Úvod / Články / Odkrytá historie

Poklad Quinta Fulviuse

14. 10. 2015 Autor: Kasander 3 komentáře
Před nedávnem jsme v článku „Poklad římských mincí nalezen v Sofii“ informovali o depotu téměř tří tisíc římských mincí, který se takřka dva tisíce let skrýval v hliněném džbánku v základech starověké budovy. Pozoruhodností tohoto nálezu bylo, že džbánek má na boku vyryté jméno Selvius Callistus. Díky tomu dnes víme, komu peníze patřily.

Není to ale jediný poklad, u kterého je znám jeho původní majitel. V roce 1960 byl na archeologické lokalitě Cosa nedaleko Ansedonie v jižním Toskánsku nalezen v základech domu, ve spíži vedle kuchyně, poklad 2 004 denárů z období římské republiky. Na dvou keramických střepech pak archeologové rozluštili písmena „Q. FVL“, které interpretovali jako iniciály majitele domu jménem Quintus Fulvius.
Nejstarší mince pocházejí z konce 2. st. př. n. l., nejmladší z let 74-72 př. n. l. Zachovaly se v mimořádně dobrém stavu, zřejmě vůbec nešly do oběhu a byly ukryty krátce poté, co byly vyraženy.
To naznačuje, že je jejich majitel schoval někdy kolem roku 70 př. n. l. – což bylo klíčové datum pro Cosu, vypleněnou piráty právě kolem roku 70. př. n. l. Zdá se že Quintus Fulvius, dříve než uprchl z města, ukryl své úspory, aby nepadly do rukou pirátů, ale už se pro ně nikdy nemohl vrátit.
2 004 denárů je hodně peněz, ale ve srovnání s částkami procházejícími rukama nejbohatších Římanů, to byla malá ryba. Římský spisovatel Cornelius Nepos (110 př. n. l.-25 př. n. l. ), autor mj. rozsáhlé sbírky životopisů významných římských mužů, uvádí, že střídmě utrácející římský bankéř Titus Pomponius Atticus, blízký přítel Cicerona, potřeboval na chod své domácnosti 187,5 denárů denně. Římský legionář za pozdní Republiky vydělával 120 denárů. Čtyřčlenná rodina utratila za rok za jídlo 90 denárů. O sto let později, těsně před výbuchem Vesuvu, stál v Pompejích otrok 625 denárů, kilo chleba osminku denáru.

Cosa byla římskou kolonií založenou v roce 273 př. n l. na vršku 114 metrů nad mořem s výhledem na Tyrhénské moře a zřejmě měla sloužit jako strategický bod v bitvě s Kartágem.
Bylo to malé město na 13 hektarech obehnané masivními kamennými hradbami z polygonálních kvádrů.
Dům Quinta Fulviuse byl jedním z 20 luxusních domů – dvakrát větších než ostatních 228 vil v severozápadním sektoru města, kde bydleli senátoři a velitelé z legie. Domy byly postaveny hned vedle fóra a jsou charakteristické podlahami s jemnou mozaikou, freskami na stěnách a rozsáhlými zahradami. Cosa byla vypleněna piráty kolem roku 70. př. n. l. Za císaře Augusta Ceasara byla přestavěna a obývána minimálně do 3. st. n. l. Na počátku 5. století ale už byla zase v troskách.
Nejvýznamnější nálezy z vykopávek ve veřejných budovách, soukromých domech, v přístavu či na nekropoli za hradbami města jsou vystaveny v Archeologickém muzeu Cosa – kromě depotu mincí, který tu byl předveden vůbec poprvé minulý měsíc. Je to bezpečnostní problém: muzeum nemá rozpočet na vitrínu s neprůstřelným sklem, bezpečnostní systém a strážení 24 hodin denně. Připravuje však výrobu jejich replik, které budou vystaveny spolu se zmenšenou replikou domu Quinta Fulviuse, stejně tak jako originály minulý měsíc.
Archeologický výzkum byl v Cose obnoven po dlouhé přestávce před dvěma lety. Prioritou je digitalizace výzkumu a nálezů, výběr z artefaktů už byl naskenován laserem a byly vytvořeny 3D virtuální modely:

www.cosaexcavations.org/cosa-virtual-museum /

Na Cosu se můžete rovněž podívat prostřednictvím 3D virtuální prohlídky tohoto kouzelného a bájného místa:

www.cosaexcavations.org/digital-cosa/

Zdroj: cosaexcavations. org, Thehistoryblog.com

 Autor: Kasander

Komentáře