Úvod / Články

Další poutavé putování za Římany

04. 05. 2016 Autor: Kasander komentář
Atraktivní téma další v řadě přednášek pořádaných Detektorwebem: Výstroj a výzbroj vojáků římských císařů v proměnách času opět do posledního místa naplnilo prostory redakce DW. Určitě to bylo i jmény přednášejících uvedenými na pozvánce: Mgr. Balázse Komoróczyho, Ph. D. z Archeologického ústavu AV ČR Brno, který se specializuje na archeologii doby římské a na sídlištní archeologii obecně a Mgr. Marka Vlacha, odborného pracovníka Archeologického ústavu AV ČR v Brně, který je odborníkem na archeologii doby římské ve středním Podunají a na využití výpočetní techniky při terénním a teoretickém archeologickém výzkumu.
Bohužel ze závažných rodinných důvodů se na poslední chvíli musel omluvit Balázs Komoróczy, sám Marek Vlach však zaujal svým vyprávěním natolik, že se obvyklá doba přednášky skoro zdvojnásobila a pak ještě následovaly četné a nutno zdůraznit velmi zasvěcené dotazy.
Přítomnosti starých Římanů na našem území se již dotkla nejedna přednáška Detektorwebu v minulosti a je vidět, že toto téma nás hledače stále láká – i proto, že artefakty z doby Římské říše, ať už je to mince, spona či jiný předmět, patří k těm nejcennějším nálezům.
Tentokrát jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací o tom, jak se vyvíjela organizace a výzbroj římské armády od dob republiky (manipulární a kohortní legie), přes počátek císařství, Antoninovskou dynastii v 2. st. až do 3. st. n. l. , do pozdní fáze vývoje římského impéria k tzv. „barbarizaci“ armády za dominátu.
Některé zbraně zůstávaly po celou dobu prakticky stejné (jako např. typ římského oštěpu tzv. pillum, ) jiné se stále vyvíjely a zdokonalovaly a byly velmi variabilní (střelné zbraně, meče, dýky, přilby, štíty, šupinová, kroužková a lamelová zbroj... ).
Mimořádně zajímavá část přednášky byla věnována římským vojenským táborům – trvalým i tzv. krátkodobým, stopy po nichž najdeme u nás na Moravě. Stavební techniky táborové architektury jsem si ukázali na římských táborech po celé Evropě.
Samozřejmě nás mimořádně zajímala pasáž věnovaná římské armádě ve středním Podunají, identifikovali jsem si pravděpodobná místa přítomnosti římské armády ať už podle přímých dokladů, lineárních příznaků v krajině či nálezů výzbroje a výstroje, a to především na příkladu nejvýznamnější římské lokality na našem území - hradiska u Mušova. Tato mimořádná římská vojenská pevnost zahrnovala mj. ubytovací komplex s lázněmi, dílny, obytné budovy, přístav, nemocnici, vše obehnané mohutným opevněním s velkolepou bránou. Nálezy z Mušova – mince, keramika, spony, kování řemení a opasků, nářadí, nejrůznější zbraně a další unikátní artefakty, jakými jsou např. velký kus kroužkové zbroje, náholenice, či náprsní destička z římské zbroje, přinášejí plastický obraz života římských vojáků na našem území.
Na závěr jsme si na konkrétních lokalitách (např. Přibice, Charvátská Nová Ves) ukázali, jak archeologům pomáhá v projektu výzkumu římských krátkodobých táborů letecká archeologie, geofyzikální prospekce, geochemie, terénní výzkum a detektorová prospekce.

Připravujeme pro vás další zajímavé přednáškové večery, můžete se těšit například na přednášku Mgr. Zdeňka Schenka, archeologa Muzea Komenského v Přerově, který se specializuje na nedestruktivní průzkum Moravské brány a Záhoří se zřetelem na paleolitické, neolitické a protohistorické osídlení, vedení záchranných archeologických výzkumů v historických jádrech měst a preventivní prospekci s detektorem kovů a který o spolupráci hledačů s archeology už hovořil mj. na setkání v Protivanově 2015.)

 Autor: Kasander

Komentáře