Pravěké poklady v době povodní čili zpráva o další zajímavé předn
Katastrofální záplavy, které nás postihly v uplynulých týdnech, se dotkly i zatím poslední přednášky v prostorách redakce Detektorwebu u příležitosti křtu knihy Encyklopedie pravěkých pokladů v Čechách. Těsně před zahájením se ozvalo několik kolegů hledačů, že se nemohou kvůli omezení dopravy dostat do centra Prahy či se přímo účastní záchrany majetku před vodním živlem. I přesto byla účast velmi hojná a všem, kteří se dostavili, děkujeme.A poděkování patří především autorům knihy, která jistě jen málo hledačů nechá chladnými: Encyklopedie pravěkých pokladů v Čechách, ve které autoři nashromáždili údaje o více než 900 depotech a hromadných nálezech od mladší doby kamenné do pol. 11. století. Velmi nás potěšilo, že PhDr. Ing. Lubor Smejtek, Ph. D. z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech (ÚAPP SČ), PhDr. Michal Lutovský (ÚAPP SČ) a PhDr. Jiří Militký, Ph. D. z Národního muzea si pro křest své knihy vybrali právě prostředí naší redakce, kde – jak se kreativně vyjádřil jeden návštěvník přednášky – „je atmosféra hledáním pokladů doslova těhotná“. Úspěšná akce tak potvrzuje pokračující dialog a nalézání důvěry mezi alespoň částí archeologů a detektoráři.
Po slavnostním křtu encyklopedie šampaňským následovala přednáška autorů. Michal Lutovský uvedl téma depotů (hromadných nálezů, skladů – populárněji řečeno pokladů) z hlediska archeologie, kdy za depot je považován nález nejméně dvou předmětů, úmyslně shromážděných a uschovaných. Nastínil problematiku složitého a obtížného určení důvodů, proč byly depoty ukládány, jaké byly motivy majitelů cenností, ať už to byly bronzové šperky, hrnec mincí, kamenné sekery či železné radlice… důvody, které se navíc v jednotlivých obdobích měnily. Zjednodušeně řečeno, původně to byly především důvody votivní, sakrální, později profánní, světské. Depoty byly ukládány buď k trvalému uložení (jako obětina), či dočasně do úkrytu, kde by přežily nějakou neklidnou dobu. A to, že takový depot dnes najdeme, svědčí o tom, že majitele dostihl nějaký tragický osud a už si jej nemohl vyzvednout.
O ukládání depotů v době bronzové a o pokladech raného středověku hovořil Lubor Smejtek. Deponování artefaktů v době bronzové je výjimečným fenoménem, který se neopakuje v jiných historických úsecích. Dozvěděli jsme se, že nejvíce u nás nalezených depotů pochází z mladší a pozdní doby bronzové (378). A nepoměr mezi malým množstvím depotů kamenných nástrojů a obrovským počtem depotů kovových jde jistě i na vrub masovému používání detektorů.
Lubor Smejtek zdůraznil, že primárním cílem archeologů není najít depot, ale díky němu odhalit souvislosti, získat informace. Práce při vyzvednutí depotu se takřka rovná práci kriminalistů na místě činu: jakákoli stopa zničená na počátku či při vyzvedávání depotu, je ztracena navždy a s ní i informace, souvislosti. Nesmírně důležitou informací je třeba i to, v jaké poloze byly předměty vůči sobě uloženy, což často pouhá fotografie není schopna dostatečně postihnout.
Jiří Militký z Národního muzea pak přitažlivě přiblížil poklady v době keltské a římské, kdy důvodem deponování majetku bylo především jeho zabezpečení.
Na závěr ještě přidal perličku: vyvrátil jeden z mýtů numismatiky, týkající se zobrazení zlatých keltských mincí z legendárního podmokelského pokladu na rytině M. A.Voigta, na kterou se numismatici dosud odvolávali. Byla to tak žhavá aktualita, objev posledních dní, že se už nepodařilo jej zapracovat do encyklopedie. Určitě se k ní ale vrátíme zde na Detektorwebu nebo v Detektor revue.
