Úvod / Články

Doc. JUDr. Emil Hácha

12. 05. 2010 Autor: Fritol 6316× 18
Měl jsem za úkol do školy vypracovat seminárku do hitorie, tak proč se o to s Vámi nepodělit. Jaký je váš názor na osobu Doc. JUDr. Emila Háchu

Tragická postava českých dějin aneb těžký osud prezidenta v okupované zemi

Doc. JUDr. Emil Hácha

* 12. 7. 1872 Trhové Sviny
† 27. 6. 1945 Praha

Málokterý politik v historii Československa měl tak těžký úkol jako Emil Hácha. Po Mnichovské dohodě se stal protektorátním prezidentem, a přestože se to zdá téměř nemožné, snažil se udržet ve zmrzačené zemi řád i spravedlnost. Proto jsem si vybral jako téma právě tohoto opomíjeného prezidenta. Co se vybaví například žákům střední školy, když uslyší toto jméno? Pojďte se mnou nahlédnout, kdo opravdu byl Emil Hácha. Přiznávám se, že i já jsem o tomto člověku smýšlel jako o někom, kdo „zradil národ“, ale můžu s klidným srdcem říct, po této práci jsem změnil názor. Zaměřil jsem se hlavně na osudnou noc ze dne 14. Na 15. března 1939.

Patřil k právnickým autoritám první republiky. Byl znám jako konzervativní český vlastenec a tradicionalista, hluboce věřící katolík i přesvědčený demokrat s výrazným sociálním cítěním. Prý se moc těšil na odpočinek v důchodu. Místo toho byl v téměř sedmdesáti letech zvolen prezidentem pomnichovského okleštěného Československa. A když byl 9. května 1945 československými orgány zatčen, lpěl na něm cejch zrádce národa, trestuhodně politicky malého státníka, který obětoval stát, i když k tomu neměl ani právo, ani pověření.

Život do roku 1938
Emil Hácha se narodil 17. července 1872 v Trnových Svinech. Po absolvování právnické fakulty pražské Karlovy univerzity, působil Emil Hácha jako úředník zemského výboru Království českého a jako rada Nejvyššího správního dvora ve Vídni. Během I. světové války spolupracuje Emil Hácha s dr. Ferdinandem Pantůčkem, napojeným na český protirakouský odboj (Maffie) - Pantůček je po vzniku samostatného Československa jmenován prezidentem senátu Nejvyššího správního soudu: Emil Hácha se následně stává jeho členem. V roce 1925, po Pantůčkově smrti, nastupuje Emil Hácha, jmenován prezidentem T. G. Masarykem na jeho místo. V letech 1918-1938 byl Hácha činný i jako vědecký pracovník – publikoval několik vědeckých prací z oboru mezinárodního práva, přitom byl expertem na právo anglosaské.Jako uznávaný právník je Emil Hácha soudcem haagského soudního dvora a před podepsáním Mnichovské dohody působí několik let jako člen legislativní rady, poradního orgánu československé vlády.

Osudový rok 1938
Pro Háchu nastalo v tomto roce několik zásadních změn. Toho roku zemřela Marie Háchová, jeho milovaná žena, se kterou prožil harmonické manželství. Háchovi známí a přátelé později shodně tvrdili, že od její smrti začal mít velké zdravotní problémy a nikdy se nedokázal s faktem, že svou manželku přežil, smířit. Druhá změna přišla po abdikaci Edvarda Beneše v důsledku mnichovské dohody a po přijetí ústavního zákona o autonomii Slovenska a Podkarpatské Rusi, kdy byl 30. listopadu 1938 zvolen jako prezident Česko-Slovenské republiky.

