Nedělní nález

Při nedělní lehké práci na zahradě, se mi podařilo nalézt tento předmět. Na medaili je psáno: MILITARE AL VALORE, DOSSO ALTO, ŠIMON DRGÁČ. Medaile byla nalezena na pozemku patřící k domu rodiny nositele. Sám nositel byl významnou osobností ČS vojenství, později dokonce armádním generálem.

U Dosso alto byla 21 září 1918 svedena jedna z nejvýznamějších bitev ČS Legií a Italské frontě...

Rakouský útok začal ráno v 4.00h dne 21.září 1918 silnou dvouhodinovou dělostřeleckou palbou do československých pozic, nejvíce na kótu 703. Dělostřelba poškodila protipěchotní překážky a přerušila telefonní spojení, takže obránci Doss´ Alta ztratili spojení s velením. Ještě před skončením dělostřelby zahájily rakouské jednotky silný útok na Doss´ Alto ze tří směrů. Obránci nemohli dát ani jiným způsobem vědět velení svou situaci, neboť signální rakety byly zvlhlé. Čechoslováci pochopili, že jsou sami a budou se muset v tomto boji proti značné nepřátelské přesile spolehnout jen sami na sebe. I přes odhodlanou obranu se nedařilo příval několikanásobné přesily zastavit. Došlo k zuřivému boji na bodáky a nože. Nebylo však možné valící se přesile dlouhodobě ve vykopaných pozicích vzdorovat. Obránci se tedy zabarikádovali v obranném tunelu, do jehož vchodu umístili kulomet. To se již rakouské úderné jednotky zmocnily zákopů na pozici. Situace hrstky obránců byla zoufalá… Hlášení rakouského 10.armádního velitelství v Trentu dokládá pohled na boj očima rakouské strany: „…Navzdory zuřivé obraně československých legionářů pokračovaly statečné úderné oddíly neohroženě vstříc svému úkolu… V nastalých bojích muže proti muži došlo bohužel ke ztrátě dvou vynikajících důstojníků,… jakož i většího počtu udatných mužů…“ Samotný velitel rakouského úderného oddílu podal následující hlášení: „…Češi bránili se zoufale, jeden jejich důstojník, který padl do zajetí, se zastřelil, ostatní byli pobíjeni šavlemi a bodáky a jen pět jich padlo do zajetí. Ti byli 22.září oběšeni u Arka. Když věšeli prvního, jeho provaz se dobře dvakrát přetrhnul…

Rakušané se snažili za každou cenu dobýt čs.pozice, probojovat se do obranných pozic v tunelu, kdy si byli jisti svým vítězstvím díky silné převaze. Obránci se však nevzdávali, bojovali dál. Rakouským vojákům se nepodařilo prorazit ani při použití plamenometu. Následně se pokoušeli dostat obránce ven z jejich pozic plynovými granáty. V tunelu zažívali obránci pravé peklo, přesto se nevzdávali.

Teprve odpoledne přišla pomoc. Tím se Rakušané dostali do palby ze dvou stran a byli nuceni ustupovat. Posily 33. a 34.čs.stř. pluku přešly do částečného útoku k osvobození obránců tunelu a Rakušané se dali na panický útěk směrem na Rivu. Ve večerních hodinách byl tak boj skončen, přičemž strategická pozice na Doss´ Altu byla ubráněna.

V této bitvě o Doss´ Alto padlo 7 čs.legionářů, 31 jich bylo zraněno, 4 byli zajati a následně Rakušany popraveni v Arcu. Rakouské ztráty byly několikanásobně vyšší.

Rakouské velení tento útok nechápalo jen jako útok na pozici nepřítele, ale zároveň i jako trestnou výpravu proti Čechoslovákům. Nic z toho se rakouské straně nepodařilo, i přes silnou přesilu, jež měla.

Doss´ Alto se stalo symbolem především díky poměru sil a hrdinství jeho obránců i v takřka beznadějné situaci, v obtížném terénu. Italský tisk na předních stránkách oslavoval úspěch Čechoslováků v boji.