Marfyho rychlé pozdní odpoledne

Posílám nálezy z dnešního rychlého Marfyho výjezdu. Původně jsem měl být doma ale... Během dne jsem potkal manželky kamarádku a neprozřetelně jsem jí k nám pozval na kus kafe. Když jsem přijel z práce manželka a její kamarádka zářily nad otevřenou lahvinkou vína. Jen tak jsem nadhodil do vzduchu že když se tak krásně baví, tak bych já mohl no chvilku zmizet. Čekal jsem cokoliv ale věta : "miláčku ty chceš jit určitě na pole viď, tak běž a něco hezkého nám přines" mě vyrazila dech. Neváhal jsem ani vteřinu, protože myšlenka kterou právě vyřkla zřejmě ještě nenašla patřičný mozek, protože vždy slyším..... (asi jako skoro každý z nás).
Okamžitě jsem vyrazil. Jenže kam ta narychlo, bez map a bez přípravy. Sednul jsem si do auta a prostě vyjel za Boleslav. Zastavil jsem kousek za městem a nasál sladkou vůni svobodného pozdního odpoledne. Tak a kam teď?
Poté co jsem vyzkoušel pole a moje boty se proměnily v neskutečnou přítěž jsem raději jako další postup zvolil blízký les. Ano toto byla to správná volba. Ihned po vstupu do velkého dubového lesa jsem chytil první signál hlásící barvu. Natěšený jsem se vrhnul k zemi a začel kopat. Asi třicet centimetrů hlíny pryč a nic. Beru do ruky Lobo a zkouším signál. Barva se hlásí naprosto jistě. Kopu tedy dál. Zhruba v půl metru narážím na kov. Truhla plná zlata bleskne mi hlavou (to mám z toho jak pořád s Keltem, UC a DAKem blbnem). Kopu a kopu a kopu. Chvilku mi to připomíná pohádku o řepě ale já ten předmět nemůžu ze země vytáhnout. Konečně se podařilo a mě polil pot. Jaký to skvělý nález plechové z jedné strany orezlé tabulky. Chytá mě zlost a smích zároveň nad prvním nálezem dne.
Po otočení tabulky totiž čtu ruský nápis : " люди " Jsem zdrcen, znechucen, pokořen. Cedulku pokládám k autu a vyrážím dál do lesa. Nálezy přicházejí postupně mince, pár šrotu a kulky. Další zajímavý nález kopu asi po 100 metrech. Signál hlásí jasnou barvu. Ihned jsem vykopal pár sovětských patron. Signál však stále hlásil barvu. Kopu dál a o kousek níž jsem našel taky kulku ale Rakousko-Uherskou. Je to pro mě zajímavý nález. Dále nacházím patrony i RU kulky. Rychle se začíná stmívat tak se vracím zpátky k autu. Všude kolem je v zemi mnoho různě velkých děr. Některé jsou hluboké, některé téměř zcela zasypané. Určitě se sem vrátím a musím zjistit původ děr a pořádně to vyluxovat. Po návratu k autu ještě nakládám ruskou cedulku (kterou pak házím do kontejneru již se smíchem) a odjíždím k domovu.
Doma zjišťuji že jsem nalezl další RU střelnici u Mladé Boleslavi kterou následně použila i jiná armáda. Člověk někdy ani neví co má za domem. :-)

Ještě popis fotek:
1. celkový nález
2. dvě generace spolu
3. neznámá brož a víčko k čemusi
4. různé mince
5. sluníčko které nám snad již nikdy svítit nebude


Zdravím všechny a přeji krásný mrcas.
Marfy