Když je Vysočina štědrá

Sobota 24. 5. 2008 byla nejen krásná počásím, které opravdu přálo, ale i na nálezy. Vyrazili jsme si společně s frajerem Lukem na sobotní objížďku našich oblíbených lokalitek. Bylo 8 hodin ráno, slunce nás pálilo do zad a aniž bychom věděli,že nás dnes potkají velmi hezké nálezy, vydali jsme se směrem k soutoku nebe z Vysočinou, jak v jedné písničce zpívají Plavci. Ještě než jsme nahodili naše stroje, zastavili jsme v malé vesničce na Vysočině, kde stál kontejner se spoustou pro běžné smrtelníky nepotřebných věcí. Samozřejmě, nález na sebe nenechal dlouho čekat, u kontejneru se válel čs. prvorepublikový batoh ve velmi dobrém stavu, takže jsem jej okamžitě vzal. Bylo asi 9:30 a dorazili jsme na naše oblíbené místo, ze začátku to byli jen běžné nálezy, které až zase tolik nepotěší, jako třeba nábojnice. Následně si nechtěně lámu rukojeť své BW lopatky, takže zbytek dne kopu jen s jejím torzem, fajnová posilovna. Pak jsem ale dostal docela silný signál nedaleko místa, které frajer Luke prohledával, protože tu našel 20mm střelu s krásně značeným hliníkovým zapalovačem. Signál byl silný a podle tónu určitě mosaz nebo hliník, tak tedy kopnu. No a byl tam, ve své celé kráse na mě koukal mosazný odznak za zranění v opravdu krásném stavu. Frajera Luka to docela rozlobilo, jelikož prohledával místo jen 2m od odznaku. No nic, rozhodl jsem se ho ještě víc naštvat a tak jsem začal dohledávat blízké okolí. A asi 30cm od prvního nálezu další signál, podobný tomu prvnímu,ale ne už tak silný, kopnu tedy a nacházím lištu se stužkou za Sudety a ještě navíc se sponou za Pražský hrad, no nádhera, moje radost roste a Lukovo nadšení klesá. Hledáme až do odpoledních hodin. Já jsem byl už spokojený, ale frajer Luke kromě vajíčka a značeného stanového kolíku nenašel nic co by ho potěšilo. Pomalu jsem se začali vracet k domovu, ale cestou jsme ještě zastavovali na pár lokalitkách, které už byli dost probrané, ale jeden nikdy neví. Frajer Luke se rozhodl jít po silnici a prohledávat svah nad ní. Znechuceně máchal detektorem až zajel cívkou mezi velké kameny a najednou signál. Kopnul tedy a celý se rozzářil, vytáhl čs. revoluční medaili, v zápětí další radost, vytahuje čs. válečný kříž a na úplný závěr tam byl ještě řád Sokola, bohužel mu však chyběl smaltovaný střed. Takže se na frajera Luka na závěr dne také usmálo štěstí a protože se začalo už stmívat vyrazili jsme spokojeně domů.

TomasLange