Myslel jsem, že letos už končím

Zdravím příznivce DW, včera jsem si vyrazil se svou holkou a jejím čoklíkem na procházku do lesíka kousek od jejího domu. Sezonu jsem už pověsil na hřebík s tím, že nic pěknýho už nemůže přijít a detík jsem vzal spíš jenom tak z rutiny. Měli jsme namířeno k místu, kde několik dnů tábořili švédští vojáci. Vůbec jsme tam ale nedošli, protože si moje drahá půjčila po cestě na chvilku detík v takovým krásným starým doubčí. Když jsem to kopal, už jsem měl strach, co to bude. Signálek jak víno, pěkně přeskakoval asi na třech polích v nízké části stupnice mé dvěstěpadesátky. Vykulila se se krásná polturka, nebyla vůbec hluboko. A reakce mojí žabičky: " tak a můžem jít domů, cos chtěl, to máš a Bobíčkovi už je stejně zima"... snad na ty Švédy někdy v budoucnu dojdu.

Zdraví Smirtak