Úvod / Články

Rakúsko-uhorský bodák Werndl vz. 1873

09. 09. 2022 Autor: PetkoZberatel 4034× 19
Rakúsko-uhorské bodáky Werndl som už na stránku posielal a keď si to uvedomím, na stránke sa nachádzajú už všetky varianty počnúc modelom 1867 až po 1873. Keď sa na to však pozrieme z iného pohľadu, každý jeden bodák, aj keď je vyrobený strojovo, má zberateľom čo ponúknuť a vo svojej podstate je ako historický artefakt unikátny. Aj z tohto dôvodu som sa rozhodol poslať na stránku svoj posledný bodák Werndl, ktorý mám vo svojej zbierke.
Je to model vz. 1873 pre mužstvo a aj napriek drobným poškodeniam, ktoré má, sa mi veľmi páči. Spomínam si, ako som si ho domov priniesol a hodnú chvíľu sa na neho s obdivom pozeral – veď aby nie, tak mohutný bodák som videl len v zbierkach starších zberateľov alebo v knihách. Dokonca mi nevadilo, že z rúčky je časť odštiepená – veď čo na tom, do drobnej ruky mladého zberateľa sadne bodák výborne...:-)
Bodák bol vyrobený zbrojovkou "OEWG", ktorej značenie je na čepeli. Z druhej strany je preberacie značenie armády – rakúsko-uhorský orol. Samotná čepeľ je vo vynikajúcom stave, bez akéhokoľvek poškodenia, brúsenia a dokonca bez jediného fľaku od oleja. Hák na priečke je označený jednotkou "2 LW 1002" a na druhej strane háku sa nachádza písmeno "O". Uzamykací mechanizmus stále bezchybne funguje. Puzdro je žiaľ natreté čiernou farbou – nie je to repasované puzdro a nemyslím si, že je nejako vážne poškodené, ale do dnešných dní som tú farbu neodstránil. Neviem, možno v budúcnosti, keď budem mať čas, sa k tomu odhodlám, a keď bude výsledok stáť za to, zverejním ho.
Dúfam, že sa Vám bodák bude páčiť.
PetkoZberateľ

 Autor: PetkoZberatel

Komentáře

mazlak

09. 09. 2022, 13:13

Moc hezký kousek. Taky se mi vždycky líbil,ale zatím se mi vyhýbal. Třeba někdy v budoucích letech se poštěstí

PetkoZberatel

09. 09. 2022, 17:40

mazlak: ďakujem, bodák Werndl časom určite zoženieš, ešte sa dajú kúpiť pomerne ľahko a aj za celkom prijateľnú cenu.

avers

10. 09. 2022, 12:56

Hmmm… Werndl bajonety, to je moje M73 ve slušném stavu se dá opravdu sehnat ještě za rozumný peníz, ale jsou modely, které jsou už opravdu masakr. Takový nekrácený model 70 je už pro opravdu náročné a pak komu chybí do sbírky. Radost ale udělá i opravdu pěkná sesmdesáttrojka

REBEL 1866

11. 09. 2022, 03:56

Ahoj PetkoZberatel, je to moc hezký bodák, mám ho také ve sbírce, ale ten můj nemá střenky vůbec a je v mizerném stavu. Netuším jakou cenu by měl dnes, ale před 15ti lety jsem za něj dal 4 nebo 5 stovek. No i tak mě stále těší, je to vzpomínka na hezké časy.

REBEL 1866

11. 09. 2022, 04:10

Dočetl jsem se na stránkách VHU zajímavost, že právě kvůli praskání střenek byly od roku 1881 vyráběny se střenkama z ořechového dřeva.

avers

11. 09. 2022, 09:39

Rebel, je to tak, je se dvěma nebo třemi nýty s podložkou. Někde se uvádí, že to je “oprava”, ale o ročníku 1881 jsem se dočetl taky. Je zajímavé, že někdy jsou nýty zabroušené a jindy jsou skoro stejné jako na bodácích Mannlicher s hlavičkou. Jinak s bodáky M73 s dřevěnými střenkami se dá setkat poměrně málo.

REBEL 1866

12. 09. 2022, 00:05

S těma střenkama je zajímavé i to, že jsem na VHU narazil i na zmínku která se týkala tesáku M.1853.
"Od roku 1889 nebyly již střenky rukojeti vyráběny z buvolího rohu, ale ze dřeva"
- To se týkalo nejen výroby, ale i oprav, proto jsou známy i exempláře které mají jednu střenku z bůvolího rohu a druhou z ořechového dřeva.

Vojtaci

12. 09. 2022, 07:19

bodák sloužil u 2. zeměbraneckého pluku
černý nátěr může být původní
boáky Werndl sloužily v RU armádě skoro 50 roků a za tu dobu. docházelo k různým úpravám
umělá hmota, která se používala na střenky nebyla dokonalá, a často praskala
bodák s umělohmotnou rukojetí, bez poškození je vzácnost
pěkný kousek

PetkoZberatel

12. 09. 2022, 08:51

Ahojte,

bodáky Werndl vz. 1873 som s drevenými črienkami občas videl a rovnako viem aj o vykopaných exemplároch, ktoré boli bez črienok - vyhnili a teda boli drevené. Každopádne ja žiaľ bodák Werndl s drevenými črienkami nemám. S nitmi na rúčke som sa stretol s viacerými druhmi, niekedy mi príde, že sa použilo to čo bolo po ruke, aby sa naplnil kontrakt.

