Úvod / Články

Archeologové a hledači: seminář v Archeologickém ústavu AV ČR

31. 01. 2014 Autor: Kasander 9002× 91
"Každé neodborné vyzvednutí archeologického předmětu ze země znamená nevratné zničení kusu historie, a to musí být vyváženo získaným poznáním. " Tak by mohl znít jedním z hlavních motivů společného semináře detektorářů a archeologů, který o uplynulém víkendu pod názvem "Nedestruktivní metody v archeologii" proběhl ve studovně Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze.
Takové setkání archeologů a hledačů se konalo na půdě Archeologického ústavu znovu po dvou letech a jeho cílem bylo především představit základní metody práce a dokumentační postupy používané v nedestruktivní archeologii a získat znalosti, které detektoráři usnadní komunikaci s profesionálními archeology, pod jejichž vedením se může zapojit do poznávání a ochrany archeologického kulturního dědictví.

Z mnoha zajímavých a pro některé hledače někdy i kontroverzních momentů jsme vybrali některé.

V první přednášce zodpověděl zástupce ředitele ARÚ AV pro památkovou péči a legislativu Jan Mařík, archeolog z oddělení archeologie středověku, otázku, kdo všechno vlastně může u nás provádět archeologické výzkumy.
Zákon č. 20/1987 sb. o státní památkové péči v paragrafu 21 říká, že archeologické výzkumy je v České republice oprávněn provádět pouze Archeologický ústav AV ČR, který v případě potřeby uzavírá dohody s právnickými a fyzickými osobami, které musí získat získat povolení od Ministerstva kultury ČR, a to na základě splnění podmínek odborné kvalifikace a dalších přísných podmínek.
Vyhledávat archeologické nálezy lze pouze v rámci archeologických výzkumů. Bezpodmínečně by se měli hledači vyhýbat nejen "archeologickým lokalitám", ale i „územím s archeologickými nálezy". O co přesně jde? Pojem „území s archeologickými nálezy“ vymezuje paragraf 23, z jehož výkladu plyne pro mnohé hledače překvapivé i poněkud tíživé zjištění, že to není jen území, kde se našel archeologický artefakt, ale i území, kde se jeho nález předpokládá.

Nález, ať již byl učiněn v rámci archeologického výzkumu či náhodně, náleží - jak většina hledačů bezesporu ví - kraji či obci – pouze koná-li výzkum státní instituce, nález náleží státu.

Co všechny přítomné určitě v této souvislosti zvláště zajímalo, je otázka vyplácení odměny, nálezného. Podle platného zákona má "šťastlivec", který nalezl předmět ze zlata či stříbra nárok na základě odborného posudku na 10 procent z hodnoty drahého kovu, u ostatních předmětů na 10 procent z historické hodnoty nálezu.

Převažující praxe je v poslední době naštěstí taková, že kraje stanovují odměnu i u předmětu zhotovených z cenných kovů z jejich historické hodnoty. Především proto, že mají zájem obohacovat svá muzea o zajímavé přírůstky a rovněž při mimořádném nálezu z toho pro ně plyne určitá prestiž někdy i trocha té mediální slávy.
Co je jistě vítané - chystaný nový zákon počítá již s variantou výpočtu odměny pouze z historické hodnoty předmětu.
Není asi třeba zvlášť zdůrazňovat, že odměna se vyplácí pouze za předpokladu, že byl artefakt či depot nalezen zákonným způsobem, tedy ne pomocí detektoru.

V další diskuzi přišly na přetřes i různé teoretické modely a varianty spolupráce detektorářů s archeology. Jan Mařík pak předložil dva příklady, jak je taková spolupráce nastavena v Maďarsku a Estonsku. V Estonsku musí zájemce o spolupráci s archeology projít kurzem, kde získá příslušné znalosti a pak obdrží něco jako „řidičák na detektor“. V Maďarsku zase musí před hledáním zajít do příslušného muzea se zaregistrovat a obdrží seznam lokalit, kde nesmí hledat. Většina přítomných se klonila spíše k „estonské“ cestě.

Za zcela zoufalý bylo ale všemi přítomnými označeno represivní řešení, které zvolily slovenské úřady, důsledkem čehož je mj. mizení vzácných archeologických nálezů do ciziny.

V druhé dopolední přednášce přiblížil archeolog Martin Kuna, vedoucí oddělení informačních zdrojů a mj. hlavní autor i pro hledače inspirativní publikace Nedestruktivní archeologie, možnosti, metody a efektivitu povrchového sběru. Ten se v některých oblastech kryje s vyhledávacími postupy detektorářů a může jim pomoci získat plastičtější obraz o historii lokality, kde se pohybují. Ideální je stav, když se tyto metody při archeologickém výzkumu doplňují.
Podstata tématu další přednášky Martina Kuny – Evidence archeologických výzkumů a nálezů - je jedním z latentních sporů mezi archeology a detektoráři. Jak archeolog zdůraznil, "každé vyzvednutí archeologického předmětu ze země znamená nevratné zničení kusu historie, a to musí být vyváženo získaným poznáním. " A to nezískáme, když nevíme, kde přesně byl artefakt nalezen, jak byl uložen, v jakých souvislostech a vztazích k okolí atd. - tedy, když řádně nezaznamenáme „nálezové okolnosti“. Jinak se stává pouhým krásným předmětem, který nám ale nic nepoví o své historii.

Přednáška Povrchový průzkum s detektory kovů v areálu opidia Třísov v letech 2010-2013 archeologa a numismatika Národního muzea Jiřího Militkého byla o to víc zajímavá, neboť někteří z přítomných měli možnost se jej zúčastnit.
Průzkum odhalil mnohé nové skutečnosti o životě na opidiu.
Jiří Militký při této příležitosti vysvětlil, proč je pro numismatiky důležitá evidence každé jednotlivé keltské mince zaregistrované s nálezovými okolnostmi, byť jich třeba několik stejného typu už mají uloženy ve sbírkách. Důležitý je už samotný fakt, že se mince vůbec našla – je střípkem do mozaiky vytvářející plastický obraz oběhu mincí v keltském světě a tím přináší i bližší vhled do keltského obchodu a ekonomiky.

Na Třísov navázal Jan Mařík příbuznou přednáškou Nedestruktivní průzkum hradiště v Libici nad Cidlinou. Byly při něm použity metody leteckého snímkování, geodetického zaměření, povrchového sběru, geofyzikálního výzkumu pomocí cesiového magnetometru a výzkum pomocí detektorů kovů. Kombinace těchto metod přinesly tak překvapivé výsledky, že doslova převrátily pohled fungování hradiště, než jak jej přinesl výzkum v 50. letech. Oba tyto případy - jak výzkum na Třísově tak v Libici - přítomným jasně ukázaly, jak je důležité, aby byl na takových lokalitách výzkum odborně veden a řízen – získané poznatky poskytnou zcela jiný obraz o historii místa, než ojedinělé, byť nahlášené nálezy.

Každý účastník školení obdržel na závěr potvrzení o účasti, které samozřejmě není dokladem opravňujícím provádět samostatně archeologické výzkumy, ale může detektoráři pomoci při komunikaci s muzei jako jakési osvědčení jeho poctivého zájmu o archeologii.

Stejně jako loni byl seminář určen hledačům, kteří již s archeology spolupracovali a na základě jejich doporučení, aby se tak zamezilo účasti těch, kteří by chtěli získané informace zneužít k vyhledávání a rabování archeolokalit. V únoru se bude konat v ARU další seminář se stejným programem, zájem o něj však už nyní vysoce překračuje kapacitu studovny. Proto hodlají archeologové i přes časovou náročnost pořádat tyto semináře s větší časovou frekvencí, aby se dostalo na více zájemců.

