Půdovky, aneb nálezy bez detektoru

Zdárek, posílám nálezy, které jsem učinil někdy v roce 1998 - 99. S partou jsme se dohodli, že vyrazíme stavět májku na jeden penzionek v jedné malé vesnici. V hospůdce jsme dobře zapařili s místními domorodci, a jak to bývá začala po několika pivech hospodská latina. Slovo dalo slovo a jeden místní povídá : " To támle do toho kopce na konci války jeli tři náklaďáky, funěly, ani to nemohli vyject, a druhý den jeli strašně rychle pryč jak byly prázdný." A já na  to: " Kdy jste sem přišel ?" Odpověď :" V září 45." Ale vzhledem, že to bylo už pozdě večer, tak se zas tak nic nedělo.
Ale na druhý den jsem s tímto domorodcem vyrazil ven. Cestou jsme potkali bandu chlápků co lakatošem tahali kaménky. Zastavili mne a prej kam jedu, já nato že na jelení shozy a detektor jsem víc zašoup pod sedačku. Domorodec mne ještě pár kiláků navigoval a pak jsme zastavili a šli se projít. Měl zajímavý způsob hledání - z kapsy vytáh baterku a tou svítil do všech možných skulin, že prej už tak něco našel. No a já nechal akumulátorek k detektoru na pokoji v penzionu v nabíječce, ale hlavně, že jsem měl v báglu sváču. Šli jsme cestou, necestou, dokonce jsme našli v chroští torzo rohatek na svážení dřeva. A průvodce povídá :" Támle se válí vysílačka po Němcích" Když jsem jí otočil, už jsem se nesmál - na přední straně byl origoš hliníkový dekl s německými nápisy a uprostřed v červené barvě nápis ve smyslu nepřítel poslouchá s tebou. Už několik let mne sejří, že ten dekl jsem kdesi projebal a tak mi zůstali vzpomínky a torzo vysílačky.
Tu plechovku po US army jsem našel jinde, to když jsem prolejzal jiné místo a hledal něco úplně jiného. Torzo helmy, to je opět příběh : procházím lesní místa, hledám houby a na vyschlé bažině jsem našel ležet volně torzo helmy, a v duchu už jsem viděl utopeného vojáka. Tak jsem tam vyrazil s detektorem, ale nebylo tam vůbec nic.
Tak to vše je dokladem, že kdekoliv se dá najít cokoliv, jen mít trochu pokakanýho štěstíčka.

Zdraví white