Úvod / Články

Hrad smrti

26. 01. 2009 Autor: hypo1 7697× 19
Zámek v Heřmanově Městci byl postaven v 17. století zřejmě na místě středověké tvrze, která měla být podle pověsti spojená s tvrzí v Kostelci únikovou podzemní chodbou. V praxi by to znamenalo, že chodba by musela být dlouhá několik kilometrů. Jedna podzemní chodba se však v blízkosti zámku opravdu nachází a podle povídaček místních měla být ještě někdy kolem roku 1970 zhruba kilometr dlouhá, ukončená závalem.

Místní děti do ní prý chodily na průzkum. Jednou se do podzemí vypravili i dva kluci, kteří se ale nevrátili domů. Jejich rodiče s dalšími lidmi po nich v chodbě pátrali, ale marně, kluci jakoby se do země propadli a nikdo je už nikdy neviděl. Tahle událost prý vedla k tomu, že byla chodba zabezpečena kovovými dveřmi zevnitř uzamčenými pomocí dozického zadlabávacího zámku, který je nemožné otevřít běžným šperhákem. Různí dobrodruzi se o to zřejmě pokoušeli, protože za dveřmi je na zemi pohozeno několik plechovek od Konkoru, pravděpodobně si mysleli, že je zámek zarezlý.

Hned vlevo za dveřmi se na zdi nachází tabule s vytesaným nápisem v němčině a pod ní je ještě nápis vyrytý do omítky: Opr. 1937. Chodba je totiž vyzděná a omítnutá, původně byla kamenná. Nad vstupem do podzemí se nachází ještě jeden zajímavý nápis: Hrad smrti. Při archeologickém průzkumu se uvnitř chodby našlo několik zlatých mincí, což je prý důkaz toho, že chodba byla kdysi ke svým účelům opravdu používána. Těžko říct, jestli je tahle chodba onou chodbou z Erbovní pověsti o Heřmanově Městci, každopádně v Kostelci byla nějaká chodba také objevena a to v blízkosti tamního hřbitovního kostela.

Park u zámku v Heřmanově Městci byl za války používán generálním štábem německé armády jako letiště a v nedalekém jezírku byly ještě před pár lety k nalezení různé zbraně, včetně panzerfaustu.

 Autor: hypo1

Komentáře

MIRI

26. 01. 2009, 10:51

Hermanov Mestec, veru, pekné mestečko. Bol som veru v týchto miestach.

kote

26. 01. 2009, 11:05

Jeden čas jsem tam jezdil za babičkou svojí přítelkyně. Děkuju za článek, dozvěděl jsem se super novinky. Ještě tak dobře vaří v hotelu? Tušim, že se jmenoval Praha.

hypo1

26. 01. 2009, 11:19

kote: Já to v Heřmaňáku zas tak moc neznám, ale v jednom krámku s cyklistickejma potřebama tam měli český pláště od Rubeny, který jsem dlouho sháněl. Byl jsem tam někdy na jaře nebo v létě 2008.

Mikeš13

26. 01. 2009, 12:34

Ten park znám dobře .

knoflík

26. 01. 2009, 13:01

Zdravím odkud jsi,já jsem přímo z heřmanova městce

knoflík

26. 01. 2009, 13:09

Jen pro informaci,loni proběhla úplná rekonstrukce vstupu do této chodby.Nad tímto vstupem jsou asi po 5 metrech dvě větrací šachty,které jsou zabezpečeny mříží.Touto chodbou se skutečně dalo dostat až do Kostelce u Heřmanova Městce,bůh ví k čemu tato chodba sloužila.

KOČIČÁK

26. 01. 2009, 15:26

čau já jsem taky z heřmanova městce jako laco.už jsme tam kolem hledaly. .DŘÍVE TOU CHODBOU PROBÍHALY NA KONÍCH AŽ DO KOSTELCE!

KOČIČÁK

26. 01. 2009, 15:27

HOTEL BERÁNEK MYSLÍŠ!?