Takováto dlouhodobá iniciativa Archeologického ústavu je velmi důležitým a jasným dokladem toho, že se jeho zástupci snaží nalézt společnou cestu se "slušnými" detektoráři, kteří mají zájem na oficiální spolupráci.

 Autor: Kasander

Komentáře

pepovic

27. 01. 2014, 17:17

jo je potřeba vychovávat si pohunky, kteří udělají tu špinavou práci za tzv. archeology přesvědčit je že to to dělají pro svou vlast aby obohatili kulturní dědictví.( Ale hlavně aby bylo s čím kšeftovat.)

Savinelli

27. 01. 2014, 17:22

pepovic
v tebe naše doba taky nevkládá všechny své naděje, co?

FIDO3333

27. 01. 2014, 17:49

doporučuji schlednout http://www.youtube.com/watch?v=jl2Ppq4U5pw

pepovic

27. 01. 2014, 17:59

ta dnešní doba mě vyškolila už dávno

UCAdmin

27. 01. 2014, 18:02

pepovic - nechápu proč hned taková negativní reakce, ale hold každý jsme nějaký...

FIDO3333

27. 01. 2014, 18:09

není to negativní proč nepřednášej kam se poděly svatovaclavské dukaty a předměty nevyčislitelné hodnoty.

pepovic

27. 01. 2014, 18:21

každý jsme nějaký to je pravda prostě jen můj názor na takovéto hurá akce a správné výchově rádoby naivních archeologů amatérů z jejichž práce se budou obohacovat jiní

pepovic

27. 01. 2014, 18:23

vždycky musí být někdo ten zlý , aby mohli vyniknout ti morálně čistí, tak to beru na sebe

FIDO3333

27. 01. 2014, 18:30

http://www.youtube.com/watch?v=jl2Ppq4U5pw

honda2

27. 01. 2014, 18:40

pepovic
Když bude někdo hanět myslivce, budu je bránit. Byl jsem taky a v duchu stále jsem. Byli a jsou mezi námi myslivci jak blbci, tak i dobří chlapi.
Takže blb se najde na každém břehu řeky. Takže tvůj jednostranný pohled na věc není určitě na místě.

Přednáška to mohla být zajimavá a i poučná-
"Není asi třeba zvlášť zdůrazňovat, že odměna se vyplácí pouze za předpokladu, že byl artefakt či depot nalezen zákonným způsobem, tedy ne pomocí detektoru. "

FIDO3333

27. 01. 2014, 18:48

ja myslivce branit nebudu sou dobří a zlý pár jich mám jako kamarádu .depozity rozkradený a někdo tu bude kazat ,,,,,,,,,,,,,,,

honda2

27. 01. 2014, 18:49

FIDO3333
Promiň, my o voze a ty o koze.
Tady se probírá téma archáči a hledači, ne prodrbaný zlatý poklad vládou.
Ten nám neprodali archáči.
Ikdyž téma je to velmi zajímavé, ale co jsou naši politici, všichni víme.

Dark.Warrior

27. 01. 2014, 18:49

Takže je to tu jako vždy: Jediné co k tomu povím, je že chválím přednášku, ať se i širší veřejnost něco nového dozví. Více k tématu psát nebudu, protože pohádat se tu dokážete i bez mého názoru.

Indyana

27. 01. 2014, 18:58

pepovic [

Rozum

27. 01. 2014, 19:15

Mohlo to byt zajimave....

Klouzek

27. 01. 2014, 19:26

Jak jsem pana Kunu neměl rád, po sobotním semináři musím změnit názor. Tam se ukázalo, že archeolové jsou prima lidi a svoji práci dělají s láskou. Pokud jde o většinu zdějších opruzelých komentářů, prosím vynechte urážející komentáře. Takhle rejpat můžete doma do starý, když přijdete z hospody.

pepovic

27. 01. 2014, 19:31

do hospody nechodím tak rejpám tady :-D, tak doufám že jim odevzdáš vše co jsi našel těm príma lidem určitě by měli velikou radost

honda2

27. 01. 2014, 20:00

pepovice ignorujte.
To není hledač, ale rejpač. Do hospody nechodí, starou ani mladou nemá a tak opruzuje tady.

Ichtyloo

27. 01. 2014, 20:11

Dark.Warrior: nějak jsem nepochopil co jsi tím chtěl říct - "Jediné co k tomu povím, je že chválím přednášku, ať se i širší veřejnost něco nového dozví."
A v článku se píše - "Stejně jako loni byl seminář určen hledačům, kteří již s archeology spolupracovali a na základě jejich doporučení"

Ichtyloo

27. 01. 2014, 20:15

honda2: neřekl bych, že FIDO3333 o koze a vy o voze, ale že tak to v této republice dopadne se vším a je jedno jestli je to poklad zlatý nebo bronzový.

Klouzek

27. 01. 2014, 20:25

pepovic

pepovic

27. 01. 2014, 20:51

heeej dík za metál konečně trochu uznání, já vím že ho zasloužím budu ho nosit na viditelném místě a vážit si ho

Kajman1

28. 01. 2014, 07:00

Už jen to,že zákon pochází z roku 1987, tedy z doby ,kdy nebyla možnost soukromého archeo průzkumu tak jako tomu bylo v době před rokem 1948 něco napovídá o tom,že je na něm něco špatně.Každý občan by měl mít možnost provádět archeo průzkum tak jak tomu bylo dřív.Vím,že to možná zní dost radikálně,ale již se zapomělo na to jak to kdysi bylo a fungovalo to.většinou se o toto zajímali bohatší lidé,protože chudí měli jiné starosti.většina sbírek těchto lidí posléze tvořila základy sbírek muzeí či tito přímo muzea zakládali.Jsem válkař to pro případ kdyby si někdo myslel,že tímto sleduji nějaký svůj osobní cíl.je to jen názor jak by to také mohlo fungovat.Právo usurpovat si sám pro sebe průzkum stát nabyl v dobách nesvobody,tak proč to nevrátit tak jak to bylo.

Indyana

28. 01. 2014, 07:49

Kajman1

joeblack

28. 01. 2014, 08:39

Kajman1-Mám k tomu jiný názor. Pokud si bude každý kopat jak chce a kde chce,tak si budou také ty nálezy zařazovat jak ho napadne a podle toho bude vypadat i archeologické vědění.Pokud vím tak v téhle době se hodně teorií díky nálezům a jejich okolnostem změnilo a v budoucnu to bude ještě přesnější. Nejsem archeolog a myslivci si mě taky pletou se srnčím, přesto netvrdím,že jsou všeci zloději a pytláci.

Rozum

28. 01. 2014, 08:52

Radime to v dnesni dobe neni mozne.Mysl lidi v prvni republice byla uplne jina.Byli hrdi na to ze jsou cesi a na svuj stat.Dnes je nas tu parta vyzirku a zlodeju.Na takove urovni by to nefungovalo.

UCAdmin

28. 01. 2014, 08:57

Rozum & Joeblack - souhlas

Huck

28. 01. 2014, 09:00

Kajman1: dobrej vtip :-) Už se k tobě asi ale nedostalo, že v té době žádná archeologie jako věda prakticky neexistovala a že až na úplné výjimky zbylo po těchto nadšených výzkumnících hromada předmětů (nicméně pouze zlomek toho, co vykopali, protže brali často jen ty pěkné věci) a žádné nálezové zprávy.. takže je známo jen několik předmětů, loklita a nic víc... no.. teď koukám, že to má s dnešním detektoringem hodně společného.. už chápu, že je to pro některé může být ideál.

martin jame

28. 01. 2014, 09:06

Jak se můžu na další podobnou přednášku přihlásit?

