Úvod / Články

Oppidum Stradonice ve světle nových detektorových výzkumů

22. 12. 2015 Autor: Kasander 4 komentáře
Jako každá z přednášek numizmatika Národního muzea a Archeologického ústavu v Praze PhDr. Jiřího Militkého, Ph. D. tak i ta s názvem Oppidum Stradonice ve světle nových detektorových výzkumů přilákala k nám do redakce Detekorwebu v Žitné ul. v Praze mimořádný počet posluchačů.
Úvod se nesl v trochu slavnostnějším duchu – vybraným šampaňským jsme totiž pokřtili novou knihu Jiřího Militkého Oppidum Hradiště u Stradonic. Bylo to už podruhé, co si pro křest své knížky náš přední numizmatik vybral právě redakci Detektorwebu (poprvé to byla Encyklopedie pravěkých pokladů v Čechách) a toho si velice považujeme.
Kniha Oppidum Hradiště u Stradonic je unikátním komentovaným katalogem mincovních nálezů a dokladů mincovní výroby na stradonickém oppidu. Vydání této publikace je završením dlouholeté práce autora, jejíž počátky sahají k roku 2000. Byl tak splacen badatelský dluh našemu nejvýznamnějšímu keltskému hradišti. Zatímco např. Bibracte (Mont Beuvray) ve Francii či Manching v Bavorsku již svou kritickou monografii dlouho mají, česká lokalita na své zpracování dosud čekala.
Stradonice jsou naprosto výjimečnou lokalitou v mnoha ohledech v celé keltské Evropě, nejen co se týče mincovní výroby. To, že se podařilo vypořádat s tak rozsáhlým souborem mincí roztroušených zhruba půl napůl ve veřejných a soukromých sbírkách doma i v zahraničí, otevřelo možnost nových pohledů na keltskou numismatiku oppidálního období, tedy závěrečné fáze doby laténské ve střední Evropě (pozdní 2. až 1. st. před Kristem).
Především se ukázalo, že mincovní kolekce z oppida Stradonice tvoří jedinečný soubor mincí, jaký nemá ve střední Evropě obdoby. Nás samozřejmě zajímalo, jak k tomu přispěly nálezy pocházející ze soukromých detektorových průzkumů. Podle J. Militkého tvoří 47 procent ze všech jednotlivě nalezených mincí a „informační výpověď materiálů ze soukromých sbírek je pro stradonické oppidum zcela klíčová. Prostřednictvím tohoto materiálu se podařilo verifikovat autenticitu starých nálezových fondů a zásadním způsobem rozšířit poznání mincovnictví a mincovního oběhu v areálu lokality.“
Ztrátové mince na Stradonicích – podíl podle jejich provenience.

Tady samozřejmě patří dík všem poctivým nálezcům, kterým není lhostejné poznávání naší minulosti. A je pouze smutné konstatování, že podle názoru J. Militkého „jde jen o menší část mincí, které zde byly nalezeny a že větší část nepodchycených mincí (v řádech tisíců kusů!!!) je dnes nenávratně rozprodána bez označení lokality a tím pro další výzkum ztracena.“

Bohužel i „přiznané“ mince s určením místa nálezu Stradonice postrádají většinou přesnější údaje, takže např. nevíme, zda byly nálezy uvnitř či vně opevnění. „A to je jedna z nenávratných ztrát, které soukromé detektorové průzkumy způsobily,“ říká Jiří Militký.

I přes to všechno 2481 jednotlivě nalezených mincí a tři poklady objevené na Stradonicích umožnily podívat se na jednu z nejbohatších lokalit v celé keltské Evropě zcela novým způsobem.

Jedním ze zásadních objevů detektorové archeologie je, že keltské mince se nenacházejí jen na hradištích, ale prakticky všude, což tedy naznačuje, že keltská společnost byla silně monetarizována. Detektorové nálezy ale také zcela proměnily pohled globálnější: před 10-15 lety se zdála Morava mincovním apendixem Čech, dnes díky mincím nalezeným pomocí detektorů víme, že je to právě naopak - platí to však pouze pro předoppidální období, v oppidálním období tomu bylo naopak. Nálezy mincí na oppidech v Čechách v posledních letech však také ukazují, že je zřejmě mohly založit elity přicházející z východu, snad z území koridoru Jantarové stezky. Tento nový poznatek zřejmě potvrzuje také naprostá diskontinuita mincovnictví předoppidálního a oppidálního období.

