Úvod / Články / Odkrytá historie

Mince z pokladu objeveného hledačem přepisují historii

22. 12. 2015 Autor: Kasander 10 komentářů
Poklad, v kterém byly společně uloženy vikingské šperky a anglosaské mince objevil na poli poblíž Watlingtonu v hrabství Oxfordshire britský hledač James Mather.
Nejprve těsně pod povrchem našel předmět ve tvaru cigarety či doutníku, který mu připomněl vikingský stříbrný ingot, jenž viděl kdysi v Britském muzeu. Když jeho deus sáhl hlouběji, objevilo se několik starých mincí. Místo aby pokračoval v kopání, rozhodl se kontaktovat Davida Williamse, místního pověřeného pracovníka dobrovolného programu Britského muzea Portable Antiquities Scheme (PAS) pro registraci archeologických předmětů nalezených amatérskými hledači či naprosto náhodně.

David Williams mu poradil, aby díru s nálezy, než se dostaví archeologové, prozatím zahrabal. Archeologové dorazili až po víkendu, který se Jamesovi bolestně vlekl a opakovaně se přitom vracel na pole zkontrolovat, zda je depot stále na svém místě. A bylo to shodou okolností právě v den Jamesových 60. narozenin, kdy archeologové vyjmuli poklad ze země. Vyrýpli ho v hroudě mazlavého jílu, aby mohly být jednotlivé předměty vypreparovány až v laboratorních podmínkách. Majitel pozemku jim poskytl na nález pevný plastový vak a kus plechu, na kterém bylo možné depot neporušený přenést.
Hroudu jílu v "igelitce" doslova přitáhl David Williams v kufru do Britského muzea, kde způsobil trochu zděšení, neboť v této ctihodné instituci nejsou vítány kufry rolující chodbami po červeném koberci – poklad nepoklad. Nicméně hroudu hlíny pak opatrně rozebrala konzervátorka Pippa Pearce, přičemž se potvrdila moudrost volby takového postupu při vyjmutí pokladu ze země - některé mince v depotu byly tak tenké a křehké, že by se při normální manipulaci určitě poškodily.
V konečném součtu bylo v pokladu 186 mincí, některé v úlomcích, tři stříbrné náramky, čtyři úlomky stříbrných šperků a 15 úlomků stříbra. Mince jsou anglosaské, šperky vikingské. V depotu byl i malý kousek zkrouceného zlata – je to vůbec poprvé, co bylo toto zlato nalezeno ve vikingském pokladu v Británii.
Mince byly vydány za Alfréda Velikého, který byl v letech 871 až 899 králem anglosaského království Wessex a krále Ceolwulfa II., což byl zase poslední nezávislý král Mercie (r. 874-79). (Wessex a Mercia byly jedněmi ze sedmi anglosaských království – Wessex se rozkládal v jihozápadní Anglii, Mercia v oblasti dnes označované jako Midlands). Alfréd Veliký je oceňován pro odvahu, s jakou bránil království proti nájezdům vikingů a je jediným anglickým králem, s jehož jménem je spojován přívlastek Veliký.
Archeologové se domnívají, že poklad byl uložen někdy koncem sedmdesátých let devátého století, v době zimní porážky Alfréda Velikého vikingy v bitvě u Edingtonu v roce 878.
Mince přepisují historii vztahů Wessexu a Mercie v oněch dobách a jsou tak - detektoráři zpozorněte - vynikající ilustrací toho, jak mohou být nálezy mincí pro poznání historie nenahraditelné.
O králi Ceolwulfovi II. toho historici totiž ví jen velmi málo – byl u moci pouhých pět let. V roce 879 dobili vikingové východní Mercii a ponechali Ceolwulfovi II. vládu nad západní části království. Anglosaská kronika vytvořená na objednávku Alfréda Velikého se o Ceolwulfovi II. vyjadřuje značně opovržlivě a viní ho z podlézání vikingům. To ovšem vypadá jako čistý revizionismus mající za cíl vymazat z historie spojení Alfréda Velikého s Ceolwulfem II., který v takovém podání jakoby ani nebyl králem. Ale mince, které Ceolwulf II. vydával, ukazují, že měl jako král reálnou moc a navíc dva nebo tři typy penny vydal společně s Alfrédem Velikým. Nalezené mince dokazují, že Alfred a Ceolwulf II. byli spojenci a úzce spolupracovali přinejmenším v měnové oblasti alespoň jeden rok. Jsou to velmi vzácné nominály i z čistě numizmatického hlediska, neboť byly vyraženy v různých mincovnách v průběhu několika let.

O Ceolwulfovi II. není v historických záznamech po roce 879 ani stopa, jisté je, že v roce 883 už nebyl u moci. Jeho nástupcem se stal Ethelred, ale už ne jako král, pouze jako hrabě a vazal Alfréda Velikého.
Kurátor raně středověkého mincovnictví z Britského muzea Gareth Williams k nálezu poznamenal: „Není to jen další velký lesklý poklad. Ukazuje, jak někdy špatně rozumíme historickému vývoji Anglie. Dokonce i kousíček zlata nasekaný tak, aby se dal používat jako ,hmotnostní měna´, ukazuje na vznik zlatého standardu. Mince nám umožnily bližší vhled do mocenské koalice, která se po několika letech náhle rozpadla a poté jeden z partnerů mizí meze stopy. Poskytují komplexnější politický obraz doby, který byl vítězi úmyslně zkreslen.“
A Gareth Williams dodává, že mu v této souvislosti vytanul na mysli vztah Stalina a Trockého.

Toto turbolentní období anglické historie ztvárnil populární seriál BBC The Last Kindom natočený podle vynikající předlohy Bernarda Cornwella Tha Saxon Stories.

Zdroj: TheHistoryBlog, British Museum, Wikipedia

 Autor: Kasander

Komentáře