Nálezy

Zdravím všechny hledače a policisty. Na pátek byla domluvena dlouho očekávaná akce, a tak se brzo ráno vyjelo z jižních Čech směr Morava. Na předem domluvenou pátou hodinu ranní přijel trošku pozdě kamarád Pepa, co přivezl druhého hledače Martina. Asi 20 minutové zpoždění se Pepa snažil nahnat rychlejší jízdou. Pneumatiky na voze Renaultu Ttwingo v každé zatáčce popískavaly 140 kilometrová rychlost byla pro Twingo alarmující. Oba vyděšeni na smrt zdolávali každý kilometr. Po chvilce jízdy si Pepa povšiml rychle padajicí ručičky nádrže, tak na chvilku zpomalil, přepnul nějaký eko přepínač a Twingo začalo žrát trávu kolem silnice.

S menší akcelerací dojelo se zpoždéním před náš dům. Zastavilo a začalo doutnat brzo jsem viděl na Pepově tváři strach, jeho modré auto začaly olizovat plameny. Teprve po zavolání na číslo 150 se podařilo tuto dramatickou situaci dostat pod kontrolu. Pepa začal plakat. Martin ho pohladil a řekl: "neplač, najdeš si stříbrňák". Nasedlo se k Jendovi, zvanému Bimboš, do jeho stařičké Laguny a uhánělo se na Moravu. To malé zpožděni dohnal Bimboš jízdou po dálnici bez kupónu. Pro tentokrát to vyšlo. Bimboš nás vezl jako vlastní děti, myslím že má 4 nebo 5. Dokonce přes jedno město nás vyvezl kolem kostela po starém náměstí a my se kochaly starými domky. Já jsem si ale všiml, že jednou vsí Bimboš projižďěl hned dvakrát, bylo to na konci vsi u JZD. Snad sazecí mašina ho natolik zaujala. A já jen pevně věřím a v to taky doufám, že se nepřestěhuje do jižních Čech. Dlouhou cestu jsme zkracovali častým dotankováním prorezlé nádrže. Ještě jsem Bimboše poprosil u krámu s pečivem o zastavení pro nějakou svačinu. Při cestě do obchodu jsem si povšiml kola opřeného o zeď. Nakoupil dva rohlíky a spěchal nasednout do auta, aby se nerozjel beze mě.

Bimboš trpí stařeckou demencí a občas na mě zapomene. Při prudkém rozjezdu Laguně hrabala všechna kola, ani jsem nevěděl o co šlo, a tak jsem si myslel, že se chtěl Bimboš vytáhnout před místníma holkama, které pravděpodobně čekaly od rána na poštáka, jenž jim předá důchod. To už jsme na místě v lese, otevřel se kufr. Já jsem zpozoroval kolo, které jsem viděl opřené u krámu. V tom měl zase prsty Martin, přezdívaný Cibulář. Hned při příjezdu ke krámu si kola povšiml a zalibilo se mu. To, že ho strčil do kufru u auta si nevšiml ani kamarád Pepa. Na začátku lesa nasedl Martin na kolo, rozšlapal to co to šlo a zamířil k rybníku. Snad příliš volné tepláky zapříčinily to, že se mu přimotal kus nohavice do kola a Martin skočil krásným saltem do ne příliš hlubokého rybníku, nahmatal čep, vší silou zabral a rybník vypustil. Po šesti hodinách byl rybník prázdný. A my jsme jej začali proluxovávat. Něco málo jsme našli a to taky přivezli domů. Po pár hodinách nás rybník přestal bavit a otočili jsme se k lesu. Trní, křoví a jiný plevel nám zpestřoval chození. Sem tam se po nás proběhlo klíště, ale jinak bylo fajn. Bylo zajimavé, že mě Pepa požádal o igelitový pytlík, který jsem si dával celou cestu na hlavu, protože smrad v autě z netěsnícího výfuku byl obrovský a nedalo se tam dýchat. Pepa si vzal pytlík, otočil se ke mě zády a něco do něj od pasu napustil, prý to vyděl v televizi. Pak vyhledal sluneční paprsek a natáčel pytlík s močí tak dlouho, že zapálil oheň a my si v klidu opekli špekáčky. Martin ale ne.

Ten odešel a za chvilku přinesl jazyk z nějaké zdechliny a bez jakékoliv tepelné úpravy jej začal žužlat. Byl nějaký čas v Americe, a tak jsem se nad tím ani nepozastavil. Vadila mi na něm jedna věc, ten americký přízvuk. Abych to shrnul -já našel jednu Ag minci. Pepa starou šipku, tu kolem 19 hodiny odevzdával na policejním obvodním oddělením v Moravských Budějovicích. Já jsem drobák před zákonem uchránil a opět odhodil do trávy cestou zpět . Bimboš ten našel velký arsebronzový knoflík, jakýsi zlatý šperk a snad zlatý prstýnek o průměru 16 mm se zbytky smaltu. Bál se postihu z neodevzdání, a tak jsem si zlaté šperky jen nafotil a Bimboš je vyhodil do vypuštěného rybníka. Martin, ten si za celý den nic nepíp, zapomněl si zapnout mašinu. Možná složitější nastavení detektoru zapříčinilo to, že detektor měl po celou dobu hledání vypnutý. Tímto děkuji za podařenou akci a těším se na další. Prosím odborníky o určení zlatých předmětů.