Ježíšek mi ho nechal v lese

Letos o vánocích mi Ježíšek donesl krásnou prosklenou vytrínku na nálezy a věci ze sbírky , měl jsem z ní obrovskou radost a hned po složení jsem si do ní krásně vystavil ty nej věci z mé skromné sbírečky. Zůstala mi však jedna polička prázdná -né že bych do ní neměl co dát , ale říkal jsem si že si tu vytrínku nechám na takové ty nejzajímavější kousky , přeci jen bylo hrozné když byly v poličce a celou dobu se na ně prášilo a kdekdo po nich packal. Další věc co mne napadla , byla , že si tu jednu poličku nechám, jako takovou "škemrací" :D a něco si do ní ....vyprosím :) Ale už jsem se tím dál nechtěl zatěžovat, bylo 27.prosince tohoto roku , venku slabě poprcháválo , všude bago, no hnus. Ovšem doma jsem sedět nechtěl -ven mě táhla nejen touha hledání , ale i snaha se alespon na chvíli vzdálit od neuvěřitelně upovídané babičky , která k nám přijela na vánoce. Motivace pro výpravu byla tedy více než velká. Měl jsem v plánu si spíše jen porýt , protože jsem chtěl alespon pro dobrý pocit prohrábnout místečko kde jsem našel nějákou věcičku z WWI. a napadlo mne že tam mohl být okop. To jsem ovšem zamítl z prostého důvodu bylo to daleko , zhruba 750 m od domu , proto jsem zvolil alternativu jiného lesa, který je od mého hnízda vdálen jen asi 400 m , ovšem za cenu toho , že tento les už mám dost proluxovaný. Navlekl jsem na sebe všecko , co se mi připletlo do cesty a vyrazil jsem. Ještě je důležité podotknout , že jsem si vyjímečně vzal na hledání rýč , místo polní lopatky a velice se mi to vyplatilo- po dlouhé době jsem přišel domů čistý.

Zapích jsem to na místě , kde jsem pro změnu našel sluchátko z Něm. vysílačky a ono místečko vypadalo jako nějáké předsunuté stanoviště (spíše drobný okop) kopal jsem tam tedy na náhodu s úmyslem dojít na nějákou určitou hloubku a očekávat jestli tam něco nebude. Ovšem jelikož jsem byl na oraji lesa , kde ještě stále mrholilo a také skutečnost že po 30 cm jsem narazil na nějáký kořen mě odradila od této činnosti pro tento den dále pokračovat (asi jsem o Vánocích trochu zlenivěl). Zahrabal jsem proto díru a vyrazil jsem na obhlídku lesa - proluxovaného lesa. A skutečně za celou dobu jsem našel jen rezavou sekyrku , ovšem byla to sranda les dělí potok a druhá strana je celkem příkrá a v tomto období CELKEM klouže :) Podařilo se mi vyšplhat navrch , chodím , hledám nicočekával jsem pouze , že za chívli narazím na signál který jsem tam kopl asi čtyřikrát , nějáký plech nebo co. Po chvíli se však ozval signál , celkem vysoky ovšem hned co jsem odhrnul listí jsem viděl , že je to asi půl metra dluhy hlinikovy drat , dobrá nechávám ho tam pro další generace a pokračuji asi o metr vedle to pět zazvonilo, podobný ton , řikám si to bude další jeho kamoš , kopnu a hromádku hlíny sipnu vedle , vidím, že v díře je nějáký plíšek , řikám si , že to je ten starý uzávěr na pivo , nebo lahve ten hliníkový deklík určitě jste se s tím taky setkali :D Ohybám se pro něj , tu sem si všim , že na něm něco je , ale byl od hlíny tak jsem nebyl schopen rozeznat , jestli je to písmo , nebo jen hlína , kerá mate moje očiska. Už to mám v prackách , naučeným pohybem to jemně promnu v prstech abych to očistil a ...

Vidím korunu , tu korunu , kterou znám jen z obrázků , ale znám ji dobře! Na chvíli se svět kolem mně zastavuje , mé oči jen nevěřícně hledí na ten pomlácený kousek , mozek konečně zpracovává informaci a hrne mi ji na jazyk , v tu chvíli hlasitě zvolám: " ty vole, to je Pražák!, To je Pražský groš! Dostavuje se euforie! Rázem to věděly všechny bychyně a svinˇátka , keré v lese byly. Okamžitě volám domů a dělím se o svou radost s ostatními.

Ještě udělám pár fotek přímo z místa( sám miluji fotky z terénu) fotˇáčkem od Ježíška a balím to a mířím domů - pro dnešek stačilo , jestli něco ještě dude tak si to nechám na příště ;) Doma všeci čučeli , se strejdou jsem potom koukal na internet který by to mohl být a zjistili jsme , že je to groš Václava II. ražený mezi léty 1300-1305 (jeho groše jsou asi nejcennější , nebo alesponˇ nejkvalitnější , co se stříbra týče. Že je to Vencl II. nás ujistil druhý stejda- učitel češtiny a dějepisu , kerý nám to tam dokonce vyčetl :) Když ho viděl , málem jsme mu sbírali brýle a čelist po zemi :D nechápal a nevěřil , že se v našich končinách takováto potvůrka našla. ( ikdyž Pražáky platili i v části Evropy) je to přece jen věc kterou nenajdete každý den , nebo alespon u nás ne. Mám s něj ohromnou radost a má čestné místo v mé nové vytrínce :) Závěrem se jen omlouvám za takovýto článek , měl být kratší , ale vždycky mi to ujede :(

Přeji vám všem mnoho zdraru , do nového roku hodně štěstí a splněných přání a spoustu podobných krásných hledačských zážitků, 1942