Groš (3krejcar) Josefa I. z roku 1711

Včera se udělalo lepší počásko a sluníčko konečně dovolilo vyrazit do terénu. Neměl jsem moc času a tak jsem zakotvil v prvním lese. Asi po hodině camrání jsem našel par minciček z první republiky a několik knoflíků. Hledání mě znechutily mušky, které neustale poletovaly kolem mé hlavy a nalétávaly přímo do očí. A vytahovat každou chvilku mušku z oka rukou od hlíny mě vážně moc nebavilo tak sem se frčel k domovu.

Cestou zpět jsem míjel pole s pšenicí na kterém bylo sklizeno asi tak 30x100m. Rozhlédl jsem se – protivné mušky nikde ;-) – a šup na poličko. První signál bylo víčko od zavařeniny a jelikož bylo pěkně hluboko tak mě dalo dost zabrat. Došel jsem na konce políčka a nenašel nic zajímavého. Tak sem si řekl, že mě dnes není přáno a přiblížím se k nějaké restauraci na véču. Sotva sem udělal dva kroky ozval se takový krásný příjemný signál jako umějí vydávat slabé stříbrné mince. Za chvilku se už na mě usmívala stříbrná mincička. Jelikož byla pěkně obalená nánosem hlíny nebyl sem schopen určit co je to zač jen sem věděl, že ji ještě nemám. Celé místo sem důkladně promrcasil, ale už tam nic nebylo.

Kde se vzal tu se vzal majitel pole a šinul si to ke mě. Slušně sem ho pozdravil a měl jsem radost, že je to rozumný člověk s kterým se dalo pokecat. Ukázal jsem mu nálezy a on se rozvyprávěl co se kde kolem jejich vesnice dělo a ukázal mi přibližné místo kam mělo za války při cvičném letu spadnout německé letadlo a že prý si tu můžu hledat kdy chci jen ať po sobě zahrabávám díry. Na místě dopadu letadla je v současné době ještě úroda, ale jak bude podmítnuto tak na něj vyrazí jednotka Totálního nalezení – N3(Dak, Kelt a UC).

Lovu zdar, UC




A tady je zmiňovaný krasavec. Bohužel není v moc dobrém stavu a byl zřejmě nošen na krku – proto asi ta dírka.