Úvod / Články

Expedice Koločava 2009 - Zborov

13. 10. 2010 Autor: Maruška 5588× 12
Po delší době usedám k počítači abych pokračoval v popisu naší dlouhé expedice po Ukrajině. Opustili jsme zasněženou Koločavu a přes Karpaty jsme pokračovali k dalšímu cíli naší cesty, historickému Zborovu. Míjeli jsme kalasické scenérie pozůstatků Sovětského svazu, fasády na domech s výjevy budovatelského nadšení. Ta parní lokomotiva na pomníku byla z roku 1948. Na Ukrajině je možné koupit vojenskou techniku, třeba pásový tahač rouvnou u benzínky. Modré vozítko pro invalidy mě zaujalo a chtěl jsem ho koupit. Majitel ho však neprodal, měl v něm měl krumpáč a lopatku a jezdil hledat starý šrot. Přespali jsme u řeky Dněstr vedle dvou mostů. Starý v havarijním stavu byl stále v provozu, ten nový nějak nezvládli dostavět. Cestu jsme si chtěli skrátit, tak jsme odbočili z hlavní silnice a asi 50 km jeli skratkou. Rázem jsme se dostali do neskutečně zaostalé oblasti. Dírám v silnici se už ani nedalo vyhýbat. Na tržišti u zdevastovaného zámku se dopoledne válel na zemi totálně ožralý člověk a všichni z toho měli velkou srandu. Po dlouhém putování jsme konečně dojeli do Zborova. Města, kde se formovala naše vojenská historie a kde je mohyla našich prvních bojovníků za svobodu Československa. Najít muzeum byl trochu problém, ale po dlouhém vyptávání se nám to podařilo. Bylo však pondělí a to jsou všechna muzea zavřená, i na Ukrajině. Na dveřích však byl nějaký popsaný papírek s telefonním číslam. Vytáhl jsem mobil, vytočil číslo a ozvala se nějaká žena. Vysvětlil jsem jí, že jsme prijecháli z Česka a nam nádo pasmatrieť muzei. Padažditě peť minutočok, odpověděla a za chvíli přijela starým moskvičem příjemná paní, která nám otevřela muzeum. Muzeum je věnované hlavně bitvě u Zborova z roku 1649, jako součásti Khmenytského povstání , mezi Krymskými kozáky a armádou koruny Polsko-Litevského společenství. Malá část muzea je věnovaná první a druhé světové válce. Exponáty v muzeu byly většinou repliky vyrobeny ze dřeva. Nedávné války byly prezentovány písemnostmi a kopanými exponáty. Paní nám nadšeně ukazovala ukrajinský boj za svobodu proti ruským komunistům, kteří ukrajince řezali na cirkulárkách a představila nám obraz jejich národního hrdiny Bandery. Toho znám, potěšil jsem jí, Banderovce jsme u nás po válce honili po lesích. Zeptali jsme se paní, kde je ta naše slavá mohyla, u které se nechávají občas fotit naši politici? 7-8 km za Zborovem, upřesnila paní polohu mohyly a my jsme vyrazili. Po ujetí předpokládané vzdálenosti jsme mezi nedozírnými lány polí našli vesničku, kde za rozpadlým prasečákem oral mužík dřevěným pluhem a koněm. Odbočili jsme z hlavní na udusanou sestu mezi dřevěnými chatrčemi a zeptali jsme se domorodců, kde je mogila. Jejich šéf byl velmi překvapený, kde jsme se tam vzali, od kud a kam jedeme? Hledáme mogilu, trvali jsme na svém záměru. Sem, ale jezdí jen vládní delegace, vytáhl důležitý argument. My jsme vládní delegace z Česka, tvrdili jsme. Tak proč jste nenapsali dopředu, že přijedete vyzvídal. Pochopil jsem, že je to asi místní předák, tak jsem vytáhl nejvyšší trumf, my jsme si Vás a mogilu přišli zkontrolovat! To zabralo, nasměroval nás ke dřevěnému kostelíku za vesnicí, kde jsme mohylu nalezli. Za chvíli přiběhl ten strosta s dalšími mužíky, nastrtovali křovinořez Mountfield (zřejmě dar od Topolánka) a začali mohylu čistit. Zavzpomínali jsme na naše padlé, 1564 km od domova, nasedli do caravanu a nastoupili dlouhou cestu domů.

Maruška

 Autor: Maruška

Komentáře

kim

13. 10. 2010, 12:07

paráda

Austin

13. 10. 2010, 12:46

Hezký
jen dotaz to je RSO nebo ta ruská poválečná kopie?

Tayla

13. 10. 2010, 13:42

ahoj mohu vědět co ej to za znak na foto 21 na té desce mramorové - v minulých příspěvcích se tu už ukázala helma M40 s tímto znakem a poté i jiné věci lidí říkali že jde o jakou si snad finskou nebo hjakou jednostku, já mám čepicový odznak s tímto znakem ptoto se ptám

Tayla

13. 10. 2010, 13:47

tudíž optám se ještě jinak je ten znak skutečně : 14 SS Ukrainian Division?

Parrmen

13. 10. 2010, 16:39

Zdravim. Já měl to štěstí o letos jsem byl členem expedice Zborov 2010. Přivezli jsme do muzea nějaký věcičky jako dar. Místní jednovokej kastelán na to koukal jak poleno a ještě nám málem vynadal ,kam to prý má dát,když je tam málo místa. Na to,že se tam formovali dějiny Českého státu je velká ostuda,že plácek věnovaný českým legiím se rozkládá na ploše 1.5 x 1,5 m. At´se jdou všechny politici vysrat. Kdyby nechali v Kalinivce postavit vedle Mohyly nějakej domek a nacpali tam nějaký exponáty, bylo by to aspoň trošku důstojný. Nebejt místních lidí,kteří to uklízejí za pakatel a platí je nějakej mecenáš ze Zborova, tak už to je tam dávno zničený. Parrmen

rott

13. 10. 2010, 16:49

Tayla: a co tak ukrajinský statní znak....optej se pana googla...

SALLMON

13. 10. 2010, 19:29

Maruška-ahoj..můžeš mi prosím napsat na mail?Mám na tebe jednu soukromou otázku..Děkuji předem.

herrjiri

13. 10. 2010, 22:55

to Maruška-dobře jste je dostali s tou kontrolou z Čech,ani jim nebylo divný,že jste přijeli karavanem?

Mirek D.

14. 10. 2010, 09:20

Tayla- je to znak ukrajiny. Pěknej článek i fotky.

Kar

14. 10. 2010, 17:01

Havla, Topolánka a jiné blby - zrádce národa - bych od tama okamžitě odstranil. Jinak je to pěkné. Místní vědí o našich dějinách určitě více, než 99% populace u nás v ČR

XPADX250

14. 10. 2010, 19:45

Kar , lepší bych to nenapsal.

Patriot

15. 10. 2010, 20:39

Zajímací článek a super fotky. Byls na Ukrajině pracovně, nebo výletně ?