Dozvěděli jsme se rovněž nové poznatky o počátcích keltského mincovnictví ve střední Evropě, které podle současných výzkumů začíná nejpozději okolo pol. 3. st. před Kristem. Oppidální fáze proběhla celou západní a střední Evropou někdy od poslední třetiny 2. st. před Kristem. Přitom proč se změnila sídelní strategie Keltů, není dosud úplně jasné. Každopádně Stradonice patří mezi nejvýznamnější lokality svého druhu v celé keltské Evropě. Období, kterému jsme se věnovali, zahrnuje v archeologické terminologii úsek latén D1 - D2, tedy zhruba 130 – 50/30 let 1. st. před Kristem, tedy období, co Stradonice trvaly.

V čem jsou Stradonice - co se týče detektorových nálezů - výjimečné? Mincovní nálezy se zde počítají řádově v tisících – zatímco na ostatních oppidech na desítky či stovky kusů – což ukazuje, že Stradonice bývaly mimořádně významným centrálním sídlem.

V další části přednášky přiblížil Jiří Militký někdy i smutnou historii hromadných mincovních nálezů. Prvý pravděpodobný depot mincí, který se na Stradonicích se nalezl okolo roku 1840, byl identifikován teprve nedávno ve fürstenberské sbírce v Donaueschingen. Také o druhém pravděpodobném depotu mincí, k jehož odkrytí došlo v roce 1862, se zachovalo minimum informací a jeho existence zůstala v literatuře až do nedávné doby nepovšimnuta.

Nejvýznamnější depot na stradonickém oppidu byl odkryt 2. 8. 1877 a je pro poznání mincovního oběhu a mincovnictví na oppidu zcela zásadní. Bohužel ho potkal stejný osud jako podmokelský poklad – byl také rozšmelcován a po jeho nálezu vypukla na oppidu „zlatá horečka“. Tragickou ironií je, že skoro celý poklad dal roztavit významný sběratel a známý pražský numizmatik té doby E. Mikš v obavě z postihu držení tak obrovského množství ryzího zlata (3,5 kg). Poklad byl totiž rozebrán nálezci a vůči státu (habsburské monarchii) byl zatajen. Část keltské sbírky E. Mikše, včetně několika mincí ze Stradonic, se dochovala v Národním muzeu.

Depot byl objeven zcela náhodně při hledání zvířecích kostí používaných k výrobě spodia ("tzv. kostního uhlí"), jejichž prodej byl jedním ze zdrojů obživy místních obyvatel. O tom všem se lze dočíst zajímavé podrobnosti v příloze knížky Oppidum Hradiště u Stradonic, kde jsou shromážděny faksimile dobových novinových zpráv.

Na vyprávění o depotech navazovala pasáž o veřejných i soukromých sbírkách obsahujících mince z oppida Stradonice. Mimořádně zajímavý byl exkurz do problematiky keltských nominálů a vztahů mezi jednotlivými keltskými mincemi.

Dnes nevíme, jak svým mincím říkali sami Keltové. Názvy statér a obol jsme přebrali z řečtiny. Jednou z dosud přesně nevysvětlenou zajímavostí například je, že keltské Stradonice oproti keltským nominálům na Moravě neznaly 1/24statéru. Jiří Militiký také v této souvislosti např. připomenul, že zatímco galští Keltové měli čtyřmetalické mincovnictví (zlato, stříbro, bronz/měď a potinové mince), bójský mincovní systém v Čechách byl bimetalický (zlato a stříbro).

Poutavá byla i kapitola věnovaná dalším velice zajímavým nálezům ze Stradonic - dokladům mincovní výroby – tavícím destičkám a střížkům. Ze Stradonic známe také dvě razidla.

V další části přednášky jsme se seznámili s diskuzí, která se vede kolem počátků Stradonic, konce zdejšího mincovnictví a konce Stradonic jako keltského oppida.

S autorem knížky Oppidum Hradiště u Stradonic PhDr. Jiřím Militkým, Ph. D. chystáme na toto téma podrobný rozhovor pro Detektor revue.
Kassander

 Autor: Kasander

Komentáře