Nejstarší známý zlatý šperk v Evropě?

Bulharští archeologové nalezli v Solnitsatě poblíž města Provadia na severovýchodě země artefakt, který by mohl být nejstarším známým zpracovaným kouskem zlata na evropském kontinentu. Jde o malý přívěšek o váze 2 gramy zhotovený nejspíš z 24karátového zlata, nález však ještě nebyl podroben analýze. Pohřebiště se datuje do doby asi 4300 let př. n.l., ale vedoucí archeolog profesor Vasil Nikolov věří, že přívěšek může být ještě asi o 200-300 let starší. Dosud nejstarší známý nález opracovaného zlata na světě byl učiněn v roce 1973 zhruba 40 kilometrů východně od naleziště Solnitsat v prehistorickém pohřebišti v černomořském letovisku Varna. Šperky z prehistorického hrobu ve Varně jsou považovány za nejstarší zpracované zlato na světě.

"Varenský poklad" váží 6,5 kilogramu a obsahuje přes 3000 šperků a náboženských předmětů. Radiokarbonová metoda datuje varenské pohřebišti do let 4560-4450 př. n.l., takže přívěšek ze Solnitsaty je přinejmenším tak starý. Oproti pokladu ve Varně však nebyl tento šperk nalezen v hrobě. Archeologové ale poznamenávají, že název šperk nemusí být přesný, neboť nemusel být nošen jako ozdoba ale jako symbol společenského postavení. Solnitsata byla nemírně prosperující osadou díky obchodu se solí – ta byla vysoce ceněna jako jediný tehdy známý prostředek ke konzervování potravin a zároveň byla směnným produktem. Sůl se zde začala zpracovávat v mladší době kamenné (cca 5500 př. n.l. ) – solanku ze solných pramenů vařili v malých, tenkostěnných keramických nádobách a pak ji spékali ve velkých klenutých pecích do bloků. Jedna pec vyrobila 25-30 kg suché soli. Později přesunuli výrobu ven do velkých, až deset metrů širokých jam, což umožnilo produkovat sůl ve velkém - výkon pece poté dosahoval čtyři až pět tisíc kilogramů. Se solí pak zásobovali na hřbetech soumarů (ani kolo ani vůz ještě nebyly známy) celý Balkán.

Osada Solnitsata měla v době největšího rozkvětu 350 obyvatel, zprvu byla opevněna dřevěnou palisádou, později mohutnými kamennými zdmi – nejstarším známým kamenným opevněním na světě. To mělo celkově tvar zhruba kružnice, ale její některé části byly přímé. Profesor Nikolov vysvětluje: „Je zajímavé, jaké už tehdy měli lidé vojenské znalosti. Stěny nebyly plně kruhové, to proto, že kulatý tvar bylo těžší bránit.“ Rekonstrukce pevnostní zdi v Solnitsatě.

Zdroj: thehistoryblog.com