Instalatér odkryl na zahradě lágr z WW II.

Když 39letý Brit David Murray Much z Hadhamu v hrabství Hertfordshire ryl na zahradě za domem záhon, spatřil, jak se cosi v zapadajícím slunci zalesklo. Když zjistil, že se jedná o identifikační známku německého zajatce z Druhé světové války, obrátil se na majitele pozemku, zda může provést hlubší výkopy. V následujících měsících pak odkryl doslova poklad válečných artefaktů: dva tisíce předmětů, včetně mincí, IDéček, knoflíků od uniforem, lahví, příborů, odznaků… včetně funkčního granátu, který měl být dávno zneškodněn pyrotechniky RAF. „Najít vojenskou známku byl pro mne velký šok, “ říká David, který pracuje jako instalatér. „Naprostým šokem bylo ale najít granát. Když jsem ho spatřil v hlíně, nevěděl jsem, co to je. Vůbec se nepodobal těm, které jsem viděl ve válečných filmech. Snažil jsem se ho několikrát zneškodnit, ale nepodařilo se mi povolit navrchu závit. Což bylo nakonec dobře, protože pyrotechnici mi pak řekli, že granát byl velmi nestabilní. Neslyšeli moc rádi, že jsem si ho dával k uchu a naslouchal, jestli se nechystá bouchnout. “

David Murray zjistil, že jeho pronajatý bungalov stojí na místě bývalého zajateckého tábora, ve kterém bylo v jednu dobu drženo až 10 tisíc lidí: „Je skutečně neuvěřitelné si představit, že před 70 lety mi chodilo „za barákem“ deset tisíc válečných zajatců. “ Zajatecký tábor Wynches Camp byl otevřen v roce 1939 pro italské vojáky, později však přijímal i Němce. Byl rovněž využíván pro výcvik spojeneckých jednotek a ubytování amerických vojáků a oddílů nepálských Gurkhů chystajících se na frontu. Po skončení války měli dřívější vězni volný režim a někteří zde zůstali až do roku 1947 jako pomocníci místních farmářů.
Tábor rozkládající se na ploše zhruba jednoho a půl kilometru byl stržen v roce 1950 a na jeho místě vyrostly v následujících dvaceti letech četné obytné domy.

Po objevení známky prozkoumal David Murray jen malou část území bývalého tábora a objevil šest šachet, do kterých byly naházeny „odpadky“, když buldozery srovnaly tábor se zemí. Zpráva se rychle rozkřikla, a tak David musel často hlídat i v noci, aby mu nenechavci nálezy nerozebrali. Historik Richard Maddams, který Davidovi s výzkumem bývalého tábora pomáhá, říká: „Mou největší výzvou je vystopovat ty, kteří byli drženi v táboře, což je velmi citlivé, protože mnozí z nich už zemřeli. “
Jeho žena paní Maddamsová kontaktovala někdejšího německého zajatce Waltera Scharnagla, který žil v táboře až do roku 1947 a pracoval v Hertfordshirském válečném zemědělském výboru. Ve svém mailu Scharnagl paní Maddamsové napsal, že měl Hadham velmi rád: „Užívali jsme si velkou volnost a skutečně jsem miloval tuto malou vesničku, kterou jsem pak navštívil koncem 60. let, kdy jsem tam ještě našel pár památek na naše staré baráky. “
Kasander

Zdroj: wynchescamp411.co. uk, dailymail.co.uk, masonsnewsservise