FIDO3333

28. 01. 2014, 11:05

zavedl bych anglický systém a byl by klid od všech hádek a nesváru Asi to nejdůležitější je, že nesmím vstoupit na cizí pozemek bez dovolení a cokoliv starší 300 let musím nechat dát k posouzení, zda se nejedná o nějakou historickou vzácnost. Pokud by to tak bylo, jsou dvě možnosti: buď muzeum bude chtít nález vykoupit a pak dostanu tržní cenu a nebo nález muzeum vrátí s dokumentací a můžu si nález ponechat, nebo prodat sám. Odměna se dělí rovným dílem mezi majitele pozemku a nálezce. Posouzení, zda se jedná o poklad může trvat i přes rok.

Indyana

28. 01. 2014, 11:23

Chce si to přečíst novej občanskej zákoník platný od  1.1.2014.Hlavně tu část kde se píše o Náhradě ujmy.Takovej vlastník lesa,pole si teď na nás může smlsnout.

Dark.Warrior

28. 01. 2014, 11:27

To Indyana: Zajímavá je také ta část o "věci ztracené" a "věci opuštěné"....

Indyana

28. 01. 2014, 11:29

jj no ale to jsem trošku odbočil mimo téma...

FIDO3333

28. 01. 2014, 15:44

Dostala se mi do rukou pozoruhodná kniha Stanislava Motla, která ve svém podtitulu má napsáno: O tom, jak jsme museli spojencům platit zlatem za to, že naši vojáci mohli po jejich boku umírat ve válce proti Hitlerovi. Tenhle podtitul mne zaujal, a proto jsem se dal do jejího čtení. A aby bylo jasno, kniha nebyla napsána za dob cenzury před rokem 1989, ale v roce 2003. Z knihy jsem si odnesl vedle mnoha poznatků i ten, že jsme byli nejen pro Sovětský svaz nevyčerpatelnou studnicí, ale že i Ti, ke kterým se vždy shlíželo jako k našim spojencům a vzorům, nebyli až zase takovými přáteli, jak by se na první pohled zdálo.

A závěr knihy mne doslova šokoval a jsem přesvědčen, že by šokoval i vás, když se dočtete, že část zlatého pokladu v historických mincích i zlatých cihlách byla již v době demokracie po r. 1989 zcela bezostyšně prodána, aniž by o tom veřejnost věděla. Mohu zaručit objektivním potenciálním čtenářům, že budou překvapováni v každé kapitole a na mnoho věcí si udělají možná jiný názor, než měli dosud.

Autor prošel mnoho různých archivů, hovořil s mnoha pamětníky, pročetl mnoho dobového tisku, neméně knih různých autorů k dané problematice, na které se i odvolává, takže jeho kniha faktů je věrohodná a je z ní cítit opravdový zájem o tajemství československého zlatého peněžního pokladu.

Kniha začíná tím, jak vlastně po založení republiky v r. 1918 zlatý poklad vznikal, že to bylo obdobným způsobem, jako v případě Národního divadla. Tedy lidovou sbírkou. Čtenář se i dozví něco z historie Československé republiky. Dozvíte se, že i legionáři se významně podíleli na zlatém pokladu, stejně jako i o jejich bojích v carském Rusku a o ochraně zlatého pokladu Ruska, který nakonec předali bolševikům. Zajímavé kapitoly, plné překvapení na každé stránce pak pojednávají o době první republiky i o době, kdy se vlády chopil Adolf Hitler, dozvíte se o oficiálních i zákulisních jednáních při Mnichovské dohodě i o osudu československého zlata při začátku německé okupace.

Zlatému pokladu republiky za 2. světové války je věnováno několik kapitol, z nichž stěžejními částmi je převod části zlatého pokladu do nacistické banky a část přes švýcarské banky do Anglie. V jedné z kapitol pak Stanislav Motl v souvislosti s čachry Angličanů a nechvalně známého pana Chamberlaina s československým zlatem cituje i slova Winstona Churchilla, který koncem války konstatoval, že vydání části československého zlata bylo vlastně „druhým Mnichovem“.

Zajímavé pasáže jsou pak o tom, o čem vyprávěl autorovi osobní tajemník presidenta Beneše prof. Táborský. Jistou satisfakcí za zradu Angličanů v souvislosti s Mnichovem a zašantročením československého zlata mohou být Churchillova slova na slavnostní večeři, kde prohlásil: „Nevím, jak se věci dále vyvinou a nemohu ani říci, zdali Velká Britanie půjde kvůli Československu do války. Ale jsem si docela jist, že mír, který budeme uzavírat, se nebude uzavírat bez Československa. Slibuji, že pokud budu živ, budu pracovat, abych odčinil ten hrozný zločin, kterého jsme se dopustili na vaší zemi.“ Tato slova zazněla směrem k prezidentu Dr. Benešovi.

Nejsmutnější kapitolou v souvislosti s československým zlatem přes slova Winstona Churchilla je, že Velká Británie účtovala vládě Československa každou pušku, každou uniformu, každé ponožky, baťoh, zkrátka museli jsme zaplatit Anglii zlatem veškerou výzbroj i výstroj československých vojáků, byť jako třeba letci zachraňovali Velkou Británii. A co je i zarážející, že jsme museli zlatem platit i za ty vojáky, kteří za Anglii padli. Tahle kapitola nese název Umři – ale napřed zaplať.

Dalších několik kapitol pak hovoří o bojích československých vojáků včetně parašutistů a československých letců. V pozadí pak nezůstává i hrdinný boj československých vojáků u Tobruku. Kniha se zmiňuje i o zlatu, které bylo zabaveno Židům za okupace. Není v knize zapomenuto i na zlatý poklad samostatného Slovenské štátu v době, kdy se Slováci odtrhli za německé okupace od zemí Koruny české. A samozřejmě že se okrajem věnuje i odboji Slováků proti německým okupantům. Je pochopitelné, že se v knize hovoří i i pražské revoluci, příjezdu vítězné Rudé armády do Prahy a o rozličných jednáních ministra zahraničí té doby Jana Masaryka v souvislosti nejen s naším zlatým pokladem.

V kapitole vítězové a poražení je taková rekapitulace o českém zlatém pokladu.

V době před Mnichovem měla naše země, tedy Československo v různých trezorech doma i v zahraničí uloženo více než 90 tun měnového zlata. 14 tun jsme ztratili po záboru pohraničí, dalších více než 6 tun odvezli němečtí okupanti po příchodu do Prahy v létech 1939 a 1940 včetně velmi vzácné numismatické sbírky zlatých mincí. Přes 26 tun si vzali Britové za to, že naši vojáci bojovali i za Velkou Británii, tedy jako kompenzaci za výstroj a výzbroj našich vojáků a letců na Západě a přes 23 tun vydali Britov&e acute; z Banky pro mezinárodní platby v Basileji.

Dalších 15 tun zlata využili nacisté pro obchodování se strategickými surovinami. A to již se nemluví o ztraceném zlatě z Brněnské Zbrojovky a plzeňské Škodovky.

Po roce 1945 v analýze dr. Chmela bylo konstatováno, že výše měnových ztrát představovala 135,5 miliardy korun a připočteme-li k tomu ztráty na židovském majetku, v průmyslu, zemědělství, dopravě apod., činila celková ztráta 456,3 miliardy korun. V knize není zapomenuta ani doba „studené války“ a i v té době se permanentně jednalo o československém zlatém pokladu, pochopitelně že vzhledem k okolnostem byla jednání mnohem obtížnější a v jedné z kapitol je pak i zmínka o únoru 1948 a není zapomenuto ani na politické procesy po roce 1948, byť na první pohled nijak nesouvisí se zlatým pokladem, zejména o procesu se „spikleneckým centrem“ kolem Rudolfa Slánského, ale není zapomenuto ani na proces s dr. Miladou Horákovou a generálem Píkou.

