Když není štěstí

Zdravím všechny, co nemají štěstí /zatím/. Po nedělním obídku jsem si nedal šlofíčka, ale vzal detík a šel se do krásného počasí vyvětrat. Nečekal jsem bůhvíjaké nález, ale přesto jsem si říkal, co kdyby. Tak jsem zajel přes kopec a vyrazil prohledat okolí skalnatého výběžku. Zezačátku jsem se pokochal panoramaty a pak podráždil matku zemi. Pod jakýmsi skalním převisem signálek a následné vyhrábnutí plechové tabatěrky. Trošku to v ní zachrastilo, srdíčko zabušilo o trochu více, protože jsem si představil zlaťáky, ident. známky, rytířské kříže a jinej "šrot". S úsměvem na rtu jsem ji otevřel a a hned rychle zavřel, jestli se mi to nezdá. Detík jsem vypnul a šel se domů vybrečet a uklidnit, protože jinému by se jeho představa splnila. No a aby toho nebylo najednou moc, cestou k autu jsem našel volně loženou schnilou hlavici do panzerfaustu. Doma jsem se pokochal obsahem krabičky - náboje do koltu, tři kulky a výstřižek z novin - zřejmě dobová fotografie jednoho z majitelů krabičky. Jináč ta krabička je francouzské provenince - původně v ní byly nějaké mentolové bonbony - podle složení co bylo napsané na víčku krabičky a textu.

Tak zatím mrcasu zdar, zdraví White