V průběhu poutavého podvečera jsme se dále mj. dozvěděli, jaké jsou nejzajímavější a nejvýznamnější pravěké depoty, proč a jak byly některé nenávratně celé či zčásti ztraceny a jak dnes archeologové a další vědci detektivní prací skládají jejich podobu.
Poslechli jsme si ještě spoustu dalších zajímavých a užitečných informací, většinu najdete v Encyklopedii pravěkých pokladů v Čechách, která nejen ukazuje na obrovské historické bohatství skrývající se v naší zemi, ale je i velmi přitažlivou cestou za jeho poznáním. A staré přísloví říká: Co známe, máme rádi a co máme rádi, chráníme.
Zájemci si mohou tuto encyklopedii zakoupit v naší prodejně nebo e-shopu.
Přímý odkaz naleznete zde.
Samozřejmě připravujeme další přednášky, o kterých vás budeme včas informovat. A i nadále platí, že kdokoliv z vás může využít našich prostor a vystoupit se zajímavou přednáškou, jejíž téma by souviselo s detektory, historií, prostě vším, co nás detektoráře zajímá. Neváhejte nás kontaktovat. K dispozici je veškeré potřebné vybavení včetně projektoru, zvukové techniky, prezentačních vitrín atd.
Děkujeme všem, kteří zaplatili symbolické vstupné - vybraný obnos jsme věnovali na pomoc postiženým záplavami.
Autory fotografií z přednášky jsou David Jeřábek a Vox, děkujeme.
Přispívat do diskuze a hlasovat pro vybrané komentáře mohou jen registrovaní. Prosíme, zaregistrujte se nebo se přihlašte!
Komentáře
Pepanhaban
11. 06. 2013, 11:38Kluci,jak jsou vesely,zajimava knizka,chci to tricko,co ma UC
MartinDW
11. 06. 2013, 11:46Pepanhaban - ještě, aby byli smutný
Pro nás to byla mimořádná událost, že se podařilo vyjednat, aby křest proběhl právě u nás a moc si toho vážíme. Trička DW máme ve velikostech L, XL a XXL za cenu 290 Kč
Pepanhaban
11. 06. 2013, 11:59Zavolam a objednam si ho
Knizku si rozhodne koupim a prectu 
kim
11. 06. 2013, 12:17zajimavé
Paolo
11. 06. 2013, 15:44Proč nemáte taky XXXL pro normální, běžně rostlý detektoráře, jako jsem já? 197 cm, 116 kg...
cobasico
11. 06. 2013, 20:45To Admin: v článečku píšeš, že J. Militký z NM cituji - vyvrátil jeden z mýtů numismatiky, týkající se zobrazení zlatých keltských mincí z legendárního podmokelského pokladu na rytině M. A. Voigta, na kterou se numismatici dosud odvolávali. - Obrázek znám. Ale jak to tedy vlastně je nyní. On se ten obrázek toho pokladu netýká? Nebo jak tomu správně rozumět? Předem díky za objasnění.
mistr-x14
11. 06. 2013, 21:33cobasico: ty mince na tom obrázku nejsou z toho pokladu ale z jinýho obrázku :D
Rozum
11. 06. 2013, 22:41Hodne prinosna prednaska aj knizka.....
Pepanhaban
12. 06. 2013, 02:01Paolo - Taky mam 191cm 111kg,snad se do XXL vlezu
UCAdmin
12. 06. 2013, 09:39Zapracujeme a připravíme i trička 3XL
UCAdmin
12. 06. 2013, 09:48cobasico - určitě na toto velmi zajímavé téma připravíme článek. Je vidět jak se i po mnoha letech dají nalézt velmi zajímavé informace, to je hold věda a někdy i dost velké náhody. S tím zcela jistě souvisí i nálezové okolnosti/dokumentace. Kdyby v době nálezu Podmokelského pokladu byl někdo dosti osvícené a vše pečlivě zdokumentoval mohlo se vědět mnohem více a některé z existujících mincí z tohoto pokladu mohli být bezpečně identifikovány. A tady se to stalo tak, že firma, které bylo zadáno zpracování tisku si chtěla usnadnit práci a použili vyobrazení keltských mincí z jiného nálezu. Celkem se jich shoduje 5 kusů a těžko říci jestli i ty ostatní nejsou z nějaké jiné publikace. Poklad byl nalezen v červnu 1771 a tak už další získávání informací je vskutku mravenčí prací.
