Jak jsme hledali u Milovic

Poslední hledací akci jsme si s Mirkem naplánovali na skvělý 1. květen. Skvělý den proto, že je státní svátek a tudíž volno. Sraz v 10:00 v Milovicích u kostela. Tentokrát se vše obešlo bez problémů a dorazili jsme současně. Jsme ve čtyřech. Já vzal ještě kamaráda Martina, který je dobrý kopáč a Mirek svého kámoše Jindru, který je pyrotechnik a zná to tady jako svoje boty. Sedáme do aut a popojíždíme ještě o pár kilometrů dále. Nálada byla od začátku dobrá, jen každého trošku trápila kocovina po pálení čarodějnic. Po asi kilometrovém pochodu přicházíme podle původní mapy Wehrmachtu na předem vytipovaná místa. Zde najdeme místo, kam bylo vyhozeno a zahrabáno spousta německých pouzder na masky. Bohužel jsou pouzdra i masky v dezolátním stavu. Nacházíme i ostrou munici a tak ji po prohlédnutí od Jindry pohřbíváme hluboko pod zem, posilujeme se Gambáčem a přesouváme se na jiné místo.


Zde jsme už o něco úspěšnější, jsou první signály a tak opět vesele hrabeme. Naštěstí hned po prvním nálezu poznáváme, že jde o správné místo, které není zasaženo šrotem po rusákách. Nálezy se pomalu ale jistě začínají kupit na hromadu a Jindra určuje o co jde. Po chvíli si dáváme pauzu a posilujeme se svačinkou a několika Gambáči. (Já mám s sebou narychlo u pumpy koupený výborný mexický kuřecí sendvič od firmy Crocodille. ) Kocovina nás opustila a s plným žaludkem je nálada také lepší (u mne se po pochoutce od Crocodille spíš snížila na bod mrazu). Opět se pouštíme do práce a hledáme, kopeme, kouříme, kecáme a popijíme Gambrinus. (Gambáčem se snažím zahnat divokého ducha sendviče od Crocodille, který řádí v mých vnitřnostech. )



Tímto stylem nám uběhlo celý zbytek odpoledne. Nakonec si sedáme a probíráme dnešní akci. Ještě jednou přebereme nálezy a každý si něco alespoň trošku zajímavého vezme. Uklízíme po sobě okolí a vše co zbylo zahrabáváme. Pomalu bereme všechny naše věci a vyrážíme směrem k vozům.


Mirek se navíc táhne s trubicí od panzerfaustu (prý jako tyčku k rajčatům). Je nádherné počasí a nikomu se domů nechce, ale co dělat zítra nás opět čeká pracovní proces. Dáváme poslední cígo, loučíme se a vyrážíme k domovu. Akce skončila ENDE.