Hácha – ideální volba
30. listopadu 1938 byl šedesátiletý právník, soukromý docent Karlovy univerzity a člen mezinárodního rozhodčího soudu v Haagu JUDr. Emil Hácha jediným kandidátem na prezidenta Česko-Slovenské republiky. V půl jedenácté dopoledne v pražském Rudolfinu poslanci rozhodli. 272 z 312 zvedlo ruku pro to, aby se Hácha stal třetím prezidentem republiky. Proč se rozhodli právě pro tohoto muže? Jako nestraník a konzervativní politik, který měl zkušenosti s vedením nejvyššího státního úřadu, se zdál být v začínajícím těžkém období ideální. Osobním dopisem ho dokonce podpořil i odstupující prezident Edvard Beneš. Lišil se výrazně od všech minulých i budoucích hlav státu. Předně nikdy nebyl členem žádné politické strany a do čela nového státu (Česko – Slovenska) byl zvolen jako uznávaný právník, který má zabraňovat nejhoršímu. Na rozdíl od všech nástupců i předchůdců si zvolení nepřál, těšil se na důchod, ve kterém se chtěl věnovat svým koníčkům. Na druhou stranu cítil, že se země nachází v situaci, kterou sám nazval „konkursní podstatou státu“. Vzal na sebe pro to nevděčnou úlohu, kterou podle svého tvrzení chtěl vykonávat dva roky. Léta pak hrál dvojí hru. Byl ve spojení s částí odboje a současně se snažil vést rozhovory s okupační mocí a mírnit represe

14. – 15. března 1939
14. března 1939 odjel na jednání s vrcholnými politiky Německé říše do Berlína.Teprve teď historici sestavili podrobný obraz o tom, jak noc, kdy Hácha odevzdal české země do Hitlerových rukou, probíhala.O brutálním nátlaku Hitlera a dalších nacistických pohlavárů, kteří Háchovi například v jednu ráno vyhrožovali vybombardováním Prahy, svědčí i grafologický rozbor prezidentových podpisů pod dvěma kapitulačními protokoly. Ty se nyní znovu "sešly", poprvé po osmašedesáti letech, když je Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu vypátral v berlínském a pražském archivu a porovnal je. Grafologický rozbor potvrdil, že Hácha byl pod nesmírným psychickým tlakem.

Důvod cesty
Proč vlastně přijel československý prezident Emil Hácha před osmašedesáti lety do Berlína? Přijetí Háchy Adolfem Hitlerem vyjednal ministr zahraničí František Chvalkovský. O hrozícím nebezpečí obsazení Československa zcela neinformovaný, a tudíž i nepřipravený Hácha opouštěl Prahu s úmyslem, že bude v Berlíně jednat o situaci na Slovensku. To vyhlásilo samostatnost. Právě tohle byl jeden ze základních Hitlerových trumfů, aby před světem dokázal, že se Československo rozpadlo zevnitř. Okupace Čech a Moravy měla tudíž podle nacistů zabránit chaosu ve střední Evropě.

Málem zkolaboval
Prezidenta postihl při jeho vzdoru i srdeční záchvat. Až se Hitlerův překladatel Paul Schmidt vyděsil: "Jestli nám tu umře, tak svět řekne, že jsme ho zavraždili!" Hácha zkolaboval podle historika Uhlíře ve chvíli, kdy před dotírajícím Hitlerem ustupoval podél desky kulatého stolu. Vůdcův osobní lékař Theodor Morell vyšetřil ihned prezidentův tep a dal mu povzbuzující injekci. Hitler s nelibostí vzpomínal, že se šestašedesátiletý Hácha vzápětí vzchopil natolik, že se "... s obnovenou energií obrátil proti nám... a projevil ducha odporu, jehož předtím zcela postrádal".

Mazlivý Göring
Hácha se pak k osudovému jednání často vracel: "Můžete vydržet Hitlerovo řvaní, protože kdo řve, nemusí být uvnitř ďábel. Ale byl tam i Göring s tou svou bodrou tváří. Vzal mne za ruku a měkce mi domlouval, je-li opravdu třeba, aby ta krásná Praha byla v několika hodinách srovnána se zemí. Říkal to tak mazlivě a díval se mi do očí jako nějaká ženská... a já poznal, že se mnou mluví ďábel, který je schopen svou hrozbu splnit."

Češi seděli jako zkamenělý
Když byl Hácha s Chvalkovským uveden 15. března krátce po půlnoci k Adolfu Hitlerovi, přešel československý prezident ihned ke slovenské otázce. Hitler byl ovšem ve velké časové tísni, a tak bez servítků prohlásil, že protiněmecké zločiny Československa neustaly ani po Mnichovu, takže wehrmacht začne s obsazováním českých zemí v 06.00. A že k tomu své armádě vydal již rozkaz. Reakci obou Čechů zaznamenal Hitlerův tlumočník Paul Schmidt: "Hácha s Chvalkovským seděli ve svých židlích jako zkamenělí... Musela to pro ně být obzvlášť těžká rána slyšet, že nastal konec jejich země."