Vojtaci

12. 09. 2022, 09:24

tak já bodák vz. 1873 se dřevěnými střenkami mám
v poddůstojnické verzi, a ve stavu 1A
i s pochvou, závěsníkem a třapcem
jsem blažen, že mám něco, co Petko nemá
protože Petko má skoro všechno
a já jako malý český člověk jsem závistivý

benedek

12. 09. 2022, 10:18

Co dodat k opět fundovanému článku a následné zajímavé diskuzi . Jen se dovolím zeptat, ví někdo z Vás. Jakého složení byla ta "umělá" hmota střenek? Mám za to, že v té době šlo o celkem technologicky revoluční technické řešení!

Vojtaci

12. 09. 2022, 10:52

benedek: nevím, ale je to něco jako bakelit, akorát je to nestálé
myslím, že francouzi v té době používali nějakou hmotu na rukojeti šavlí
a v roce 1892 začali vyrábět bodáky na pušku Bertier s umělohmotnýma střenkama a taky se jim to drlilo a rozpadývalo
proto se vrátili vzápětí k vyzkoušenýmu dřevu

Vojtaci

12. 09. 2022, 10:56

mimochodem, 2. zeměbranecký pluk byl v Linci, a sloužili tam i Češi

PetkoZberatel

12. 09. 2022, 12:45

Rúčky bodákov Werndl nie sú z plastu ani z bakelitu, ktorý bol mimochodom po prvý krát vynájdený v roku 1907 a počiatky jeho komerčného využitia začínajú až v 30. rokoch. Literatúra napr. Chladné zbrane habsburskej monarchie uvádza ako materiál gumu, čo sa mi javí aj ako pravdivé. Navyše guma ak stvrdne, tak praská... požitie gumy nebolo až tak revolučné, už v tej dobe sa používala guma (alebo jej podobná hmota) u viacerých typoch chladných zbraní, napr. vo Veľkej Británii, Švajčiarsku a pod...

Vojtaci

12. 09. 2022, 13:42

mě to teda jako guma nepříjde
ale nemám to s čím srovnat
150 let starou gumu , nevím kde vzít a srovnat to 

REBEL 1866

12. 09. 2022, 16:08

Co se týká střenek pro bodáky Werndl, je uváděný materiál jako "tvrzená guma" čehož se pravděpodobně dosahuje delší dobou vulkanizace při vyšší teplotě a tlaku, ale takový materiál není dobře odolný vůči olejům narozdíl od dnešních umělých hmot.
V polovině 19. století teprve vznikaly první umělé hmoty, první takovou hmotou byl Parkesin, nazvaný podle vynálezce Parkse - Celuloid který měl uspokojit vysokou poptávku po slonovině, která se používala nejčastěji na výrobu kulečíkových koulí, což se uspokojivě podařilo teprve vynálezem Galalitu na přelomu 19. a 20. století, k jehož výrobě je potřeba formaldehyd podobně jako u pozdějšího bakelitu prvního zcela syntetického plastu (Leo Baekeland 1907 ).
Celuloid našel uplatnění pro výrobu filmů, ale vzhledem k jeho vysoké hořlavosti (z celulózy se vyrábí bezdýmný střelný prach) vznikalo během prvních dob promítání k velkému množství požárů a během pouštění filmů existovaly požární hlídky.
Další známou hmotou nejčastěji pouřívanou pro výrobu gramodesek a fonografových válečků byl šelak, který se vyráběl z asijských brouků a dodnes se vyrábí, ale spíše už jen za účelem přípravy politury k restaurování starého dřeva. Šelak byl pravděpodobně první recyklovanou umělou hmotou vůbec, vzpomínám si jak mi děda vyprávěl, že když si chtěl za protektorátu koupit novou desku, musel přinést starou, např. prasklou a nová deska kterou si koupil nebyla z plného materiálu, ale vnitřek byl z papíru a tak se stávalo, že se při častém hraní jehlou prodřela až na papírové jádro.

REBEL 1866

12. 09. 2022, 17:25

Dospěl jsem k názoru, že, střenky jsou vyrobeny z Ebonitu, hmota použitá k jejich výrobě je v podstatě guma s vysokým obsahem síry, tvrzená dlouhou vulkanizací.
Mimo bodáků Berthier 1892, se tyto umělohmotné střenky vyskytují též na německých bodácích Hirschfänger 1865 - 1871
Zajímavostí je, že mám jednu originální střenku získanou z kopaného torza bodáku Werndl a ta má po letech v zemi, barvu spíše velmi tmavě hnědou.

PetkoZberatel

12. 09. 2022, 18:20

Ebonit to nebude na 100%, pretoze ma uplne inu strukturu.

PetkoZberatel

12. 09. 2022, 18:56

Ebonit to nebude na 100%, pretoze ma uplne inu strukturu.