KOČIČÁK

26. 01. 2009, 15:37

Historie města Heřmanův Městec
Heřmanův Městec se rozkládá na severním úpatí Železných hor ve výšce 275 metrů nad mořem a žije v něm 5 000 obyvatel.

Kdy bylo město založeno není přesně zjištěno. Stalo se tak pravděpodobně kolem roku 1280 kdy Heřman z Lichtenburku kolonizoval krajinu kolem hradu Lichnice. I Heřman z Kostela (Kostelce), nebo vladyka Heřman z Mrtic, který dostal tuto krajinu za vojenskou pomoc rytíři z Kauniců v bitvě českého vojska o Miláno mohli město založit.

První dochovaná zpráva ze 7. října roku 1325 v zemských deskách trhových se týká rozdělení majetku Heřmana z Mrtic, ve které je Městec popisován jako nehrazené městečko, kterému patřila ves Bylany. Lokátor k umístění města využil potoku Podolky a Konopky a ulice rozmístil tak, že každý dům byl zásobován užitkovou vodou.


Městem procházela známá Trstenická stezka vedoucí z Moravy do Prahy, po níž procházely obchodní karavany, jež učinily z města obchodní centrum širokého okolí. Po této cestě však přicházela i vojska a to nejen husitská, ale i houfy žoldnéřů za třicetileté války, které působily obyvatelům nesmírné útrapy - rabování, zabíjení a vypalování.

Obchodnímu rozvoji města přispělo od 15. století i velké židovské osídlení rozkládající se v jeho severní části. Nejvyšší počet židovských obyvatel se pohyboval kolem r. 1849 - 840 osob.

V r.1579 Rudolf II. mění na žádost městeckých dny konání jarmarků a potvrzuje městu znak a právo zelené pečeti.


Z významných majitelů Heřmanova Městce byl v 15. století Jan Městecký z Opočna, za něhož bylo město vypáleno husity, jako odplata za Janovy intriky proti Žižkovi. K dalším majitelům města patří Trčkové z Lípy, Andělové z Ronovce, Oprštorfové z Dubu a Frydštejna, Žerotínové, Berkové z Dubu, Šporkové a Kinští z Vchynic a Tetova. O rozvoj města se nejvíce zasloužili Šporkové, za jejichž držení se počalo stavět z kamene, aby město netrpělo požáry, jako v minulých letech. Byl rozšířen zámek a kostel, který byl při požáru v roce 1740 zcela zničen. V letech 1756 až 1761 byl stavitelem Františkem Tomášem Jedličkou postaven v čistém barokním slohu dnešní kostel svatého Bartoloměje, který je kulturní památkou přesahující rámec regionu. Židé si vybudovali synagogu, na okrajích města byly postaveny kaple sv. Jiří a sv. kříže, městu byly opatřeny sochy světců. U zámku byla zřízena husarská kasárna. Za zámkem byl založen rozsáhlý zámecký park. V držení Šporků bylo město 133 let. Od roku 1828 bylo město v držení rodu Kinských. I oni se zapsali do rozvoje města, např. zřízením Mariánské nemocnice, dětské opatrovny, hřebčína, ale i rozšiřováním zámku a parku do dnešní podoby.

V roce 1837 byl zřízen poštovní úřad, 1860 občanská záložna,1867 četnická stanice, 1882 zřízeno železniční spojení Vápenný Podol - Heřmanův Městec-Přelouč, v roce 1899 Heřmanův Městec - Chrudim a v roce 1911 zřízeno autobusové spojení Heřmanův Městec - Pardubice.

V 19. století rozvíjí se kulturní i společenský život. Vznikají nové spolky: divadelní v roce 1848, pěvecký v roce 1862, Sokol v roce 1892 ale i hasiči v roce 1878. Z podpůrných a vzdělávacích spolků vzniká Řemeslnická beseda, Svornost, Občanská a Měšťanská beseda, čtenářský klub, později ještě Hálek a Barák. Zajímavostí je,že v roce 1875 se Městec stává prvním místem v Čechách, kde se hrála kopaná. Tento sport přivezl hrabě Kinský z Anglie.


