Podkova pro Rossyho

dělaj parádu

Někde jsem slyšel, že podkovy se mají věšet nožičkami nahoru, aby z nich nevypadlo štěstí. Jinak pěkné.

Strojař máš recht.

Strojař a fagin - to jako chytit koně a dát ho kopytama hore Nebuďte pověrčivý - škodí to 

Děkuji za Tvůj příspěvek. Zrovna dneska jsem chtěl na toto téma psát příspěvek nový, neboť jsem na stejné trase našel tentokrát polovinu této zvláštní podkovy. /Dík za ušetřenou práci/. A proč zvláštní? Tělo podkovy bývá ve většině případů rovné a i na této Tvé podkově je zřetelně vidět jak je od ozubu směrem ke špici prohnutá. Na mém novém nálezu je to vidět přímo extrémně. Je zajímavé, že ne všechny podkovy se šikmým ozubem jsou takto kovány, aby vytvářely jakoby "střevíc". Je docela možné, že se jedná o slepou uličku kterou se podkovářství vydalo když v 11.-13.století se podkova začala doplňovat ozubem a tato cesta byla následně opuštěna. Proto bych doporučoval, když jsou některé podkovy známy pod názvem pantoflice, používat pro tyto podkovy název "španělský střevíc. "

Tak se Španělským střevícem budeme již dva. Otočení podkov opačně jsem vizuálně zkoušel, ale je to škrabání pravou rukou za levým uchem. Jinak díky vám a Rossy příště bude třeba celý Španělský střevíc-ať to pípá.

Nedalo mi to a včera jsem příspěvek se zlomkem podkovy na Detektorweb zaslal. To jsem ale netušil, že narazím na zajímavý článek který se pravděpodobně týká tohoto mého zlomku. Jde o metalografický rozbor právě tohoto typu podkovy z nálezu z oblasti Horské Kvildy. Týká se povrchové úpravy který je právě na mém posledním nálezu zřetelný. Cituji přímo z článku......... Otázka do jaké míry a zda vůbec souvisí kvalita předchozí poocelené
podkovy s obchodní stezkou, přesněji do jaké míry je spjata s českým prostředím, zůstává nadále
nejasná. Středověké podkovy takto vylepšené se však již i v Čechách objevovat přeci jen začínají?
minimálně jedna byla prokázána na bývalé tvrzi v Semonicích (Hošek 2004........... Tak že zítra se na kousek, podle mne poocelené můžete podívat.

Rossy:Metalurgický rozbor mohl přinést zajímavé výsledky a  to přímo navazuje na oblast výroby surového Fe a následně ocele v době vzniku podkovy. Nevím jak si vysvětlit výraz poocelení. Mám si to vykládat tak, že ocel(tedy obsah C méně než 2,11% ) je jen na povrchu a uvnitř je surové Fe? Neznám přesně výrobu Fe v období let 1200-1300 a jejich možnosti. Zkusím si něco pohledat a jsem taky zvědav na tvůj příspěvek. Díky za info!

To:jajan. Já jsem napsal ve svém příspěvku, který tu bude zítra, že se podle mně u toho zlomku jedná o úpravu cementací. Aby vznikl jeden mm na povrchu podkovy, trvalo to ve středověké kovárně asi 12 hodin. Výraz poocelení jsem opsal právě z článku který jsem ojevil až dnes. Je docela možné, že tím mysleli i svářkovou ocel, kdy podkovu vyrobili z různě jakostního železa. Něco jako u sekyr. U mého zlomku je však vidět kvalitní povrch a uvnitř se podkova rozpadá.

Strojař, sice se to říká, ale je to od samýho počátku zlidovělá blbost, páč vono bylo štěstí najít podkovu, protože to byl kus železa, ze kterýho šlo něco udělat, takže si našel podkovu, a šel s ní ke kováři, za něco jí vyněnil, nebo sis z ní nechal něco vykovat, dneska se to nezdá ale tak před 250ti lety byla o železo sakra bída. jinak když byla někde pověšená podkova, coby znak kováře, nebo tak, visely vždy konci dolu. Ať se daří!