 4b dodáno 44000 ks.

6. A5a,b: Řada 887856-951988 dodáno 41100 ks. Značení přejímky se mění na E/WaA135, E/N, na předním okraji závěru zprava E/N. Na levé straně závěru se v dolní řadě popisu mezi Mod. HSc a Kal. 7,65 mm přetrvávají tři čárky. A5b přibližně od čísla 950000 je povrch fosfátovaný a značka E/WaA135 není do oblouku. Málo se vyskytující exempláře.

7. P1 (první policejní varianta) Řada 711619-787442 dodáno 10000 ks. Značení na kořeni lučíku zleva E/xL, zprava E/N. Vysoce leštěna s otvorem pro šňůru.

9. P2a,b Řada 788450-938075 dodáno 15800 ks. Od čísla cca 855000 se objevují tři čárky mezi nápisy Mod. HSc a Kal. 7,65 mm. Dodávána s pouzdrem a dvěma číslovanými zásobníky. Značení kořen lučíku zleva E/xL, zprava E/N, na předním okraji závěru zprava E/N.

10. P3 Řada 946120-948703, dodáno cca 2500 pistolí. Na závěru tři čárky, značení kořen lučíku zleva E/xF, zprava E/N, na předním okraji závěru zprava E/N. Jedna ze vzácných variant.

11. K1 – Kriegsmarine. První varianta je tvořena civilním provedením s dolním šroubem a gravírovanou orlicí E/S/M na přední straně rámu pažby z číselné řady 700000 až 701346. Dodáno cca 500 ks, komerční provedení, Nejvzácnější exempláře.

12. K2a,b Ze řady 707000 až 788000 (komerční provedení) dodáno 7000 značení u 2a jako u varianty 1 tedy E/S/M na rámu, u varianty 2b se od čísla 779000 objevuje vlastní přejímací značka KM E/M/III/3 na kořeni lučíku zleva a.vyskytují se obě současně.

13. K3 Číselná řada 788000 až 849000, vojenské provedení, vyskytují se obě značky současně. 14. K4a,b Z číselné řady 849000 až 934000 je značeno jen značkou na lučíku. K4a do čísla 855000 bez linek v nápise na závěru, K4b od čísla 855000 s linkami.

Celkově variant K3 a K4 dodáno 9600 ks. Jedná se o vojenské, neleštěné provedení bez otvoru pro šňůru a vroubkované plošiny miřidel.

Všeobecně řečeno, zbraně Kriegsmarine jsou nejhůře zmapovány, ale jsou považovány za nejcennější sběratelské exempláře.

15. Švýcarský kontrakt. Bylo dodáno blíže neznámé množství pistolí z rané produkce v rámci komerčních dodávek z číselné řady 720000-735000. Měly prodloužení zásobníku z oceli a střenky se mírně odlišovaly – obraz rybinového rytí byl špičatý ne oblý. V aukcích jsou též ceněny výše. Vyobrazený exemplář má číslo 7236xx.



Speciality pro zajímavost

Například tento exemplář, který sloužil u SS



Prototyp s logem Mauser na střenkách



Tovární řez



Nacistická výroba HSc skončila v polovině dubna 1945 při číslech přibližně 952000. Podle hodnověrných údajů bylo policií převzato cca 28300 ks pistolí z celkového vyrobeného množství 252000 ks neboli 11%. Všeobecně řečeno, policejní pistole byly vybaveny dvěma spárovanými a číslovanými zásobníky a policejním pouzdrem.



S výjimkou pistolí odebranými K/M a značenými gravírováním na rámu, jsou všechny pistole bez jakékoli přejímací značky na levé straně kořene lučíku pistolemi pro civilní trh.
Luftwaffe, SS a ostatní organizace nakupovaly pistole prostřednictvím Armádního zbrojního úřadu a nemají značení L/W, SS ani další. Takže pistole ukořistěné příslušníkům těchto jednotek mají pouze armádní přejímací značky jak uvedeno výše.
Z celkového množství 252000 ks pistolí vyrobených nacistickým Německem, bylo cca 59500 pistolí (23,6%) prodáno na civilním trhu. Vojenský personál všech stupňů nevybavený pobočnou zbraní často kupoval pistole HSc na civilním trhu a nesl si je do pole. Takové komerční pistole se často vracely s veterány války jako válečné suvenýry často v pouzdrech převzatými armádou.

Distribuce celé nacistické válečné produkce pistoli HSc (1940-1945)

Armáda 137121 54,4 %
Kriegsmarine 27100 10,8 %
Policie 28300 11,2 %
Civilní trh 59467 23,6 %
Celkem 251988 100,0 %

Továrna Mauser byla 20.4.1945 okupována francouzskými jednotkami a byly kompletovány okupační pistole. Později byla továrna srovnána se zemí až na jednu halu a výroba přenesena do Francie pod značku Manurhin. Zpravidla, ne však vždy, mají bakelitové střenky. Vyskytují se exempláře bez výrobního čísla. Po válce byla výroba obnovena a vyráběny řádně pistole pro Francouzské ozbrojené síly. Tyto pistole měly závěsník na šňůru připevněný šikmo zezadu z boku



Úplně na závěr

V ČR je těchto zajímavých pistolí údajně úředně evidováno 172 z toho žádná v kategorii nultá série. První číslo je snad 7016xx. Jak dříve zmíněno, to ovšem nezahrnuje muzea, znehodnocené zbraně a studijní sbírky výrobců zbraní a střeliva, AČR a PČR. Pokud jste vlastníkem nebo sousedem vlastníka této zajímavé pistole a máte své poznatky ke značení na konkrétním exempláři, rád se s vámi o zkušenost podělím.

Prameny:
Peter Theodore: WWII Mauser HSc pistol – brief sketch
LtC. Robert Whittington: GERMAN PISTOLS AND HOLSTERS 1934-1945 VOL. II
Ing. Jan Balcar: Pistole Mauser HSc (internet)
Internet: diskusní fórum ke zbraním na stránkách Jan C. Still, prodejci, aukční síně, stránky firmy Mauser Fotografie: Peter Theodore, Hans Reckendorf, internet, autor

Strojař