Jako na okraj pak se kniha se zmiňuje o „zlatém chrámu“ ve Fort Knoxu v USA a o ochranných opatřeních, které toto největší složiště zlata chrání. To je velmi zajímavé čtení. A pak už se dostáváme ke kapitole, kde je uvedeno, jak Landsmanšaft, tedy sudetští Němci, zasahovali do jednání mezi tripartitou a Československem. Tripartita bylo spojení zástupců západních státu vč. USA.

Dosti odkazů je na knihu bývalého ministra zahraničí Bohuslava Chňoupka – Memoare in Laris - a rád bych citoval pasáž jednoho z československých vyjednavačů, který žádal o uvolnění z funkce. Cituji: „ Víte, velmi pečlivě jsem si prostudoval podklady, hlavně otázku vojenského úvěru. A je mi z toho nanic. Až se mi zvedá žaludek.

Určitě jste viděl (hovořeno k B. Chňoupkovi) seznamy vojenské výstroje a výzbroje. Vždyť my máme platit i za šňůrky do bagančat, za spodky, za šle, které nosili naši vojáci, když bojovali i za ně, Angličany. No ale prosím, každý má jinou morálku, každý vidí jinak svět.

Ale co je na tom strašné a co nemohu přenést přes srdce, že jsou mrtví. Tam je započítána i výstroj těch, co padli. A leží někde v Africe, u el-Alameinu, Tobruku, kde bojovali proti Romelovi nejen za nás, ale i za Anglii. A jsou tam započítané i ponožky našich letců, co bránili Londýn a bombardovali tam Německo a někde je tam sestřelili a zahynuli. A jsou tam zahrnuty i uniformy důstojníků, které přesunuli do Ruska a kteří tam bojovali se svobodovci a padli možná na Dukle, nebo u Mikuláše.

Až mi z toho naskakuje husí kůže, když o tom hovořím, nehněvejte se na mne, ale nemohu. Ne že bych byl slabá povaha. Němci mne zajali v Povstání a do konce války mě drželi v zajateckém lágru a tam jsme si užili své, ale na tohle nemám silné nervy. Pochopte mne, pane ministře, a vyměňte mne. Sotva bych se udržel, kdyby mi předložili účty za košile, rukavice a svetry a musel bych říci – tak a teď jdeme účtovat za krev!“ konec citátu. Autor knihy se pak i osobně setkal s Bohumilem Chňoupkem a pochopitelně i od něj získal mnoho cenných informací.

Důležitým poznatkem, který jsem z knihy získal je i fakt, že na základě Postupimské dohody nám mělo Německo zaplatit válečné reparace, které jsme však do dnešního dne nedostali, (a asi už nikdy nedostaneme), ač válečné reparace jsou nepromlčitelné.

Jak nás měli západní spojenci rádi ukazuje i ten fakt, že všechny finanční nároky, které měla Velká Británie k Polsku byly odpuštěny a smazány již v r. 1956. A v knize je i zmínka o nalezení části našeho pokladu v dolech v Rakousku, kam Němci všechny cennosti ukryli i zajímavé zjištění, že jeden z nemocnějších mužů normalizační doby po r. 1968 Vasil Bilak navrhoval ukončit veškerá jednání a propagandisticky využít nevrácení zlatého pokladu domů, což mu naštěstí nebylo odsouhlaseno.

V poslední třetině knihy pak se již hovoří o návratu části zlatého pokladu do republiky 20. února 1982. Návrat byl proveden třemi speciálními letadly za všech možných bezpečnostních opatření a naprostého utajení, takže veřejnost prakticky o této události nebyla informována.

A je zajímavé, že prakticky odpovědné osoby do dnešního dne neodtajnily některé dokumenty, které se týkají zlatého pokladu republiky.

V době rozdělení Československa bylo v sejfech Státní banky 102 tuny zlata, při čemž Česká republika (nemám rád slovo Česko, neví m proč, ale nemám) získala 63,289 tun zlata a Slovenská republika 39,137 tun zlata. A v následujících řádcích pak přicházejí šokující stránky knihy.

Autorovi knihy řekl jeden z velmi dobře informovaných pracovníků Státní banky České republiky na otázku, co je s českým zlatým pokladem? Cituji – „Vy to nevíte?,

„Copak vy nevíte, že jsme před dvěma lety zlato prodali?“ A to v době, kdy na celém světě zlato získávalo na hodnotě a prakticky všechny státy zlato nakupovaly jako trvalou peněžní hodnotu. V té době se Česká republika zlata zbavila prodejem? Zlato bylo prodáno ve dvou etapách v září 1998. V první fázi šlo o 31 tun zlata a toto zlato jsme vyměnili s Německem za dluhopisy. A to se stalo v době, kdy byl guvernérem Státní banky ing. Josef Tošovský. V knize jsou pochopitelně jmenováni všichni rozhodující členové bankovní rady. A je zajímavé, jak Státní banka v souvislosti s prodejem českého zlatého pokladu mlžila a to i prostřednictvím internetu.

V souvislosti s touto otázkou jsou pochopitelně autorem knihy jmenováni konkrétní jednotliví pracovníci , kteří s touto problematikou měli co do činění. V závěru knihy pak autor pátrá po zlatých mincích ze zlatého pokladu a místo závěru pak poslední kapitolu nazval „Prodané zlato a zapomenutí hrdinové“ a jako poslední tečku uvádí tabulku o držení zlata jednotlivými státy, kterou si dovoluji z knihy opsat.
USA 8149,0 tun
Německo 3445,8 tun
Mezinárodní měnový fond 3217,3 tun
Francie 3024,6 tun
Itálie 2451,8 tun
Švýcarsko 1957,0 tun
Nizozemsko 873,6 tun
Japonsko 765,0 tun
Portugalsko 606,8 tun
Slovensko 35,1 tun
ČESKÁ REPUBLIKA 13,7 tuny

Dočetl jsem tuto knihu téměř na „jeden zátah“, jak je napínavá, nabitá fakty a informacemi, o kterých se nám normálním smrtelníkům ani nezdá. A navíc si cením i toho, že není napsána jednostranně, tendenčně ani k jednomu z kritických období dějin Československé a následně České republiky.

Je napsána velmi objektivně a ten, kdo by se chtěl dále zabývat výše zmiňovanou problematikou a dovědět se podrobnosti, dává autor návod, kde získávat další informace ke studiu i pro vlastní vědění. Doporučil bych každému, kdo se dívá, nebo díval, bez ohledu na skutečnosti, nekriticky ať již dříve na Východ a dnes, jak je moderní, na Západ, aby si citovanou knihu Stanislava Motla přečetl a pak by poznal, že i „přátelé“ ti i oni nejsou zas až tak velkými přáteli a dokáží uzmout i to, co není jejich. Ono asi stále platí – není všechno zlato, co se třpytí!!!

