Co les vydá II. díl

Moje druhá „akce“ do lesa vypadala asi takto:
První nález po zapnutí přístroje nenechal na sebe dlouho čekat – stříbrný řetízek na ruku.
Po půlhodině následoval přesun do jiné části lesa. Po cestě jsem si všiml místečka, které přímo vyzývalo k zastávce. Cívka ani pořádně nesjela k zemi a už to pískalo. Předpokládal jsem zase nějakou „oblíbenou“ skládku, u cest jich bývají desítky.
Po chvilce jsem v ruce držel téměř rozpadlí zásobník do pistole, ještě s ostrými uvnitř.
Signál se na stejném místě ozýval stále, a tak nezbývalo nic jiného než se podívat proč.
Pod další vrstvou zeminy se rýsovalo něco koženého. Byla to černá kůže. Hned jsem poznal sumky. Leželi tam celkem tři na sobě. Uvnitř ještě plný munice. Tyhle trojsumky náleželi, tuším, němcům.
Pečlivý průzkum okolí už ale nepřinesl nic zajímavého.
Další kroky vedli po cestě do jiné části lesa. Dlouhou dobu nic, samé železné zbytky a ufa.
Kolega s kterým jsem ten den prováděl průzkum lesa přišel a pln zklamání prohlásil: Seru na to. Téměř ve stejnou chvíli co to prohlásil,…u stromu…signál jako blázen. Bylo nám jasné, že tohle „hrabání“ bude pro ten den poslední, protože slunce bylo dost nízko obzoru.
Po otypování velikosti předmětu započala práce. Protože jsem byl s kolegou, každý z jednoho konce opatrně odkrýval zeminu. V poměrné hloubce, cca 40cm se začínalo objevovat „hnízdečko“ munice. Podobné co jsme našli minulí týden (viz: Co les vydá).
Zkrátím to, výsledek obsahoval:
Cca 50kg nábojů trojího druhu (viz foto), starou černou, téměř rozpadlou baterku na svícení, několik pásů s ostrými a několik ruských granátů F1 bez roznětek.
To už ale bylo venku sotva vidět, když jsme se vraceli zpět k autu.

Mnoho úspěchů všem – ToM2