Přírůstky do sbírky 21.

Adrianku z první světové jsem objevil v klatovském starožitnictví, a protože jsem měl v plánu si ji pořídit a byla přibližně za třetinu toho co v Praze, s radostí jsem ji hned bral. Pravda, kdekdo by  mohl při pohledu na ní říci, že není úplně dokonalá. Že nemá původní řemínek pod bradu a že ten ozdobný štítek na ní je zbytečná maškaráda dodaná po válce, nejspíš pro zvýšení prodejnosti turistům. Mně ale připadala, byť nejsem znalec těchto věcí, něčím autentická. Jako něco, o co někdo pečoval jako o vzpomínku na válečná léta. Už v nabídce bylo uvedeno, že je podepsaná a uvnitř vystlaná novinami. Pro někoho možná nepodstatná maličkost, ale pro mě další výzva k prozkoumání. Takže jsem ji po dodání začal čistit a rozebírat vnitřek. Výsledek předčil má očekávání. Mohly tam být noviny z jakékoliv doby a z jakékoliv země. Ale byly zrovna tyhle. Le Matin ze 21. září a 17. října 1917.Řekl bych, že majiteli helmy byla poté, co  přes ní dostal nějakým šrapnelem, dřevem či jiným předmětem, jaksi tvrdá (na pravé straně je vidět prolis způsobený nějakým těžkým předmětem). Voják proto udělal to nejjednodušší, co by napadlo každého člověka: Šel někam do srubu ke kamnům a z hromady novin na podpal si vybral dva kusy, kterými si jednoduše vystlal vnitřek. Pravděpodobně válku přežil a nechal si později zhotovit ten okrasný štítek k čelnímu hledí. Mohlo to být klidně tak, nebo třeba trochu jinak... Přesně se to už nedovíme, protože neznáme majitele. Byla koupena na jedné burze v Paříži a dovezena do Čech. A tak se dvoje noviny asi z francouzsko - německé fronty dostaly k  tomu správnému majiteli: ke sběrateli dokumentů a militarií - ke mně domů. Po vyčištění noviny vyrovnám a  zarámuji. V posledních týdnech se mi v nalézání dokumentů z minulosti docela dařilo, a tak posílám na pokuk i další věci: album z Německa po první světové, kam si teď ukládám všechny dobové fotografie. Propouštěcí zprávu z RU armády a časopisy z Liberce. Korespondenčních lístků a dopisů je na 150 a jsou pozůstalostí rodiny Procházkových z Horních Počernic. Obsahují zajímavou korespondenci statkářky Procházkové adreso- vanou muži na frontě a naopak. Koupil jsem je jako štos papírů na blešáku velice levně a nebudu je kvůli něja - kým cennějším kusům třídit a rozprodávat. Jako celek mi připadají jako válečný dokument zajímavější. V létě jsem na výletě objevil u Velkých Žernosek dobovou pamětní desku polských zajatců z první světové. Mám už také připravený materiál k dalšímu příspěvku, tentokrát věnovaný druhé válce. Jakmile mi tento uveřejní, pošlu ho a to bude ode mne za tento rok asi tak všechno. Leda bych "zakopl" o něco hodně zajímavého.
Pišinger