Úvod / Články

Lehké opevnění jako cedník

20. 04. 2007 Autor: detíkovec_obecný 5734× 30
Zdravím Vás tu, a opět přikládám něco. Toto jsem nafotil na linii lehkého opevnění. Nevím vůbec čít by to mohli Helmuti propálit. Díky za příspěvky!

Zdraví Detíkovec_obecny

Komentáře

Metaxa

20. 04. 2007, 11:37

Navrtané díry naplněné výbušninou. Asi zkoušeli co to vydrží.

SYKORA

20. 04. 2007, 12:01

detíkovec_obecný : odkud jsi? Už dlouho mě připadá že jsme ze stejného kraje.Když tak napiš na e-mail

Béňa

20. 04. 2007, 12:38

Souhlasím s METAXA, navrtané díry a nejspíše od místních horníků a posléze odpáleno........

Béňa

20. 04. 2007, 12:38

Souhlasím s METAXA, navrtané díry a nejspíše od místních horníků a posléze odpáleno........

detíkovec_obecný

20. 04. 2007, 13:16

Horníco??To se mi moc nechce věřit

pogo

20. 04. 2007, 13:34

Béňa: tan kde je ta s tou krabickou od zapaliek je tiez navrtana? ked je diera aj za nou?

Sing-Sing

20. 04. 2007, 13:59

...Je pravda, že objekty ŘOP měly jisté parametry ať již na sílu stěn, tak i na kvalitu směsi. V době, kdy se stavěly se ne vždy a né u všech dodavatelů či stavitelských firem (bylo jich víc) podařilo parametry dodržet. Je známo, že některé objekty odpovídaly projektům a některé byly naopak velmi chatrné (vůči kalkulovaným parametrům). Pravda je i ta, že na pár kouscích Němci zkoušeli co se dalo a taky je pravda, že měli pár vybraných které odstřelovali, dokud se nedostali skrz. (Nic není nezničitelné) Otázka je jenom, jak dlouho jim to trvalo.

paul87

20. 04. 2007, 14:18

Pro sing-sing: firmy měly více než velkou motivaci parametry směsi (450kg/cm2) plnit, protože v případě že by se tak nestalo, platily stavbu ze svého. Navíc i když se tak mohlo stát-tyto případy v podstatě skoro nebyly-i tak by měla betonová směs dost značnou pevnost v tlaku. Je možné to vidět na poměrně marných snahách čs. opevnění ve velkém likvidovat.

mátoha

20. 04. 2007, 16:49

má pravdu ADALBERT , ale jestli byla tehdy korupce jako dnes, nedivil bych se ničemu

NKL

20. 04. 2007, 17:46

zkrátka tak dlouho do toho pálili až to propálili, nebo si obmalovali střílny vápnem aby byly vidět a taky nezapomeňte, že si ten kanón mohli postavit tak daleko jak potřebovali což by pod palbou nybylo možné

Lukaš

20. 04. 2007, 20:44

Pánové přečtěte ,něco o zkouškách tzv. Rochlingových střel.

helmut 2

21. 04. 2007, 01:18

Helmut2 : Ja  to  nebyla to  urcite udelala nekto odvas . Tak to unas na  severni Morave sme skouseli na  100 metru spiskovny strilet z  houfnice a  zadna dira tam nebyla. Delalisnetam skousky odolnosti a  take pripravu na  Belgiji a  Franciji.

paul87

21. 04. 2007, 08:59

Pochybuju že by stříleli do lehkých objektů. Pokud ano tak jen krátce a neúspěšně. Pokud vím o zkouškách s náložemi a reschling-střelami tak většina se prováděla na těžkých objektech.

Tatino

21. 04. 2007, 09:35

myslim, ze toto nebola priepalna strela, ale priebojny granat.

kiwinr

21. 04. 2007, 11:33

hmm a co takto kumulativna naloz???

Metaxa

21. 04. 2007, 11:51

Ta zeď má cca metr a ty díry jsou od sebe pravidelně do čtverce.Tohle bylo navrtáno a pak odpálen s tím, že to třeba zničí celou stěnu, ale až na odprýsklý beton a ohnutou armaturu vydržela.
Kumulativní nálož by s metrem betonu nic nesvedla.

Béňa

21. 04. 2007, 13:30

pogo: vrtné tyče jsou různých délek a průměrů a vrtací korunka udělá taky své, kovový mat. do tloušťky 20mm není problém provrtat a s betonem si poradí taky hravě. Cose týče kumulativních náloží, tak s betonem to neudělá nic, jen by se odloupne omítka napovrchu. Pokud se podíváte na snímky, tak otvory jsou vodorovně až šikmo vzhůru. Jinak tu je a byl hustý les, kromě přilehlé silnice - lesní cesty, která tu vedla a vede doposud - kde by bylo postavení děl ??? Pokud by granát narazil na stěnu, tak by explodoval a trhal by beton a i armaturu. Jinak místní horníci - pamětníci vyprávěli, že chodili na objekty odpalovat nálože, čemuž napovídá i poškození nedalekého těžkého objektu TS25. Myslim si že by stálo prohrábnout betonové zbytky okolo objetu, třeba se najdou vnitřní jádra z vrtných tyčí (záleží čím to vrtali). A pochybuji, že by němci na konci války z poškozeného objektu ještě vyřezávali střílny pro umístění MG 42 a chtěli se v něm bránit, toto nemá logiku - viz poslední a  předposlední snímek .