Kajman1

28. 01. 2014, 16:02

Joeblack:To máš pravdu souhlasím s tebou,ale i přesto by měl mít každý právo průzkumu.To je jako by si stát řekl v roce 1989.Já jsem lepší hospodář než obyčejný lidi a mohli by poškodit ekonomiku,tak já jim zabavené majetky vracet nebudu a nechám si je.A spousta jiných případů.Neříkám,že to je lepší,ale jde o to,aby člověk tu možnost měl.Jak by se to ošetřilo v případě nějakého nálezu je věc druhá.Nejde mi o nález jako takový,ale o možnost průzkumu.Třeba pudete okolo hradu a řeknete si tady ta věž se mě líbí podívám se pod ní jestli se z ní nevyhazoval do stráně nepotřebný odpad z té doby atd... a nikdo vás u toho nebude sekýrovat.Je fakt,že lidi jsou dnes strašný,ale nějakým zákonem se ti hamižní beztak odradit nenechají a půjdou na takové lokality drancovat sami v noci.Jsem válkař znovu opakuji,ale proč jiní kteří se o historii zajímají nemohou mít tu šanci si sami rozhodovat o tom kde co budou zjiš´tovat a co budou bádat bez ohledu ne to,aby je někdo omezoval.Svobodné možnosti to je o co mě běží.nakolik je to realné se nebudu vyjadřovat,ale zákon z roku 1987 se mi zdá špatný.O to mi šlo o názor a jiný pohled na věc.Samozřejmě toto nikdy nepochopí člověk který se v takovém to systému již dlouho pohybuje a je jeho součástí a je přesvědčen o tom,že jen to co je pro něj lepší je  i lepší pro ostatní.

sosna

28. 01. 2014, 16:38

TOŠOVSKY-VLASTIZRÁDCE prý s židovskou krví.

kvalt

28. 01. 2014, 18:59

sosna: Doufám, že jsem tvoji poznámku o židovské krvi jenom špatně pochopil.

cimrman

28. 01. 2014, 19:13

Kajman:ale i u válečných artefaktů jsou nálezové okolnosti a mají také patřičnou vypovídající hodnotu.Bohužel si to dnes málokdo z uvědomuje,budoucí badatelé asi zaplakají

marinex1

28. 01. 2014, 20:34

škoda jen že tyhle akce jsou jen v Praze a ne zde na jižní moravě

marinex1

28. 01. 2014, 20:37

FIDO3333 : zy mince skončily ve Švícarsku asi za 60 kč za gram
http://www.demiurg.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=168&Itemid=36

mistr-x14

28. 01. 2014, 20:44

koukám že většina z vás nechápe jak jsou nálezové okolnosti důležité... :( Z těch se dá většinou dozvědět víc než ze samotného artefaktu! a tím že někdo, ikdyž v nejlepší víře, ale bez potřebných znalostí provede archeo výzkum tak většinu důležitých informací zničí...

Rozum

28. 01. 2014, 21:12

Radime ja ti rozumim jak to myslis ale tady by to byl opravdu maraton.

joeblack

28. 01. 2014, 21:48

mistr-souhlas
Kajman1-já ti rozumím a samozřejmě už by to chtělo změnit starý zákon, ale tohle by určitě neklaplo.Např.průzkum odpadu pod věží hradu bych si bez dozoru odborníka nelajzl ani u nás na Rabštejně,kde hrozí spíš tatra plná plechovek a podobnýho odpadu.Prostě jsou věci,který sám nezařadím a neůmyslně bych je mohl zařadit do bezcených i pro hystorii a nálezové okolnosti zničit.

Kajman1

29. 01. 2014, 06:46

cimrman:Zapisuju si všechny své nálezy včetně míst.Dělal to tak již můj strejda když chodil v osmdesátých letech.Má to několik výhod.Když nevíte kam jít.Zalistujete a něco si vytipujete poblíž lokací kde něco bylo

Indyana

29. 01. 2014, 08:10

FIDO3333:motla bych tu nepředhazoval po té blbosti s lágrem u Let u mne klesnul

cimrman

29. 01. 2014, 09:08

Kajman: a dál plánuješ se zápisky co?

mistr-x14

29. 01. 2014, 10:00

Kajman1: zapsat si jen místo nálezu je u archeo nálezů málo!

Indyana

29. 01. 2014, 10:20

mistr-x14 a cimrman:kterou stranu zastupujete? já jenom zda jsem ještě na hledačskejch stránkách

dluhoš

29. 01. 2014, 10:52

akce pro pár vyvolených připrcávačů- STYDTE SE 

mistr-x14

29. 01. 2014, 10:54

no jelikož nejsem archeolog tak tu stranu ne :P ale byl bych rád kdyby se to na žádný strany nedělilo... je hloupost aby mezi sebou hledači a archeologové bojovali... ;)

FIDO3333

29. 01. 2014, 11:18

Rozhovor s PhDr. Zuzanou Bláhovou-Sklenářovou, Ph.D.7. Detektoráři si často stěžují, že nálezné, které obdrží za odevzdaný nález, je příliš malé. Myslíte si, že jeho zvýšení by bylo správné a přispělo k tomu, že by se k archeologům dostalo více hodnotných předmětů?

Kdyby se nálezné zvýšilo, určitě by hledači odevzdávali nálezů více. Správné by to ale těžko mohlo být, nemluvě o problému, kde na to kraje mají při tom množství památek v zemi a množství hledačů brát peníze. Nálezné je principiálně odměna za nález náhodný; je nefér chtít ho za něco, co jsem vyhledal a vykopal úmyslně, nebo přímo s vědomím, že na tom vydělám. A co je to za pojem „hodnotné předměty“? Archeologové přece už dávno nejsou sběratelé a starožitníci, vědí, že největší hodnota je v původních nálezových souvislostech v zemi. Neodborně vykopaná věc je naopak vlastně znehodnocená! Kdybychom se na to dívali jako obchodníci (což není správné, ale hodně lidí to z neznalosti dělá), pak by kraj jako majitel věci měl platit někomu za práci, kterou si u něj neobjednal a kterou nechtěl dělat ani teď, ani takto, za práci, která je principiálně udělaná špatně a ten někdo při ní podstatnou část věci zničil?! To by byl dost špatný obchod. Když budu mít ovocný sad, mám zaplatit člověku, který mi z ničeho nic přiveze otrhaná moje jablka, otrhal je předčasně a ještě přitom polámal stromy? Spíš bych ho hnala svinským krokem, přestože to třeba myslel dobře a nadřel se přitom a investoval do toho vlastní čas a prostředky – a mohla bych ho za to (úspěšně) žalovat.

Indyana

29. 01. 2014, 11:56

mistr-x14 :tak to bych rád taky samozřejmě.no máme pro to co dělat obě strany

FIDO3333

29. 01. 2014, 11:59

pěknej članek http://www.national-geographic.cz/detail/cesti-lovci-pokladu-detektorari-vs-archeologove-kdo-ma-pravdu-5568/

Indyana

29. 01. 2014, 12:11

FIDO3333:toršku staré né?

cimrman

29. 01. 2014, 13:24

Indiana:jsem válkař a sběrač kovů .
Jinak handrkování se o nálezné je pro mě trošku postavený na hlavu.Protože to vypadá,že to děláme pro prachy a né proto,že nás baví a zajímá minulost. Spousta dalších lidí to pak bude hledat opravdu pro prachy, bude v tom šmelina a čachry jako všude v čechystánu

Indyana

29. 01. 2014, 14:20

cimrman:
jinak máš pravdu, buď to to dělám proto že mne to baví. nebo a to se mě samotnému nelíbí pro prachy a slávu

jurgen

29. 01. 2014, 15:40

Svobodná vůle každého z nás, kdo s kým a jak chce tento koníček provozovat. Důsledky všech variant počínání jsou snad každému zřejmé.
Vždy je to o lidech samotných.

FIDO3333

29. 01. 2014, 16:32

indiyana víš co mě mužeš ............

George

29. 01. 2014, 17:23

Já bych byl pro anglický model dělení odměny při nálezu,, pokladu ´´.Jak k tomu přijde vlastník pozemku když na něj v zákoně díky lobingu archeologů a navrhovaelů dnes platného zákona jaksi zapoměli.? V Anglii platí půlka nálezci půlka majitel pozemku , což mi přijde to pravé ořechové. U nás se pořád státní orgán chová jako za bolševika a přisvojuje si i co mu nepatří . Mělo by platit co je nalezeno na mých državách je moje. Jinak jsou ostatní co si nárokují poklad pouzí zloději s posvěcením státu.

