Úvod / Články

Němečtí veterináři na frontě

23. 04. 2007 Autor: MinTaur 6780× 13
Když ve 30. letech Hitler rozšiřoval ozbrojené složky, snažil se o moderní a kompletně motorizovanou armádu jako měli například Britové. Problém byl ten, že její celkový vývoj předehnal schopnosti zbrojního průmyslu ve výrobě moderních transportních vozidel. Ačkoliv údajně Hitler neměl rád koně, musel tedy přistoupit k jejich opětovnému vojenskému využití.

Zároveň bylo logicky nezbytné, aby byli do ozbrojených složek začleněni i specialisté, kteří se měli o zdraví těchto "pomocníků" starat. Byly tak vytvořeny jednotky veterinářů, nejčastěji o velikosti rot nebo samostatných oddílů. Veterinářské roty ve Wehrmachtu i Waffen SS byly v podstatě divizními jednotkami, což v praxi znamenalo, že pod každou pěchotní divizí sloužila jedna k tomu určená rota. Ta nesla ve svém názvu číslo divize, pod kterou vznikla.

Samotný vojenský veterinář se ale od obyčejného pěšáka lišil jen minimálně. Nosil klasickou uniformu a rozeznat jej bylo možné podle karmínově červených nárameníků, tak jako měli němečtí štábní důstojníci. Tato shoda však měla své takřka prozaické opodstatnění při přehlídkách. Říká se, že zatímco důstojník jel na koni, veterinář šel přímo za ním a odklízel to, co kůň na cestě "zanechal" :-) Mohl tedy při těchto příležitostech nosit i důstojnickou brigadýrku. Nelišila se ani jeho základní výstroj. Mezi tu patřila na opasku zavěšená polní láhev, ešus a klasický "chlebník" nebo batoh.

Výzbroj vojenského zvěrolékaře nejspíš nebyla povinná, ale velmi často si jednotlivci pořizovali osobní zbraň, navzdory tomu, že jejich činnost byla především v relativně bezpečném týlu.

Samotnou práci vojenského veterináře nejspíš není třeba více rozvádět. Zajímavostí však je, že koně mnohem více trpěli zápalem plic, omrzlinami a celkovým vyčerpáním než válečnými zraněními. Jak se ale válka táhla a stávala zoufalejší, měnila se mnohdy i role těchto specialistů. Čím dál častěji se dostávali do pozice klasických pěšáků a mnohdy si vysloužili i příslušná bojová vyznamenání.

Příběhy vojenských veterinářů, mechaniků nebo dokonce sanitářů a kaplanů přirozeně nebudí takovou pozornost, jako tomu je třeba u výsadkářů, stíhačů nebo tankistů. Čas od času se ale najde jejich ID známka. Proto by byla škoda, kdybychom si nedokázali osudy vojáků, jejichž válečným posláním bylo především mírnit škody na životech či materiálu, představit. Skrze nalezené předměty k tomu máme jedinečnou příležitost.

 Autor: MinTaur

Komentáře

dundee

23. 04. 2007, 11:21

Snoopy

23. 04. 2007, 11:25

Wehrwolf

23. 04. 2007, 11:36

Zajímavě sepsáno,tenhle přístup k nálezům velmi obdivuji Každá věc z války,tady konkrétně IDčko,má svoji nezaměnitelnou a zajímavou historii.
MinTaur

Wehrwolf

23. 04. 2007, 11:43

MinTaur:Pokud budeš mít čas,ozvi se mi prosím na mail

Iceman

23. 04. 2007, 11:52

Pěkně napsáno!
Můžu ti přihodit fotku ID veterináře od SS....

Wehrwolf

23. 04. 2007, 14:49

Zapomněl jsem...

brašule

23. 04. 2007, 15:49

super článeček , hm já mohl ze sbírky přihodit frw veterináře , tak holt příště

Fatman

23. 04. 2007, 18:53

Prima článek!

MinTaur

23. 04. 2007, 19:40

Diky vsem za reakce!

Iceman: Rad se na znamku podivam

DFX

24. 04. 2007, 14:35

peknej clanek

fajntomas

27. 04. 2007, 06:28

L1400

17. 05. 2007, 16:32

Přání- dala by se vyměnit známka vet.komp.46 za jinou?
zajímám se o 46.pěší divizy ,mám Wehrpass příslušníka
vet.komp.46 s č.I.Z. 242. Event. sděl kontakt

gyry

29. 11. 2019, 12:33

Oba spodní veterináři jsou v mé sbírce.