Kewin

21. 04. 2007, 19:06

Béňa z benou plně souhlasim pokud by se o tomto chtěl někdo vice dozvědět tak at pišne na mé icq 219549582nebo mejl

paul87

21. 04. 2007, 19:17

Tak já jsem zase toho názoru, že určitě je střílna upravená pro MG. Jen by chtělo uvést přesnou polohu objektu, aby to mělo svou logiku.

Béňa

21. 04. 2007, 22:09

ADALBERT: v odolovském úseku a nejen v něm jsou všechny střílny LO vz. 37 takto upraveny, kromě dvou objektů typu "C". Pochází to z konce války, kdy Německá braná moc objekty aktivovala tímto způsobem, dokonce jsem mluvil z dosud žijícím pamětníkem, který tyto střílny upravoval. Dodnes je možné zbytky najít kolem objektů. Jinak je toto rozebráno na stránkách s touto problematikou. Nevidím v tomto nějakou zvláštnost.

Sing-Sing

21. 04. 2007, 22:58

ADALBERT: poku budeš chtít pošlu ti odkazy, kde prameny uvádějí, že kvalita byla různá a naopak spíše ve většině případů nedosahovala daných parametrů. Bylo totiž již na vše málo času. (Není to z mé hlavy. Já to neměřil. Jenom jsem to četl a to vícetkrát.)

paul87

22. 04. 2007, 11:11

Béňa: zas taková zvláštnost to asi není ale já se zajímám právě o německé využití opevnění a tady u nás ve Slezsku těchto upravených střílen moc není...
Sing-Sing: klidně mi to pošli, rád se podívám

helmut 2

22. 04. 2007, 17:53

Helmut2: panove každy beton co  se  dělal šel na  skoušky odolnosti ten odlitek dostal certifikat kolik tlaku na  1  cm  čtverečni to  vydrželo. Pak se  mohlo betonovat. To  že by  nějake oběkty obrane linyje něli dobrou nebo špatnou kvalitu tomu muže věrit jen blazen

paul87

22. 04. 2007, 18:39

helmut 2: beton se odebiral pri betonazi z kazde vrsvy merici myclim 250 mm a pak se posilal v krychlickach zhotovenych na stavbe myslim150/150 na CVUT. tTam jim buď potvrdili 450kg/cm2 nebo ne. A jak jsem řekl, pokud ne, platila stavbu firma sama, protože napravit to už nešlo

helmut 2

22. 04. 2007, 23:00

hELMUT2 ADALBERT : zytra ti  tady napiši jak to  je  stim placenim stavby. zatin čus.

Bax

23. 04. 2007, 09:41

Zdravim ja jsme se už stimto případem poškozeni a i s mnohem horším poškozenim hraničícim přimo s destrukcí celeho oběktu.Na českolipsku kde sme byli kopat byli v kopcich take tyto bunkry a spousta jich byla zničena detonací že znich zbyli jenom metr hluboke jámy a jejich trosky byli všude okolo at už jako prach nebo obrovske kusy betonu. Dle vypravění místnich usedlíku to povalce odpalovala sama česká armada. Nevim co je na tom pravdy ale až tma přiště pojedu nafotím to a dodam fota.

Sing-Sing

23. 04. 2007, 16:12

ADALBERT: máš to tam

Sing-Sing

23. 04. 2007, 16:15

Tady je výřez z toho pojednání o řopících a jejich kvalitě
..."Firma Jarolímek podala na výstavbu pevnůstek velice nízkou cenu, o jejíž reálnosti měla vojenská správa pochybnosti a práce byly firmě zadány jen díky záruce České průmyslové banky. Práce, kterou firma odváděla, byla však značně nekvalitní. Vojenská správa předepisovala pevnost betonu minimálně na 450 kg/cm2 (45 MPa), firmě se ale "podařilo" postavit značné procento pevnůstek pod touto hranicí a "rekord" u pevnůstky č. 60/A160, je pouhých 177 kg/cm2. V celém úseku se místy dochovaly střelecké průseky a okopy. ...."

paul87

23. 04. 2007, 18:13

Dík za poštu, musím říct, že je to docela extrémní případ, to jse ještě neviděl. Jak se zdá, tak firma Jarolímek prováděla LO v třídě betonu používající se pro běžné rodinné domy...

fajntomas

27. 04. 2007, 06:47

Já sem četl jednu knížku o těchto pevnostech. Psalo se tam (mimo jiné), že na stavby musel stát poslat sví políry, aby hlídaly kvalitu stavby. Nějak se jim ten beton drolil, protože soukromí firmi to šidily. Čet sem jednu knížku, ale věřím tomu