Hitler zuřil
Hácha podle Jana B. Uhlíře z Vojenského historického ústavu improvizoval a zoufale hledal jakoukoliv variantu, jak Hitlera od jeho záměru odvrátit. Nabídl mu například okamžitou demobilizaci československé armády. Nacistický vůdce však odmítl diskutovat: "Má rozhodnutí jsou nezměnitelná! Neudržitelný stav v českých zemích je nutné vyřešit vojensky!" Prezident Hácha se snažil obsazení své země zabránit. Proto diskutoval, proto si nechal opakovaně telefonicky spojit Prahu.

Podepisoval zlomený stařec



Roztřesené Háchovy podpisy pod kapitulačními dokumenty jsou důkazem, pod jakým tlakem v Berlíně byl. Argumentoval, že bez československé vlády nemůže o něčem podobném rozhodnout. Hitlera tím uváděl v zuřivost. "Hrozilo totiž, že pokud Háchu nezlomí, bude se československá armáda tvrdě bránit a vypukne válka. A to se nacistům tehdy ještě vůbec nehodilo," vysvětluje Uhlíř.
Československý prezident vzpomínal: "Zda mi hrozili? To je moc slabé slovo. Když napětí dostoupilo vrcholu, odvedl mne Göring stranou a prý: ´Nechcete, nebo nemůžete pochopit Führera, který si přeje, aby tisíce českých lidí neztratily život?´ Poznal jsem, že když ne Hitler, tak Göring by k náletům na Prahu přistoupil."

Tohle Háchu definitivně "přesvědčilo", i když Hitler podle očitých svědků hrozby dál stupňoval: "Skoro se to stydím říci, ale proti každému českému praporu stojí jedna naše divize." Protokol, v němž československý prezident a vrchní velitel armády "klade osud českého národa a země do rukou vůdce německé Říše", již podepisoval zlomený a nevyspalý stařec, jemuž se krátce před podpisem udělalo opět nevolno.

Grafologický rozbor podpisu

Háchův podpis prvního dokumentu, který zůstal v Berlíně (horní malý snímek), nechala MF DNES analyzovat grafoložkou Irenou Mládkovou: "Je z něj patrná psychická i tělesná únava, stísněnost. Roztřesenost napovídá o velkém stresu a úzkosti." Fakt, že je podpis i s titulem psán bez přerušení, může podle Mládkové nasvědčovat také o hněvu. Druhý protokol již klidnější Hácha signoval až po dvaceti minutách (dolní malý snímek). A z podpisu je to patrné. Například "H" je psáno jinak než u prvního podpisu. "Zdá se, že bylo přítomno více racionality," soudí grafoložka.

[1] Obr. 1  Převzato z idnes.cz – nejdůvěryhodnější portál na českém internetu [http://www.idnes.cz/

Shrnutí působení do konce války
V říjnu 1939 odmítl slib věrnosti Hitlerovi a v listopadu 1939 požadoval propuštění zatčených vysokoškolských studentů, kteří protestovali během pohřbu studenta Jan Opletala. V mnoha případech byl úspěšný. Také se zasloužil o vznik Národního souručenství, které měla být zastřešující organizací českého obyvatelstva protektorátu.

V momentě, kdy českoslovenští výsadkáři spáchali v červnu 1942 atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha (1904-1942), nacistický tlak na českou společnost vystoupal na nejvyšší míru. Jeho pohřbu pak 9. června roku 1942 Emil Hácha znovu jedná s Hitlerem, který mu pohrozí likvidací a vystěhováním zbytku českého národa ještě za války. V dalších měsících, v době heydrichiády, po vyhlazení Lidic a po masových popravách se Hácha zlomí. Navíc se u něj stále rychleji rozvíjí těžká arterioskleróza - jak po válce prohlásí Národní soud, soudící kolaboranty s Říší, soud, který jinak není Háchovi nijak příznivě nakloněn, není Emil Hácha od ledna roku 1943 fakticky zodpovědný za své činy - osamělý, nemocný a duševně zlomený starý muž nemá v posledních letech okupace důvěru ani Němců, ani českých fašistů a ani domácího a zahraničního odboje. "Háchovština" se přitom stává synonymem pro kolaboraci...