cobasico
12. 06. 2013, 14:29To UC: Díky za reakci a koment. Nechám se tedy překvapit a budu k tomuto tématu sledovat to co upečete.
kacuro
12. 06. 2013, 14:54takové barbarství - polévat knihu šampusem ...
zars
15. 06. 2013, 23:25Cituji: Lubor Smejtek zdůraznil, že primárním cílem archeologů není najít depot, ale díky němu odhalit souvislosti, získat informace. Práce při vyzvednutí depotu se takřka rovná práci kriminalistů na místě činu: jakákoli stopa zničená na počátku či při vyzvedávání depotu, je ztracena navždy a s ní i informace, souvislosti. Nesmírně důležitou informací je třeba i to, v jaké poloze byly předměty vůči sobě uloženy, což často pouhá fotografie není schopna dostatečně postihnout.
Tomu někdo opravdu věří??? Někdo věří tomu, že nesmírně důležitou informaci je, v jaké poloze vůči sobě byly předměty uloženy ? :DDD
Odin
16. 06. 2013, 05:18To Zars: No jasně že jo. Co je na tom divného? Například z toho můžeš poznat, zda předměty byly rychle naházeny do úkrytu, nebo v poklidu seskládány, zda k sobě mají nějakou vazbu, zda byl depot ukládán postupně. Přijde mi poněkud arogantní s evidentní vlastní neznalostí zpochybňovat tvrzení autorit.
zars
16. 06. 2013, 09:33To Odin: Blbost, podle uložení nepoznáš, jestli to někdo rychle schoval nebo to v poklidu seskládal. Evidentní neznalost? Jedině tak Tvoje, když jim to věříš. A když mi nevěříš, tak si vezmi sám třeba nějaké železné sekery a ulož je do země rychle nebo pomalu, výsledek bude stejný. Čili nepoznáš z toho vůbec nic
zars
16. 06. 2013, 09:52To Odin, ale chápu, že místní archeologové potřebují si vymýšlet podobné nesmysly, aby obhájili svou fyzickou přítomnost při vyzvedávání depotů.
Odin
16. 06. 2013, 19:48Zars: Arogance v kombinaci s hloupostí. Třeba z toho jednou vyrosteš.
zars
16. 06. 2013, 20:59Odin: argumenty nemáš, Tvou teorii jsem Ti vyvrátil, takže to jen hloupě potřebuješ obkecat, posluž si
UCAdmin
17. 06. 2013, 09:38zars - udělej si čas a přijď na některou z dalších přednášek. Jistě to pak pochopíš mnohem lépe. Odborně vyjmutý nález dokáže poskytnou opravdu velmi mnoho informací, které mohou sloužit s porovnáváním obdobných nálezů atd., a mohou tak i s odstupem času klidně mnoha let vydat další info. Ve chvíli, kdy to fofrem vyrvu ze země a přinesu v krabici do muzea tak je to skvělý přístup, že jsem se to rozhodl odevzdat, ale plno informací tím jak jsem to vyrval jsem navždy zničil. Byl sem u několika depotů jak mincovních tak i bronzových a vždy to byla práce na několik hodin. Ze zeminy, která byla v těsném kontaktu s předměty se pak dají získat i organické pozůstatky látky, kůže atd. V tulejovitých nástrojích se nacházejí i pozůstatky dřeva - na rozbor stačí neuvěřitelně malé množství, ze kterého se dá zjistit druh dřeva, stáří, místo původu atd. Je to váženě velká věda a ač se to někdy nezdá dá se vyčíst obrovské množství informací.