Prsten - jak na něj?

Podle mě, pokud je opravdu železný, tak nelze nijak zachránit. Rozpadlé je prostě rozpadlé. Jestli si ho chceš někde vystavit, tak ho vysuš, vymáchej v oleji a nech ho jak je. Jakákoliv manipulace, čištění a podobně povede k nevratné destrukci a "torzovatění"

Jak píše Karel, nejspíš nepůjde zachránit.Musíš odstranit všechen ten rez třeba destilkou, kartáčkem a pak zakonzervovat olejem nebo včelím voskem.Obávám se že čištěním z něj nebude nic a pokud ho nevyčistíš tak za 5let taky ne 

pokud je železný a rozpadá se a Ty ho chceš zachovat alespoň ve stávajícím stavu, rozdělej si např. v nějaké zavařovačce vápno ve vodě a dej ho do toho. v romto roztoku pak rozpad železa nebude dále probíhat.

je to vyzkoušená metoda pro zachování železných zkorodovaných artefaktů, kde není možná jejich záchrana jiným způsobem, nebo není momentálně čas na jejich čištění a chceš zabránit další korozi. minimálně několik let tak předmět bezpečně zakonzervuješ.

podle mých zkušeností i přes vyčištění starého železa na kov a jeho konzervací ve vosku se stejně koroze znovu rozběhne, pokud nemáš možnost železné artefakty uložit v prostředí s optimální stálou vlhkostí a teplotou ...

kluci dík. V prstenu je gema, tak musim opatrně. Nechtěl sem ji fotit, to by bylo zas kecuuu
Zkusim destilku a olej.
Ten olej technicky nebo oliva extra panensky?

kluci dík. V prstenu je gema, tak musim opatrně. Nechtěl sem ji fotit, to by bylo zas kecuuu
Zkusim destilku a olej.
Ten olej technicky nebo oliva extra panensky?

je to fakt skoda Rasti , ocisti ho dokonale ho osus daj do konzervacneho oleja konkor , potri jemnou vrstvou svetlej vazeliny zabranis pristupu vzduchu tudiš i dalšej vyraznej korozii postup opakuj podla potreby aspon 2 krat rocne . Jan

Pokud máš železo v takovém stavu, je to už stejně většinou jen oxid, nebo jde o oxidaci hloubkovou, která už porušila krystalickou strukturu oceli / železa. Po odstranění oxidu nezbude nic, nebo jen žalostná troska, která už ani moc neodpovídá tvarem původnímu předmětu. Pokud ale chceš takto zdevastovanou věc zachovat, neodstraňuj oxidaci, ale opatrně ji vybruš do původního tvaru – pilníček, smirkový papír apod. Chce si to s tím pohrát. Prostě zachovat původní tvar jak to jen jde – oxid má tu vlastnost, že předmět „nafoukne“. Dá se tedy z toho tvarovat. Po vytvarování odmasti, vysuš a napusť šelakem rozpuštěným v lihu. Má to lepší viskozitu než třeba voda. Líh se rychle vypaří a šelak zůstane v materiálu – uzavře jeho povrch. Oxid, který tvoří tvar předmětu, díky šelaku ztvrdne a stane se pro vlhkost nepropustný. Je to osvědčená metoda a konzervovaný předmět přežije několik dalších generací. Podle stavu konzervované věci – a samozřejmě podle vlastního vkusu – se pak můžeš rozhodnout, zda před konzervací odstraníš oxid úplně, zda ho zbrousíš a použiješ jako „náhradu“ za kov, který už zoxidoval, a nebo zda nakonzervuješ věc v nálezovém stavu. Pokud zvolíš prostřední variantu – tedy tvarování do předpokládaného původního tvaru, a oxidace je už natolik nesoudružná, že se vše rozpadá, je dobré nakonzervovat – napustit – oxidaci naředěným šelakem, nechat vytvrdnout a následně zpevněnou oxidaci obrábět. No a jiné metody konzervace – vosk je výborný, pokud je předmět zachovalý. Naopak vazelína je z dlouhodobého hlediska asi nejhorší řešení – je hydroskopická, „natahuje“ tedy vodu a drží ji, takže pod vrstvou vazelíny probíhá nepozorovaný rozpad materiálu. Konkor – taky sporný produkt. Na čistý kov, jako prevence oxidace, nebo na odstranění tenké oxidace, je dobrý. Na hloubkovou oxidaci se nehodí vůbec – nic totiž neřeší, kromě toho, že oxid rozruší a pokud jde o tak zoxidovaný předmět, že je to už jen hrouda rzi, rozpadne se. Po napuštění oxidu Konkorem je pak prakticky nemožné ho úplně odstranit a následná konzervace voskem nebo šelakem už není dokonalá.