Indyana

29. 01. 2014, 17:28

FIDO3333:TO CO TY MĚ MUSÍŠ?

maraxp

29. 01. 2014, 20:20

to je hezký jak se s těmy článkamy trefily.Hned nad tímto článek kolik dostane majitel a nálezce zlaté mince a tady totok..
Ještě že u nás v té zemi nic není tak není co odevzdávat

maraxp

29. 01. 2014, 20:21

bože to jsou hrubky..

Kajman1

29. 01. 2014, 20:23

cimrman. Nic .Nechám si je pro sebe.

maraxp

29. 01. 2014, 20:27

Jinak to je přesně ono.Jen samé semináře,přednášky furt někde sedět na prdeli a prudit.Co takhle si zaběhnout do terenu a taky si něco pěkného najít a ne jen čekat na to co mě kdo donese až pod nos a pak ho následně zjebat za zničení nálezových okolností

Indyana

29. 01. 2014, 21:05

Feek

29. 01. 2014, 22:08

Čím víc si o sporu hledačů s archeology přečtu, tím víc mi přijde, že nějaká větší spolupráce nemá smysl. Tenhle spor poleví snad jen až když nálezy opravdu dojdou.
Malá část hledačů má užší spolupráci s archeology, na druhé straně spektra (doufám že) malá část hledačů-rabovači archeolokalit-pokračuje ve své práci a je jim všechno jedno.
Řekl bych, že většina se pohybuje někde mezi tím, a archeologové jsou jim v podstatě šumafuk. A nezdá se mi, že by se poměr těchto tří skupin mohl nějak změnit, ať už se v tom bude vrtat kdokoliv.

KHF

29. 01. 2014, 22:44

vedoucí oddělení informačních zdrojů- to zní učeně

mistr-x14

30. 01. 2014, 00:08

koukám že velká část lidí co se v diskuzích na toto téma tady na webu i jinde projevuje jsou naprostý sebestředný a chamtivý barbaři, kterým je jedno že zničí nějakou důležitou informaci, hlavně aby dostali velký nálezný a přivydělali si.... :/
Sám na tom jsem finančně dost mizerně, ale archeo nález bych odevzdal s co nejpřesnější dokumentací i kdybych neměl dostat ani korunu... hledám protože mě to baví a mam historii rád.... a jsem rád za každého hledače který se snaží sám vzdělávat a získávat informace i z bezvýznamných nálezů a který se snaží z archeo nálezů zachovat co nejvíce nálezových okolností a jedná tak aby přispěl k co největšímu poznání naší historie....
a klidně si teď o mě říkejte co chcete...... je to můj názor a pohled na věc.....

džingis

30. 01. 2014, 06:52

Tak takéto nekonfliktné posedenia z archeológmi vám závidím, náš zákon je o niečom úplne inom, som rád, že sa aj u vás obe obce, aj archeologická aj mrcasnická zhodli že ,,Za zcela zoufalý bylo ale všemi přítomnými označeno represivní řešení, které zvolily slovenské úřady, důsledkem čehož je mj. mizení vzácných archeologických nálezů do ciziny.,,
Závidím vám aj tie kľudné prechádzky z mašinou na pleci po otvorenom priestranstve, pri cestách, a vôbec všade, kde je hromada ľudí. Prajem vám, aby vám to čo najdlhšie vydržalo.

Indyana

30. 01. 2014, 07:14

Feek:napsal si to naprosto přesně jak to je,bylo a bude .Až do doby kdy (samo v náš neprospěh )zasáhnou naši zákonodárci.

milda70

30. 01. 2014, 07:38

Feek: naprostý souhlas. Já osobně patřím do té třetí skupiny. Víc to tady rozvádět nebudu. Nechce se mi číst další komentář UCho o negativním naladění, který bohužel nechápe, že někoho archeo opravdu nezajímá. Všem slušným ať už spolupracujícím nebo nespolupracujícím přeji spoustu nálezů.

fífa

30. 01. 2014, 20:14

Z posmutnělé bílé tváře komika vyzařovala naivita a nevinnost dítěte, modré oči se dívaly na svět, kterému se klaun marně snažil porozumět................

Indyana

30. 01. 2014, 21:01

FIDO3333

30. 01. 2014, 21:21

Hledači pokladů s. r. o.

Detektory kovů vyvolaly smutnou archeologickou revoluci - hledači bezostyšně lokality vykrádají. Novela památkového zákona má teď odměnu za nález výrazně zvednout. O poklad však musíte zakopnout, podmínky hledání jsou okleštěné a detektory tabu.

V borovém lese u Staré Boleslavi panuje polední žár. Stín tu víceméně chybí, pod řídkými borovicemi leží jen žhavé jehličí a v písčité půdě pod ním - poklady. Kvůli nim tu brouzdáme s  detektory kovů. Jiří Zach má ve městě firmu, kde je půjčuje a prodává. Zároveň je hledačem, branži zná tudíž z obou stran.
Přístroj, který mi přidělil, má nahoře opěrku jako francouzská berla, dole kruhovitou sondu a uprostřed displej se slibnými názvy: „mince", „mince a šperky", „veškerý kov" a „staré věci". Zach mě poučil, že tento detektor je něco jako luxusní mercedes - řadu úkonů zvládne sám. Podle toho také provětrá kapsu. Přijde na 23 tisíc korun, což je zhruba střed cenové škály těchto módních nástrojů.

Facka za denár

Můj detektor je natolik samostatný, že jsem nastavil pouze citlivost a takzvanou diskriminaci, při níž lze vyřadit železné předměty. Já je ale nevyřadil, co když najdu meč z Boleslavovy éry, však nechal zavraždit svatého Václava pár kroků odtud, že?
To je samozřejmě představa z říše fantasy, o stříbrný denár z této doby bych však zakopnout mohl. Dosavadní nálezné představuje deset procent z ceny kovu a za stříbrný denár Boleslava I., který váží gram, by při současných cenách obdržel poctivý nálezce korunu padesát - jako by mu tím stát rovnou vlepil políček.
Výše nálezného je o to absurdnější, že kulturně historická hodnota této mince se odhaduje na sto tisíc korun a za speciální ražby vysolí sběratelé bezmála půl milionu. Nálezce si tedy denár pochopitelně nechá, případně ho prodá, čímž se dopustí hned několika trestných činů.
S touto praxí by měla skoncovat rodící se novela památkového zákona, podle níž nálezce získá také část hodnoty kulturně historické, již stanoví autorizovaný odhadce. Odborníci právě vznášejí připomínky, hovoří se až o třiceti procentech. Odevzdání Boleslavova denáru by tedy poctivci mohlo vynést přes třicet tisíc korun a klid na duši. To už snad stojí za úvahu.

