Když to člověk nečeká...

Vyrazil jem na dušičky do jednoho jihomoravského města, kde jsem dlouhá léta žil. Přijel jsem tam už za soumraku, a protože jsem delší dobu nebyl hledat a ruce mě už svěděly nedočkavostí, popadl jsem detektor a šel se aspoň na hodku provětrat. Pomalu se stmívalo, tak jsem kráčel na nejbližší políčko hned u města, podle mě už 100x proluxované, kolem kterého vede stará, dnes ale asfaltová, cesta, že půjdu po kraji pole podél té cesty. Asi po 10ti minutách jsem z hloubky cca 20cm vytáhl tento mečík, téměř nepoškozený. Bylo to nejspíš tím, že byl úplně na kraji pole, kde zřejmě pluhy už tolik neřádily. Meč měří 63cm, z toho čepel 51cm a široká je 3cm. Rukojeť je měděná a evidentně byla něčím zdobená. Dokáží machři na chladné zbraně určit, o co se vlastně jedná, čím byla zdobená a jestli se dá někde najít obrázek, jak původně vypadala? Pro mě z toho opět plyne poučení, že nejnečekanější nálezy přijdou, když je nečekáš a potvrzuje to jen to, že tento koníček je z velké části o opravdu jen o náhodě. Všechny slušné mrcasníky zdraví Sid.