Sekerka

Hasičská ?

Klasická hasičská sekera.

Kdepak,je to uplně první origo Kerimova tlučnice! prvního prahledače

Téměř jsi to trefil hraboši. Jedná se o opravdu o první, a je potřebné upřesnit nepovedený prototyp řekněme tlučnice. Autorem ovšem není Kerim nýbrž sám Jára Cimerman. Já myslím že každý znalý detektorář ví, že úplně prvním mrcasníkem byl právě geniální vynálezce Jára Cimerman. Právě on to byl, kdo stál u zrodu tohoto krásného hobby. Pro neznalé krátce jak k tomu vlastně došlo. V posledním decéniu existence Rakousko-Uherska se Jára zabýval dálkovým příjmem rádiového vysílání. K poslechu používal takzvanou krystalku. Bloudil hrotem po krystalu, dolaďoval kmitočet a natáčel velikou rámovou anténou tak aby dosáhl co nejčistšího příjmu. Napadlo ho, že k dosažení lepšího příjmu by bylo vhodné změnit stanoviště. Posbíral všechny součásti a vynášel je z budovy ven. A tehdy se to právě stalo. Jako vždy obrovskému objevu pomohla náhoda. Při přenášení se cívky rámové antény dostaly přibližně do vodorovné polohy, Jára si náhodou ponechal na uších sluchátka a zaregistroval v šumu velmi zvláštní hvizd. Zastavil se, učinil několik krokú nazpět a do stran. Natáčel anténu všemi směry a posléze zjistil že tento zvláštní hvizd se ozývá jen pokud stojí v určitém místě a pokud je anténa právě vodorovně. Nejdříve ho napadlo, že signál pochází z hvězd (v tomto smyslu se J.Cimerman stal také duchovním otcem projektu CETI) ovšem brzy přišel na to že dúvod rozladění cívek by mohl být mnohem blíž a to v zemi. Zapátral, zahrabal a našel svúj první veliký a nádherný zlaťák. Později jich následovala ještě celá řada, ale hned po nálezu toho prvního si tiše, jak měl ve zvyku, pod fousy zamumlal ,,Přeci se v tom nebudu hrabat prstama jako ňákej gynekolog....,, A někde tam právě nastala etapa vývoje prvního prototypu kutacího nástroje. Proč používám pojem ,,kutacího,, a ne třeba kopacího, sekacího, těžebního...? Proto že Jára sám bral výchozí inspiraci v Kutné Hoře, kde se ,,kutalo,, stříbro, nikoli například v Ostravě. Tvar nástroje který vyvinul sám o sobě geniálně vystihuje optimální poměry z hlediska aerodynamiky, účinku v místě dopadu, univerzálnosti použití ale například také rozumných váhových poměrú, které jsou pro každého hledače jistě velmi dúležité. Jak už jsem dříve uvedl, jedná se o nepovedený prototyp. Co se nepovedlo pochopíte při pohledu shora. Ano podélná osa oválného otvoru topúrka je mimo osu suměrnosti nástroje. Zdánlivě maličkost, kterou by bylo možné eliminovat úpravou topúrka. Ovšem perfekcionista Cimerman to v žádném případě nemohl přenést přes srdce. Zamumlal si jen něco jako ,, Tak tohle, hmm to by opravdu nešlo ,, a následoval odhoz. Následující nástroj byl zcela prost jakýchkoliv nedostatkú. Po odzkoušení začal přemýšlet nad tím jaký dá svému výrobku název. Napadá vás tlučnice? Mýlite se. Jára chtěl kutat. Nejdříve ho označoval jako ,,Cimermanúv kutátor,, později ,,Cimermanova kutačka,,. Do historie však nástroj vstoupil pod přilehavým, zlidovělým názvem ,,Járovo kutajda,,. Jára Cimerman předměty na svých toulkách nejen nacházel, ale taky ztrácel. Mezi ztráty čas od času bohužel patřila také jeho oblíbená kutajda. Proto pokaždé když naleznete podobný nástroj pozorně si ho prohlédněte ze všech úhlú s dobrým světlem v zádech a uvažujte, zda se nejedná právě o ,,Járovo kutajdu,,. Pokud ano, zpozorněte. Je velmi pravděpodobné, že právě tam Jára našel další zlaťák a v radostném rozrušení tam zapomenul svou kutajdu. Místo je potřebné pečlivě prohledat, možná se tam nachází ještě jeden. A pokud ne bude vás hřát pomyšlení, že právě zde hladal nestor všech detektorářú a geniální vědec Jára Cimerman.

