Pozdrav z Jižních Čech

Detektor kovů vlastním něco přes rok, přesto jsem doposud neměl moc zajímavých nálezů, pár drobností, hlavně běžných mincí, proto jsem se odhodlal s pár skromnými nálezy až nyní. Obcházel jsem zaručená místa a byl rád za každou minci a prázdnou nábojnici. Asi před měsícem jsem se domluvil se známým, jeho synem - mým bývalým spolužákem a jeho dědou který na konci války bydlel v hájovně nedaleko ruského štábu a díky své zvědavosti pobíhali se stejně starým kamarádem mezi rusy, němci a za demarkační čárou i američany. Tak jsme si udělali celodenní výlet do lesa s určením míst kde se co dělo a s výkladem zajímavých i smutných příběhů, ještě bez detektoru. Děda vyprávěl jak se dostali s kamarádem do palby mezi Němci a Rusy, leželi v příkopě a na hlavou jim svištěli kulky, báli s prý pohnou ještě dlouho poté. Vyprávěl příhodu o ruském vojákovi který kradl vesničanům hodinky, měl je na obou rukou od zápěstí po lokty a snad se těšil až se vrátí domů jak si polepší. Osudným se mu stalo když před chatou štábu zastavil vesničana na kole a přetahovali se o jeho hodinky. Hluk slyšel z chaty velitel a rusa nechal na místě zastřelit pro výstrahu, i když okradený prosil o jeho milost na kolenou. Bylo mi ukázáno místo kde onen dotyčný dodnes leží i se svým „pokladem“, prý se ostatní báli aby je nepotkal stejný osud, tak mu všechno nechali. Přemýšlel jsem že bychom tam třeba vztyčili nějaký křížek, ale takových míst je zde prý hodně. Při některých příhodách běhal mráz po zádech, ale už byla taková doba, rusové byli prý věčné namol a podle toho se chovali. Vyprávěl příběh zajatého němce s prostřelenou plící, kdy se přišel zeptat jestli neví o doktorovi, rus řekl samozřejmě že ví, požádal ho aby se otočil, natáhl samopal a …
Dále mi byla ukázána studna kde dědy otce když umíral musela dovézt manželka na kolečkovém křesle a před ním vhodit všechny zbraně co po válce nashromáždil do studny, prý aby si s nimi kluci nehráli až tu nebude.
Tak jsem tedy po nějaké době do tohoto lesa vyrazil, strávil jsem tu po dva víkendy pár příjemných hodin za hezkého slunečného dne a přece jsem tady pár věcí našel. Aspoň tedy pro mě, někomu to může přijít jako běžné železo a věci vůbec.
Největší radost jsem měl ze stříbrné dvojmarky, i když jsem si docela lámal hlavu, jakou musela projít cestou, než se od roku 37 dostala na konci války k nám do lesa. Dále mně potěšilo ruské poudro na sirky s kompletní barvou a píšťalka se zajímavým řetízkem. Všudypřítomné patrony 7,62 Tokarev jsem kopal z každé díry, nakonec jsem k nim našel i zásobníček, myslím že je to segmentový typ pro PPŠ41.Munice jsem zde našel vícero typů, včetně předválečných loveckých, slepých a zajímavou olověnou kuli velké ráže, podle těch drážek jsem ji už někde viděl, ale nevím kde. Docela mi zatrnulo když jsem vytáhnul z lesní hrabanky a hlíny granát F1,naštěstí jen litinu se zbytky kartonové výstelky. Rozbušku jsem našel ten den také, měl jsem docela obavu, ale na vyfocení kompletu jsem si jí vzal, při nejbližší příležitosti jí kopnu zpět. Vím jak funguje po mechanické i pyrotechnické stránce, ale chemie šla vždycky mimo mě. Rád se nechám poučit nebo i pokárat od zasvěcených. Dále jsem našel jen pár drobností, vojenské knoflíky, přezky a zbytky minometek, docela by mně zajímala ta brož nebo spona, pokud by někdo určil její původ a rozmáčklý ešus, předpokládám že je ruský. Omlouvám se za jeho stav, nějak jsem neměl čas ho vyčistit, je tedy jen opláchlý od největších nečistot.
Takže to jsou všechny moje první zajímavější a skromné kopané nálezy, tato místa budu i nadále navštěvovat, takže případně můžu opět přispět pár obrázky a texty, případně nějakou půdovkou. Zatím tedy všem přeji příjemný den a hezké chvilky při hledání.

Maevis