Úvod / Nálezy

Máme se bát "pyroušů"? Nebo pyrotechniky?

07. 01. 2014 Autor: Kasander 5723× 0
Drtivá většina zkušeností hledačů ze setkání s pyrotechniky nad nalezenou municí, publikovaných tady na Detektorwebu, je dokladem o jejich bezproblémové spolupráci. Ale není nad vlastní zkušenost.

Shodou okolností jsme měli v uplynulých týdnech příležitost být u jednoho "případu" takříkajíc on-line, když jsme byli hledat v severozápadních Čechách. Prozvonili jsme kamarády, jestli nejsou někde poblíž na poli a ozvalo se: "Přijeďte, právě jsme volali 158."
Třeba říci, že tito naši kolegové nejsou - díky tomu, v jakých končinách většinou hledají - v tomto oboru žádnými nováčky. Mají munici "nažitou" i "načtenou", a proto k ní přistupují s maximálním respektem.
Na starou munici tady narazíte častěji, než může být většině lidí milé. Má to na svědomí takříkajíc někdejší vysoká četnost muničních skladů na metr čtvereční v tomto koutu kraje - poblíž stály kdysi čtyři, dnes je v provozu jeden, dva někdo poslal v roce 1945 do vzduchu, a tak je v okolí opatrnost při práci s rýčem či krumpáčkem víc než na místě.

Policie dorazila v závěsu za námi a nález i "ohlašovatele" si zadokumentovala a zajistila prostor.
Pak se čekalo na "pyrouše" - oficiálně členy Pyrotechnické služby Policie ČR, v tomto případě z expozitury Teplice.
Ti byli rovněž naprosto v pohodě, a tak došlo i na popovídání si u cigaretky. Letos měli v jejich rajonu zhruba 300 výjezdů, nejen k munici, co pípla pod cívkou, ale která se třeba dostala na světlo boží při stavebních pracích či terénních úpravách... "Jejich rajon, " to jsou zhruba severozápadní Čechy severně nad dálnicí D5, tedy i s kusem Plzeňského kraje... což pokrývají v pěti lidech. (V republice je pět takových expozitur vždy s pěti policejními pyrotechniky ve službě, kteří vyjíždějí ročně průměrně k 1800 nahlášeným nálezům. )

Samotnému zničení výbušnin předchází důsledná příprava. Především byl vymezen bezpečnostní perimetr a zablokována nedaleká komunikace.

Pyrotechnici zároveň prozkoumali nálezy: šlo o 1 x letecká pumička PTAB, 1 x 7,5 cm panzer granát, 5 x 3,7 cm Spreng granát, 20 x 3,7 cm panzer granát, 1 x ruční granát. Rozhodli, že munici vyjma tří kousků zneškodní - s ohledem na její stav - přímo na místě.
V pískovém podloží pak vyhloubili trhací jámu, dno vyložili tvrdým dřevem, aby munice měla pevný podklad a výbuch nesměřoval do země.
Protože odpalovat protipancéřovou a tříštivou munici dohromady není vhodné - způsob iniciace, síla materiálu, množství obsažené trhaviny je u každé kategorie munice jiný - rozdělili ji na dvě části. Nejprve přijde na řadu protipancéřová munice, k jejímuž zničení šikovně využijí nalezenou leteckou kumulativní pumu. Potud jsme ještě přípravy mohli sledovat zblízka – než jsme byli vykázáni do bezpečné vzdálenosti, dozvěděli jsme se, jak budou pyrotechnici pokračovat dál:
Munici obloží plastickou trhavinou Semtex
zasypou silnou vrstvou zeminy a dálkově odpálí pomocí neelektrické rozbušky (Srna), na jejím druhém konci vše obstará kapsle.
To už jsme sledovali z uctivé vzdálenosti: světlice, rána, vzduch se zavlnil a zem se lehce zachvěla. Když jsem nemohli být na místě my, vyslali jsme do první linie kvadroptéru snažící se v silném větru tvrdošíjně směrovat objektiv "próčka" na epicentrum výbuchu, ale poryvy byly ten den bohužel nad její síly. K dispozici ale máme video ze stabilního kamerky GoPro, které určitě taky stojí za shlédnutí. Na pokyn pyrotechniků jsme se mohli vrátit obhlédnout výsledek - trhací jámu, z jejíhož okolí výbuch vygumoval sněhový poprašek pyrotechnici, pečlivě prosívali, aby si ověřili, že všechna munice byla skutečně zničená.
V druhé várce se odpalovala tříštivá munice. V tomto případě použili pyrotechnici flexibilní táhlou kumulativní nálož RAZOR, kterou položili přes řadu granátů.
Do jejich takřka centimetrové stěny se zášleh z plastikového šlicu zařízl jako fungl nová rozbruska do hliníkové trubky a inicioval trhavinu uvnitř.
To jsme opět sledovali z bezpečné vzdálenosti, tentokrát to bylo ještě "více muziky" i s parádním hřibem.

Komentáře