Dárek od Wehrmachtu

Tak jsem dodržel tradici a vyrazil 30.12. do přírody. Luxusní počasí, az hezky topil a s kolegou Lancelotem míříme do divočiny, jakou svět neviděl. Vozidlo nás dovezlo až na místo, na hezký kraj lesa a hned po 20 metrech jsem vykopal 6 pěkných radlic. Bylo tedy na benzin a lepší začátek jsem si nemohl přát. Lokalita je velmi dobrá, sice vybraná, ale stejně se tam musí jít. Tak to v klidu berem metr po metru a celkem pohoda. Sem tam nějaká patronka, nebo část zásobníku naznačují, že jsme na správném místě. Přešli jsme údolí a došli do nízké smrčiny. To byl můj cíl, protože před 5ti lety tam ještě nešlo vlézt. Kolegovi se tam moc nechtělo, ale já věděl, že to šance je. No a tak mě vůbec nepřekvapil signálek, který přijde párkrát za sezonu, nebo také ne. Čekal jsem odznak, ale po oklopení lopatky to krásně zacinkalo. Joooo, to se to hrabe hezky ručičkama, když se kolem koulejí kolečka a v jámě to stále zvoní... Ten vojáček mi to přichystal hezky až pod nos a mazal na jihozápad. PS: ten Friedrich Schiller je fakt luxusní!!! easton