Nejstarší známý zlatý šperk v Evropě?
"Varenský poklad" váží 6,5 kilogramu a obsahuje přes 3000 šperků a náboženských předmětů. Radiokarbonová metoda datuje varenské pohřebišti do let 4560-4450 př. n.l., takže přívěšek ze Solnitsaty je přinejmenším tak starý. Oproti pokladu ve Varně však nebyl tento šperk nalezen v hrobě. Archeologové ale poznamenávají, že název šperk nemusí být přesný, neboť nemusel být nošen jako ozdoba ale jako symbol společenského postavení. Solnitsata byla nemírně prosperující osadou díky obchodu se solí – ta byla vysoce ceněna jako jediný tehdy známý prostředek ke konzervování potravin a zároveň byla směnným produktem. Sůl se zde začala zpracovávat v mladší době kamenné (cca 5500 př. n.l. ) – solanku ze solných pramenů vařili v malých, tenkostěnných keramických nádobách a pak ji spékali ve velkých klenutých pecích do bloků. Jedna pec vyrobila 25-30 kg suché soli. Později přesunuli výrobu ven do velkých, až deset metrů širokých jam, což umožnilo produkovat sůl ve velkém - výkon pece poté dosahoval čtyři až pět tisíc kilogramů. Se solí pak zásobovali na hřbetech soumarů (ani kolo ani vůz ještě nebyly známy) celý Balkán.
Osada Solnitsata měla v době největšího rozkvětu 350 obyvatel, zprvu byla opevněna dřevěnou palisádou, později mohutnými kamennými zdmi – nejstarším známým kamenným opevněním na světě. To mělo celkově tvar zhruba kružnice, ale její některé části byly přímé. Profesor Nikolov vysvětluje: „Je zajímavé, jaké už tehdy měli lidé vojenské znalosti. Stěny nebyly plně kruhové, to proto, že kulatý tvar bylo těžší bránit.“ Rekonstrukce pevnostní zdi v Solnitsatě.
Zdroj: thehistoryblog.com
Komentáře