Dne 13. května roku 1945, po skončení druhé světové války, je pak Emil Hácha na pokyn ministra V. Noska, zatčen na lánském zámku a dopraven do vězeňské nemocnice na Pankráci, kde 27. června roku 1945 umírá. Háchův pohřeb se pak koná za mimořádných bezpečnostních opatření na vinohradském hřbitově o tři dny později, z příkazu ministerstva vnitra nesmí být exprezidentovo jméno vyryto na jeho náhrobním kameni.

Ve své závěti napsal :
„Za dobu svého působení jsem nemohl dát národu nic lesklého. Údělem mi bylo zprvu řídit jeho ústup ze závratné, nikdy předtím v dějinách nedosažené plné suverenity a později mohl jsme vyžadovat jen a jen porozumění pro naléhavé potřeby těžké války. Vše jsme učinil v nezlomné víře, že tím svému národu oddaně sloužím“.

"Pokud by šlo jen o Háchu, tak by před nacisty hlavu nikdy nesklonil. Žádný z našich prezidentů se pro zemi neobětoval tolik," tvrdí historik Uhlíř.



Zdroje

[1] http://www.radio.cz/cz/clanek/30169 , Zdeněk Vališ, 12. 7. 2002, radio.cz
[2] http://zpravy.idnes.cz/ , Jan Gazdík, IDNES 15. 3. 2007
[3] http://www.hacha.cz/
[4] http://tn.nova.cz 27.06. 2010 tn.cz / vrl
[5] http://www.rozhlas.cz/ David Hartmann

 Autor: Fritol

Komentáře

kim

12. 05. 2010, 09:53

Oběť své doby.......Pro mne osobně je lepším člověkem než Beneš

B.V.K.

12. 05. 2010, 10:09

kim:Naprosto s tebou souhlasím.

macixx

12. 05. 2010, 10:13

Moc dobrý článek...kdyby nepodepsal, byl by to zasej on kdo mohl za vypuknutí války a tím i celý český národ...moc možností neměl.

Nosal

12. 05. 2010, 10:14

Bezkonkurenčně jeden z nejlepších presidentů naší země.

plha

12. 05. 2010, 11:10

Skvělý článek.Díky

Venawass

12. 05. 2010, 11:20

kim- Naprosto s tebou souhlasím.

Reiser

12. 05. 2010, 14:26

K tématu prezidenta E.Háchy je skvělá kniha od PhDr.Tomáše Pasáka.

fajntomas

12. 05. 2010, 17:46

HELMETS

12. 05. 2010, 21:54

Skvělý článek už tu dlouhou takový nebyl !


ČEST JEHO PAMÁTCE

pufik

13. 05. 2010, 08:45

Nemel to lehke, za valky, po valce, ani po smrti...

Lízinka

13. 05. 2010, 11:31

Naprostý souhlas s Kimem.

laketahoa

14. 05. 2010, 10:22

No Beneš to byl Masarykův veliký omyl! Je to vzor pro dnešní politiky. Zemi nejdříve předal ve 38 roce nacistům a vzal nohy na ramena do Anglie a pak ve 48 zase odevzdal soudruhům. Rázný a tvrdý Masaryk se musel v těch chvílích obracet v hrobě.

diamond

14. 05. 2010, 16:13

Laketahoa,Kim: naprostý souhlas s vámi.

para08

16. 05. 2010, 19:17

Velmi zajímavý článek. Děkuji.

Lothar

18. 05. 2010, 22:49

a propo - má dnes na hrobě již své jméno? Já mám pocit, že nikoliv...

Fritol

19. 05. 2010, 20:51

Lothar: Ano, dnes už ano. Viz : http://www.hacha.cz/images/hrob.jpg

sacrebleu

09. 06. 2010, 12:21

Dovolím si  nesouhlasit

REBEL 1866

27. 08. 2010, 14:36

Na rozdíl od Beneše nikam neutekl,Zůstal doma a obětoval se...Co se týká Beneše tak bych chtěl podotknout,že když se po tom všem vrátil tak už od roku 1945 vna našem území řádila NKVD a unášela občany čekoslovenska ruské národnosti kteří měli naše občanství déle jak 25 let!!!Beneš proti tomu nikdy nevystoupil,přezto že to věděl...Tito občané končili na Sibiři a nikdo je už nikdy neviděl....