Podivuhodný případ akvaduktu ze Sudet

Bylo krásné sobotní, slunečné odpoledne. Kámoš, se kterým jsem byl domluvený na hledačku, zklamal a vyspával pátečního draka. Taky se mi nechtělo nikam daleko, tak jsem zvolil čerstvě pomulčované louky a nespočet hrází k prozkoumání kousek za barákem. Hned na druhé hrázi jsem narazil na starou studánku, či sklípek, kolem dokola ale jen zbytky plechového nádobí, tak jsem se pomalu posouval výš do kopce. Cca po 50 metrech signál jak prase pořád v ose onoho sklípku. Odložil jsem batoh a začal kopat. Zhruba ve 30 cm na mě vykouklo něco oválného tvaru průměru zavařovačky, pečlivě zabalené v nějakém rozpadajícím se igelitu. Že by? Říkal jsem si. Dal jsem cigáro a opatrně jsem se snažil vyprostit onen předmět ze zajetí kořenů - bez výsledku. Vzal jsem teda nůž a opatrně rozřízl igelit. Pod igelitem se objevily dvě rýny - zapasované do sebe tak, aby tvořily rouru. Všechno mi začalo docházet - zřejmě se jednalo o nějaký napájecí systém pro dobytek - zbytek zakopané rýny jsem dohledal - vedla ještě nějakých 5 m nahoru. Trochu zklamaný jsem zahrabal akvadukt a pomalu se nasměroval k domovu. Cestou zpátky (už to začíná být docela evergreen) :), jsem kopnul pár drobností a radost jsem si nakonec taky udělal - hasičským odznakem za 25 let služby.
Tak ať to pípá synci.
Ave Džarda