Jak se kope Franz Josef

Tak jsem opět vyrazil pročmuchat jednu starou horskou osadu, která vznikla za třicetileté války tak, že když v r. 1631-32 loupily zlotřilé hordy polských kozáků pod velením švédské armády v Kraslicích, obyvatelstvo prchlo i s dobytkem do okolních kopců a lesů, kde toto běsnění přečkali. Jelikož Švédi zajížděly z Plavna přes Kraslice až k Falkenau, celkem pravidelně vybírat výpalné, staly se zmíněné útěky pravidlem a tak místní založily tyto emigrantské vesničky vlastně z nouze. Loupeživé vpády švédských vojsk uvádějí historické prameny ještě v roce 1647-48,tedy na samém konci 30leté války. Jinak nutno podotknout, že většina zdejších horských osad vznikla především za účelem těžby nerostných surovin, hlavně cínu, olova i stříbra. A to mnohem dříve, některé záznamy uvádějí příchod prospektorů ze sousedního Saska už někdy okolo r. 1300.Dnes po těchto ruinách chodí hledači s detektorem kovů a čekají na svůj, , životní objev,, . Mým víkendovým nejlepším nálezem se stal stříbrný desetikrejcar Franze Josefa 1869 z Vídně. Dále lotové závaží, koňská falera, arsenbronzový knofl a pár měďáků. Pro ilustraci a fotodokumentaci tajemných míst posloužil opět mobilní telefon.
Pozdrav z Erzgebirge posílá
Romale