V roce 1841 je dřevěná školní budova zbořena a postavena třípodlažní zděná, která však je záhy nedostačující a proto je v roce1894 stržena městská radnice se dvěmi domy a postavena nová školní budova. Za první republiky se rozvíjí výstavba malých rodinných vilek, v roce 1929 je postavena Sokolovna a v roce 1930 Husův sbor. V roce 1932 je dokončena rozsáhlá přestavba zámku s vnitřní štukovou výzdobou, kterou provedli italští mistři.

I v těchto letech žije město bohatým kulturním a společenským životem do kterého se zapojily všechny spolky.

Stavební i obchodní rozvoj ukončuje německá okupace. 15. 3. 1939 kolem osmé hodiny přichází do města okupační armáda. Dochází k odbojové činnosti, ale i k prvnímu zatýkání. 3. 12. 1942 byli z města odvezeni poslední židovští obyvatelé a tím zaniká židovská komunita.


Na podzim v roce 1944 podporují městečtí občané partyzánské hnutí na Železných horách a ustavují ilegální Revoluční národní výbor, který se v květnových dnech ujímá řízení událostí při útěku německé armády. K osvobození města došlo 9. května 1945 kolem devatenácté hodiny. Po tomto dochází k široké výstavbě rodinných domků a sídlišť a zvyšuje se počet obyvatel. Jsou rekonstruovány silnice, chodníky, rozvod elektrické energie a vystavěny trafostanice. Po celém městě je vybudován vodovod. Přistavěno bylo nové křídlo školní budovy, opatrovna zrekonstruována na školu, postaveny 2 mateřské školky a jesle, dům dětí a mládeže, dům služeb, pošta a obchody. V Konopáči vybudován rozsáhlý autokemp. Byla podstatně rozšířena a zmodernizována železniční stanice.

V důsledku budování kanalizace v osmdesátých letech dochází k rekonstrukci státní silnice I/17, která byla podmíněna zbořením několika domů v ulicích Pátého května i v ulici Čáslavské a zejména domů uzavírajících obě strany náměstí Míru.

Střed města je od roku 1989 po předchozím stavebně historickém průzkumu provedeném v roce 1981 vyhlášen památkovou zónou.


Adolf

26. 01. 2009, 17:26

Tohle si říká o opravdu důkladné prozkoumá a zmapovánéí. Kdy se tam ztratili ty děti??
Nemám rád když se něco zavře a nechá se to takhle chátrat.

KOČIČÁK

26. 01. 2009, 19:14

UŽ TO LETOS OPRAVILY A JE TO KRÁSNÉ

KOČIČÁK

26. 01. 2009, 19:16

TEDA MINULÝ ROK

mátoha

26. 01. 2009, 21:37

Zajímavé , sem kousek od tama a čučim jak vrabec.

ero

26. 01. 2009, 22:07

safra chalpi ! Já jsem taky z Heřmanova Městce

Janes

27. 01. 2009, 05:05

jasem z městce heřmanovího

reds

27. 01. 2009, 08:53

ten zával je tam pořád nebo ho už odstranili?

kote

27. 01. 2009, 10:21

KOČIČÁK: Jo,bude to nejspíš hotel Beránek. Je to kousek od psího cvičáku ke kterému se jde kolem obory. Vzpomínky jsou již chatrné... Ale vždy sem si tam pochutnal

hypo1

27. 01. 2009, 11:18

reds: Těžko říct, když jsem tohle fotil, tak byl vstup do chodby zamčenej. Ale jestli tam zával byl kdysi, tak tam bude i teď-u nás podzemní chodby a jeskyně čistěj leda nadšenci a ty se zrovna do týhle nedostanou kvůli těm dveřím.

knoflík

27. 01. 2009, 15:38

zával je tam pořád a to proto aby tam nikdo nelezl