Poklad a odpad

Kráčím lesem a máchám detektorem ze strany na stranu. Ha! Přístroj pípne, či spíše zavyje, tady musí být něco doopravdy velkého. Vyjde najevo, že jsem nechtě nastavil sondě rýč, který třímám v levé ruce. „Rýč neste raději za zády," usmívá se Zach. Další pípnutí, tentokrát komornější. Zastavím se a pohybuji hledačkou. Pípání. Na displeji naskakují hausnumera a hurá, v rohu bliká symbol prstenu. Našel jsem poklad!
„Bude to odpad," zchladí mě hledač. „Ikony jsou hodně přibližné. Tahle sice může znamenat drobný šperk, ale taky hlouběji uložené rozpadlé železo." Pracuji s rýčem a dohledávačem, malým pípajícím ukazovadlem, které nakonec odhalí - ohnutý a totálně zkorodovaný hřebík.
Zach rozeznává čtyři typy zákazníků. Jedni si chtějí detektor půjčit, protože něco ztratili. Pro druhé představuje zpestření procházky. Zach tvrdí, že patří mezi ně. Hledá se sedmiletým Radovanem. Syn je posedlý po čemkoli vojenském. Tuhle vykopali prýmek z výložky a byl z toho v sedmém nebi. Hledač mi později ukáže truhličku, kterou za tři roky naplnil. Obsahuje měďáky, kulky, nábojnice, sekané olovo, důstojnické pecky, vojenské knoflíky, odznaky a další drobnosti. Nic opravdu cenného prý ještě nenašel.
Třetí skupinou jsou sběratelé, kteří se pídí po specialitách, na webu je například k vidění sbírka zrezivělých psích známek. Do čtvrté patří hledači, kteří systematicky drancují zbytky pravěkých sídlišť, keltská oppida a vůbec terénní dominanty, v nichž by se mohly skrývat valy nebo třeba mohylové hroby. Těm prý jde většinou o kšeft.

Pokuta v O škobrhu

Mojí druhou štací s panem Zachem jsou Kuřivody u Mimoně, kde se roku 1866 strhla první větší bitva v prusko-rakouské válce. Rakouští husaři to tam projeli, ale to by byl jiný příběh. Bojiště je dnes rovněž porostlé lesem a také tam slavím hezký úspěch, když v oslepujícím vedru vykopu botu. Cvočky pípaly ostošest. „Tak to chodí," směje se mi hledač, „nejvíc k vzteku jsou hliníková ,céčka' oddělující špekáčky. Těch je v zemi spousta a tváří se jako drobný šperk." Nakonec narazíme na litou olověnou kulku a jsme oba spokojeni.
Z Kuřivod se vracím do Prahy, kde mám schůzku s mužem z druhé strany bariéry. Jan Mařík je zástupcem ředitele Archeologického ústavu AV. Když se pochlubím, co všechno jsem našel, jen zaúpí. S hledačkou na bojiště vůbec nesmím, a to nejen na válečné pole z 19. století, archeologickým nálezem jsou i věci z 2. světové války. Stejný status mají věci po odsunutých sudetských Němcích. Doktor Mařík vysvětluje: „Ať je to sekeromlat, keltská mince, pruská ostruha nebo třeba čajník ze Sudet, všechno patří státu." Pouze Archeologický ústav je oprávněn kopat a nálezy vyzvedávat. Pokud tak učiní soukromá osoba, je to správní delikt, za který lze napařit mastnou pokutu.
Dokonce je zakázáno vykopat poklad i na vlastním pozemku. Sám doktor Mařík oznámil chlapíka, který chodil s detektorem po své louce. Činil tak v Oškobrhu, a to byla takříkajíc přitěžující okolnost. Oškobrh, obec východně od Prahy, je archeologicky unikátní lokalita s opevněním ze starší doby železné, navíc převrstvená středověkou vsí. Archeolog muže varoval, ten se na něho však osopil, že je na svém. „Ať prý táhnu, nebo na mě zavolá policajty. Tak jsem je zavolal já," vypráví Mařík. Proběhlo správní řízení a muž zaplatil pokutu 20 tisíc korun.

Nález zedníka Gračky

Archeolog zdůrazňuje, že odměny se dočkají pouze ti, kteří najdou poklad náhodou, použití detektorů a amatérské kopání je vědeckou tragédií. Dochází při něm k rozrušení nálezových souvislostí. O našich předcích lze něco vyčíst jen v kontextech nálezů, to prý jsou tři čtvrtiny úspěchu, samotný artefakt hraje úlohu třpytné stafáže.
Naskýtá se otázka, zda má vyšší nálezné vůbec nějaký smysl. Dočká se ho někdo? Příkladem může být zedník Vladimír Gračka, který v roce 1992 během prací ve sklepě Zemského archivu v Olomouci náhodně rozšířil otvor vedoucí k pokladu. Šlo o sbírku arcibiskupa Prečana, ukrytou po Únoru před komunisty. Její součástí byla biskupská berla ze slonoviny, sošky, meče, korbele, medailony, skládací oltáře, míšeňský porcelán atd. Zedník byl ve sklepě sám a mohl s klenoty naložit jakkoli, nález však oznámil. Nedostal nic, naopak byl obviněn, že se proboural do arcibiskupství. Po očekávané novele památkového zákona by mohl obdržet miliony (viz box Slavné české poklady).
Doktor Mařík si stěžuje, že boj s hledači je nerovný. V Česku působí asi 400 archeologů, na druhé straně fronty pípá na 20 tisíc detektorů. Někteří spolupracují, ale drtivá většina hledačů nálezy prostě těží. Největší keltské oppidum na našem území, Stradonice u Berouna, čelí minimálně jedné návštěvě černého archeologa denně.

Sekeromlat, nekupte to!

„Prodám stovky zlatých keltských mincí za půl milionu marek." Tato nabídka kolovala v Mnichově v roce 1994. Zlato pocházelo z Čech, dva roky předtím je chtěl koupit jistý pražský numismatik, nálezce však požadoval příliš. Anonym nabízel Národnímu muzeu v Bratislavě bronzovou nádobu z doby asi 1000 let před Kristem za 80 tisíc korun. Policie vypátrala, že je to část kořisti z hradiště Holý kopec u Buchlovic. V Buštěhradu na burze prodávali kamenný sekeromlat za 17 tisíc, malovanou neolitickou nádobu za 10 tisíc a středověkou ostruhu za dva tisíce korun. Mařík vzpomíná na letošní případ, kdy na žádost Interpolu posuzovali bronzové plastiky a terakotu z dob antického Říma. Poklad byl zachycen na cestách mezi překupníky a Interpol zajímalo, zda nepřichází z Česka. „Zjistili jsme, že tomu tak není, šlo o vybrakovanou lokalitu na Balkáně," říká archeolog. Uvedené kauzy jsou samozřejmě jen viditelnou částí ledovce. Jejím vrcholem je poklad pana Tůmy, který v roce 2007 uhořel ve svém pražském bytě. Zasahující hasiči zavolali policii, ta archeology. „Jeho sbírka nás totálně šokovala," ulevuje si Mařík. Překupník nashromáždil 1900 bronzových a 1400 železných nálezů, z nichž některé byly zcela unikátní. „Například měděný brýlovitý závěsek z doby asi 4000 let před Kristem. Takových známe v Evropě snad deset," uvádí archeolog.
Volný prodej detektorů způsobil podle odborníků tristní archeologickou revoluci. V řadě evropských států vyzvednou hledači každoročně ze země kolem sta tisíc nálezů. Boj proti nim je těžký a různorodý (viz box Detektor jako střelná zbraň). A bude se ještě hrotit, protože hledači archeology slepě nenávidí. „Ty nejlepší kousky si ukradnou pro sebe," zní unisono z obou branží.

Indyana

31. 01. 2014, 07:53

Sekeromlat, nekupte to!
Tam to jaksi neklaplo.Pán měl pulzák ,ale nefunkční.A věci ve sbírce toho člověka byly ošetřené metodou naposled použivanou před padesáti lety.Tak že je otázka v kterém muzeu chybí.Taky kolem toho bylo brzo ticho.Pánům arch. došlo že tady přešlápli.

