Sekerka a čepel

Posílám článek od archeologa Ondřeje Chvojky, specialisty pro období staršího pravěku z Jihočeského muzea, a fotky, jak jsem slíbil. Sekerku a čepel jsem daroval Jihočeskému muzeu.
Signálek

Vážený pane,
v příloze Vám posílám slíbené fotografie konzervovaných bronzů – dýky a sekery. Co se týká slíbeného povídání, snad Vám bude stačit toto:
Území dnešního města Českých Budějovic a jeho blízké okolí bylo dlouhou dobu považováno za neosídlené, nebo pravěkými lidmi jen sporadicky navštěvované. Teprve výzkumy a nálezy z posledních zhruba 20 let nás přesvědčují o opaku. Alespoň v některých obdobích pravěku tak můžeme pozorovat poměrně bohaté doklady lidské přítomnosti, ať v podobě jejich sídlišť, pohřebišť, depotů či ojedinělých nálezů. Zvláště výrazně tomu bylo v mladší fázi starší doby bronzové, spadající do období cca 1900 – 1600 př. n. l., kdy je v širším okolí soutoku Vltavy a Malše doloženo již několik desítek lokalit.
Patří k nim i nejnovější nález čepele bronzové dýky. Dýka byla nalezena jako solitérní nález a právě toto místo nálezu je výjimečné, protože dosud se všechny další pravěké nálezy koncentrovaly spíše do údolí Českobudějovické pánve. Takto vysoko v oblasti tzv. Lišovského prahu zatím nebylo lidské osídlení až na úplné výjimky doloženo.
Samotný nález dýky je jinak poměrně typický pro toto období – dýka tehdy představovala obecně rozšířenou zbraň, která se často nachází v mužských hrobech i v depotech. Za povšimnutí stojí jeden dochovaný bronzový nýtek v týlu čepele dýky, který připevňoval (spolu s dalšími dvěma dnes nedochovanými nýtky) rukojeť z organického materiálu. Nález tak navozuje možnosti dalšího pátrání po průniku lidí východně od Českobudějovické pánve, směrem do tehdy patrně neosídleného Třeboňska či Novohradského podhůří.
Druhý zajímavý nález představuje sekerka. Jedná se o tzv. sekerku se srdčitých schůdkem, která je typickým tvarem pro střední dobu bronzovou (ca 1600 – 1250 př. n.l. ). Ve střední době bronzové dokladů přítomnosti lidí v okolí Českých Budějovic mírně ubývá, přesto nadále řadíme toto území k souvisle osídleným. Většina nálezů z tohoto období pochází z mohylových hrobů, zvláště v posledních letech jsou však zjišťována i rovinná sídliště. Sekerka byla nalezena na okraji pole opět jako ojedinělý nález, můžeme tak pouze spekulovat, jestli se jedná o stopu zaniklého hrobu, o záměrně deponovaný předmět nebo o náhodnou ztrátu. Každopádně i ona ukazuje na pobyt lidí při severním okraji Českobudějovické pánve.
Za povšimnutí stojí také její krusta, dochovaná na některým místech jejího povrchu. Tato krusta bude ještě předmětem přírodovědných analýz, které budou prováděny v laboratořích Jihočeské univerzity a které by mohly naznačit případnou existenci nějakého organického obalu sekery.
Přeji Vám pěkný zbytek dne a zdravím!
Ondřej Chvojka