Téměř jsi to trefil hraboši. Jedná se o opravdu o první, a je potřebné upřesnit nepovedený prototyp řekněme tlučnice. Autorem ovšem není Kerim nýbrž sám Jára Cimerman. Já myslím že každý znalý detektorář ví, že úplně prvním mrcasníkem byl právě geniální vynálezce Jára Cimerman. Právě on to byl, kdo stál u zrodu tohoto krásného hobby. Pro neznalé krátce jak k tomu vlastně došlo. V posledním decéniu existence Rakousko-Uherska se Jára zabýval dálkovým příjmem rádiového vysílání. K poslechu používal takzvanou krystalku. Bloudil hrotem po krystalu, dolaďoval kmitočet a natáčel velikou rámovou anténou tak aby dosáhl co nejčistšího příjmu. Napadlo ho, že k dosažení lepšího příjmu by bylo vhodné změnit stanoviště. Posbíral všechny součásti a vynášel je z budovy ven. A tehdy se to právě stalo. Jako vždy obrovskému objevu pomohla náhoda. Při přenášení se cívky rámové antény dostaly přibližně do vodorovné polohy, Jára si náhodou ponechal na uších sluchátka a zaregistroval v šumu velmi zvláštní hvizd. Zastavil se, učinil několik krokú nazpět a do stran. Natáčel anténu všemi směry a posléze zjistil že tento zvláštní hvizd se ozývá jen pokud stojí v určitém místě a pokud je anténa právě vodorovně. Nejdříve ho napadlo, že signál pochází z hvězd (v tomto smyslu se J.Cimerman stal také duchovním otcem projektu CETI) ovšem brzy přišel na to že dúvod rozladění cívek by mohl být mnohem blíž a to v zemi. Zapátral, zahrabal a našel svúj první veliký a nádherný zlaťák. Později jich následovala ještě celá řada, ale hned po nálezu toho prvního si tiše, jak měl ve zvyku, pod fousy zamumlal ,,Přeci se v tom nebudu hrabat prstama jako ňákej gynekolog....,, A někde tam právě nastala etapa vývoje prvního prototypu kutacího nástroje. Proč používám pojem ,,kutacího,, a ne třeba kopacího, sekacího, těžebního...? Proto že Jára sám bral výchozí inspiraci v Kutné Hoře, kde se ,,kutalo,, stříbro, nikoli například v Ostravě. Tvar nástroje který vyvinul sám o sobě geniálně vystihuje optimální poměry z hlediska aerodynamiky, účinku v místě dopadu, univerzálnosti použití ale například také rozumných váhových poměrú, které jsou pro každého hledače jistě velmi dúležité. Jak už jsem dříve uvedl, jedná se o nepovedený prototyp. Co se nepovedlo pochopíte při pohledu shora. Ano podélná osa oválného otvoru topúrka je mimo osu suměrnosti nástroje. Zdánlivě maličkost, kterou by bylo možné eliminovat úpravou topúrka. Ovšem perfekcionista Cimerman to v žádném případě nemohl přenést přes srdce. Zamumlal si jen něco jako ,, Tak tohle, hmm to by opravdu nešlo ,, a následoval odhoz. Následující nástroj byl zcela prost jakýchkoliv nedostatkú. Po odzkoušení začal přemýšlet nad tím jaký dá svému výrobku název. Napadá vás tlučnice? Mýlite se. Jára chtěl kutat. Nejdříve ho označoval jako ,,Cimermanúv kutátor,, později ,,Cimermanova kutačka,,. Do historie však nástroj vstoupil pod přilehavým, zlidovělým názvem ,,Járovo kutajda,,. Jára Cimerman předměty na svých toulkách nejen nacházel, ale taky ztrácel. Mezi ztráty čas od času bohužel patřila také jeho oblíbená kutajda. Proto pokaždé když naleznete podobný nástroj pozorně si ho prohlédněte ze všech úhlú s dobrým světlem v zádech a uvažujte, zda se nejedná právě o ,,Járovo kutajdu,,. Pokud ano, zpozorněte. Je velmi pravděpodobné, že právě tam Jára našel další zlaťák a v radostném rozrušení tam zapomenul svou kutajdu. Místo je potřebné pečlivě prohledat, možná se tam nachází ještě jeden. A pokud ne bude vás hřát pomyšlení, že právě zde hladal nestor všech detektorářú a geniální vědec Jára Cimerman.

Fany1-pěkný,ale Cimerman není Cimerman,,ale pěkně Česky CIMRMAN!

fany1 chlape,tvuj příspěvek nemá chybu,ještě ted když to píšu mám hubu od ucha k uchu!!!

a ja som si myslel, že to stratil Stupavský Prdimucha,ktorý si šiel ku Loktibradovi zobrať hrnčekvar! , čo mu bol Loktibradom uchmatnutý