Wed

03. 02. 2014, 09:04

Dovolím si přispět i já svým pohledem. Představte si tuto fiktivní situaci.
Jde první hledač hlubokým lesem a narazí na plácek vzdálený od všech známých archeo lokalit. Chvíli tam hledá a najde třeba podkovu, ostruhu a nějakou tu šipku z kuše nebo luku. Považuje tyhle předměty za náhodné nálezy z lesa, doma je strčí do krabice s ostatními nálezy a víc se o ně nezajímá.
Za čas na stejné místo zabloudí jiný hledač. Ten tam najde třeba tesák, přezku a opět nějakou tu šipku. Uvažuje stejně jako jeho předchůdce a předměty skončí v jeho domácí sbírce aniž by o nich někomu řekl.
No samozřejmě po nějaké době se na místě opět ukáže tentokrát už třetí hledač s detektorem. Opět tu najde několik drobných železných předmětů a k tomu i pražský groš. S radostí z nalezené mince běží domů, železa hodí do krabice a minci si zařadí do sbírky.
Všichni tři tak v podstatě mají doma několik náhodně nalezených předmětů z lesa.
Kdyby se tyto věci dostaly na jedno místo najednou by z nich pod pohledem odborníka mohlo vyvstát něco naprosto jiného. Najednou bychom tu měli místo možné středověké šarvátky a možná díky nálezu mince a tímpádem přibližnému datování by se třeba i s pomocí dobových pramenů dalo identifikovat o jakou potyčku se jednalo. Díky tomu by se opět zaplnil jeden dílek skládačky naší historie a z toho plácku v lese by se mohla stát pod pečlivým výzkumem zajímavá středověká lokalita.
Toto se ovšem nikdy nestane, protože předměty a jejich nálezové okolnosti zůstanou rozptýleny po krabicích ve skříních či pod postelí a nikdy je nikdo nedokáže spojit v jednu informaci.
Samozřejmě je tam i druhá strana a sice, že by se k těmto věcem musel dostat archeolog, který by z nich tyto informace dokázal vyčíst. Prvním článkem v řetězu jsou ale právě ti hledači, kteří informace o svých nálezech s odborníky nesdílejí.
Nedivte se pak, že jsou archeologové naštvaní a hlavně nešťastní, že se takhle nenávratně ztrácí informace o naší historii. Ten fiktivní od nálezů vyčištěný plácek v lese už totiž navždy zůstane pro historii jen bílým, čistým místem v mapě.

PS: Nejsem archeolog, pouze se o tuto problematiku zajímám a chtěl jsem takto trochu přiblížit i pohled z druhé strany.

cimrman

03. 02. 2014, 22:54

Wed:podle mě nejsou na zpracovávání takovýchto "náhodných" nálezů v muzeích lidské zdroje.Navíc už je po sezóně...

CheGuevara

03. 02. 2014, 23:22

Nejvtipnější je, když archeologové prováděj u staveb rozsáhlej průzkum, naberou brigádníky (od študáků po alkoholiky) a ti pak při kopání spoustu předmětů rozkradou. A co za lůzu archeologové nabíraj vim dobře, kdysi jsem dělal pro archeologickou firmu nábory a vejplaty. I archeologie je tvrdej kšeft a v rámci výdělku se i předměty přesouvaj na jiný místa a další fígle kterejch jsem byl svědkem.

Wed

04. 02. 2014, 11:15

cimrman: samozřejmě máš pravdu, vím osobně jak to chodí. To co jsem nadnesl je v podstatě utopický scénář, takhle by bylo ideální kdyby to chodilo, ale reálně to bohužel fungovat nemůže. Spíš to je nadhodil jako takovou glosu k zamyšlení, hlavně pro ty co tu občas píší "naše jsem jednu ostruhu v lese co bych to ukazoval nějakému archeologovy, ten má podobných věcí plný depozitář a nic to pro něj neznamená".

Indyana

04. 02. 2014, 12:37

Tohle jednou za nás rozsekne Brusel.A hadejte v čí prospěch?.No tak dokud to jde šup ven s detíkem.

mondos

04. 02. 2014, 12:45

.... nó voni se budou snažit to zakázat úplně a během pár roků se jim to určitě podaří, protože v našich krajích má každá debilita zelenou.....ježdění s rozsvícenými světly......vracení nakradeného majetku církvi......ochlastové v čele státu.......útěchou budiž nám, že za pár let stejně nebude co hledat, protože všechno bude buď v propadlištích depozitářů a nebo v soukromých sbírkách (i některých archeologů.....)

DIMO

04. 02. 2014, 14:57

u vas maju prednašky u  nas mobil a  preukaz štb donašačfile:///C:/Users/DELL/Desktop/Nový%20priečinok/11901.gif .......file:///C:/Users/DELL/Desktop/Nový%20priečinok/11902.GIF

jano-789

04. 02. 2014, 21:26

poklad storocia na slovensku - aku aferu za trosku srotu dokaze vyvoval jeden priblbly archeolog ....
http://tvnoviny.sk/sekcia/domace/1742791_archeolog-storocia-z-bolerazu-tvrdi-nic-som-nevykopal-kupil-som-to-na-burze

Indyana

05. 02. 2014, 08:00

jano-789 :tady je vidět když voliči a komunita se nesemkne a nic proti tomu neudělá ,kam to vede.

mondos

06. 02. 2014, 13:27

jano - 789 - máš pravdu, "poklad storočí" to nebyl, ale opravdu z větší části "hromada šrotu" myslím, že v porovnání se soukromými sbírkami předních slovenských archeologů slabý odvar. Kdyby udělali domovní prohlídku u toho archeologického kokota, co ho napráskal, určitě by toho našli víc...

Rozum

13. 02. 2014, 08:49

Ted jsem se znovu dival na to video ja si nemuzu pomoci jsou to primitivove.Poklad storocia

CheGuevara

13. 02. 2014, 23:53

mondos a Rozum - myslel jsem si to stejný, na fotkách šrot atd.

Ale když jsem pak jinde četl seznam co všechno u něj našli.....římský mince, denáry, nějaký unikátní zdobený hroty šípů nebo co, spousta keltoviny atd.... Měl toho opravdu dost, to že novináři vyfotili šrot je jiná věc, vědí o tom hovno. A hlavně blbec hledá za dne u trati.

CheGuevara

14. 02. 2014, 00:01

Medzi najvzácnejšie kusy patrili včasnostredoveké slovanské sekery, niektoré aj bojové, a vtedajšie platidlo hrivna. "Niektoré veci sme doposiaľ poznali z literatúry, ale na vastné oči sme ich nevideli. Nepatria medzi bežné," povedal Grznár.

odborníci však predpokladajú, že časť z nich pochádza z neďalekého náleziska Molpír v Smoleniciach

Na Molpír, ktorý je národnou kultúrnou pamiatkou, ukazujú najmä nájdené skýtske hroty šípov z doby železnej. Podobné tu už v minulosti boli objavené," povedal Sládok.

Takže zřejmě lezl na archeolokality, nelituju ho.

Rozum

15. 02. 2014, 18:33

CheGuevara v tomto pripade obracim me tvrzeni.Blb je on..

UCAdmin

20. 02. 2014, 08:55

Wed - s tvým názorem se naprosto ztotožňuji. Proto je na místě pečlivá dokumentace jednotlivých nálezů u každého hledače. Jednou se to pak dá, alespoň částečně poskládat. Když to budou jen předměty v krabici bez základních nálezových okolností tak to bude k ničemu. Je to čistě o přístupu každého z nás. Pro jednoduchou a snadnou evidenci jsem vyvinuli aplikaci, kterou si může každý hledač dát do svého chytrého telefonu. Zatím se je k dispozici verze pouze pro telefony s operačním systémem Windows, ale brzo bude také Android a iOS. Samozřejmě včetně lokalizace: http://archemapp.com/

sacrebleu

05. 05. 2014, 01:15

kdyz uz se kamaradite s janem marikem tak to uz je velky upadek,ten clovek si nevidi do huby.nehodlam podtporovat tyhle udavacsky STb acky zmrdy aby nekdo prodal vic detektoru