Úvod / Články

Služební dýka SS model 1933

12. 06. 2017 Autor: Minerál 13931× 11


Historie dýky

Tuto dýku navrhl talentovaný německý umělec a grafik Paul Casberg, v pověření Heinricha Himmlera pozdějšího říšského, vedoucího SS.
Služební dýka SS - der SS Dienstdolch byla určena pro příslušníky Algemeine SS - všeobecných SS. Desing dýky SS model 1933, byl inspirován Švýcarskou loveckou dýkou Holbein, ze 16.stol. Svým vzhledem je velice podobná dýce SA, ze které vychází.
Dýka SS byla zavedena 15. prosince v roce 1933, paralelně se služební dýkou SA. Z důvodu tohoto data byla pro zajímavost, také mnohdy dýka SA označována jako "vánoční dýka".
Počty vydaných kusů dýk SS byly v poměrně nižších nákladech, 220 000 kusů, oproti dýkám SA, kterých bylo vyrobeno okolo 3 mil. kusů.
Z toho plyne, že na jednu dýku SS vychází přibližně 13 až 14 služebních dýk SA.
Čepel dýky SS nese leptaný nápis Meine Ehre Heißt Treue - mou ctí je věrnost, motto jehož původ sahá do roku 1931, a pochází z korespondence děkovného dopisu Adolfa Hitlera, který napsal Kurtu Daluegemu. Tento muž byl v letech 1942 až 1943, zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě.
Nošení služebních dýk SS nebylo automatické, každý příslušník SS si musel dýku nejprve zaplatit. Po té musel projít čekatelským obdobím, pro čekatele SS bylo označení - SS-Anwärter.
Dýku po uplynutí tohoto období obdržel příslušník SS při obřadu v den výročí neúspěšného puče 9. listopadu v roce 1923. Každý člen byl za svou dýku zodpovědný a v případě, že byl příslušník z řad SS vyloučen, tak musel dýku SS navrátit zpět do výstrojního střediska, a to i přes fakt, že si ji pořídil na vlastní náklady. Dýku SS bylo možné, mimo službu, držet v osobním vlastnictví pouze na základě certifikátu, který byl poskytován příslušníkům SS, kteří odešli do důchodu. V případě ztráty dýky SS a nebo její poškození, zejména jinak než při výcviku, bylo řešeno disciplinárním řízením příslušné kanceláře SS.
Dýku SS nebylo možné koupit v obchodě, musely se objednat pouze prostřednictvím velitelství SS z výstrojních skladišť. Standardní dýka SS prošla v důsledku úsporných opatření několika změnami, co do použití materiálů a s tím spojené kvality pro určitá období.
Výroba dýk SS byla přerušena ve stejný rok jako dýky SA a NSKK v roce 1942.



Vzhled

Černá rukojeť je zhotovena výhradně z tvrdého, ebenového dřeva, později i z mořeného dubu. K moření se používaly přírodní, živicové pigmenty. Ve středu rukojeti je umístěný orel se svastikou a na vrcholu je pak kulatý odznáček s runami SS. Odznáček s runami SS a runy se stylizací různí s ohledem na určitého výrobce. Orlice je do vyfrézovaného žlábkového otvoru vsazena na dva trny. Pin SS je vsazen do otvoru dutým nýtkem, který je jeho součástí. Rukojeť je vsazena do vrchní a spodní záštity, kompletní rukojetí pak prostupuje trn čepele. Konec trnu čepele má závit, pro vrchní uzavírací hlavici. Záštity mohou, ale nemusí mít vnitřní značení výrobcem nebo značkou.
Na pohledové straně čepele je nápis Meine Ehre Heißt Treue - mou ctí je věrnost.
Druhá strana čepele nesla standardně buď logo výrobce, nebo jeho číselné označení RZM - Reichszeugmeisterei (říšský kontrolní úřad kvality). Také však mohla nést kombinaci loga výrobce společně s kódem, s ohledem na období a specifické okolnosti. Jsou i vzácné případy, kdy čepel dýk nenese na zadní straně žádné označení výrobce, ta se označuje jako výrobce neznámý. Podrobnosti označení budou vzpomenuta v popisu později.
Pochva se skládá z plechového těla, na které je šroubky přiděláno ozdobné, spodní a vrchní kování. Součástí vrchního kování je také fixní očko s kroužkem pro kožený závěsník s klipem, který se připínal na oko opaskové posuvky.
Součástí vrchního kování je také šrouby, připevněný komponent pro dosednutí záštity. Jeho vchodem prochází čepel do těla pochvy. K jeho oválné části, vsunuté do pochvy, jsou přinýtovány pružiny. Ty zajišťují dýku, aby nevypadla při pohybu za chůze. Uvnitř spodní části těla pochvy, je olověné těžítko pro vyrovnávání požadovaného úhlu 30°, pro standardní nošení ve službě. Tělo pochvy je opatřeno černě zbarveným povrchem, z estetického, rozlišovacího a ochranného důvodu.



Podobnost s některými dýkami

Lze zaznamenat rozdíly mezi podobnými dýkami z období třetí říše, které na první pohled, standardní služební dýku SS připomínají.
Dýka SA má na čepeli nápis Alles für Deutschland - vše pro Německo, dýka SS má však nápis Meine Ehre heißt Treue - mou ctí je věrnost. Dalším rozdílem je zabarvení těla pochvy. Tělo pochvy dýky SA je opatřeno hnědě zabarveným povrchem. Nad říšskou orlicí v rukojeti dýky SA, je pin se stylizovaným symbolem SA, a nikoli runami SS. Barva rukojeti SA je v různých tónech hnědé barvy, rukojeť dýky SS je černá nebo do černa.
Další dýka, se kterou může být pro laika zaměnitelná, je dýka NSKK. Dýka NSKK, která byla oficiálně zavedena roku 1936 pro odlišení se příslušníků NSKK od příslušníků SA. Dýka NSKK je totožná s dýkou SA, ale její pochva byla černě lakována. Do roku 1936 byly totiž příslušníky SA a NSKK, nošeny pouze dýky SA.
Následuje vzácná dýka, která je svým tvarem na první pohled také velmi podobná, jedná se o dýku, NPEA. NPEA - Nationalpolitische Erziehungsanstalten - národně-politický výchovný ústav, který připravoval mladou generaci nacistů pro funkce např vojenské ale i politické na zabraných územích. Ta má ale na čepeli nápis Mehr sein als scheinen - být více, než se zdát. Dýka NPEA má mimo to, také hnědou, dřevěnou rukojeť a pochva má zelený nátěr. Dýka pro žáky NPEA má rukojeť jez orličky, zatím co učitel NPEA má orličku, podobně jako SA, NSKK a SS, ale s tím rozdílem, že nad říšskou orlicí nemá v rukojeti žádný jiný odznak.
V poslední řadě je nutné uvést také řetězové dýky SS, SA, NSKK a NPEA. Ty nemají klasické, kožené závěsníky, ale již název napovídá, závěsníky řetězové. Ty značí u dýk SS, zavedených dne 25. srpna 1936, příslušnost k členům SS, jenž vstoupili do SS před 30. lednem 1933 a také všichni důstojníci SS, kteří dosáhli důstojnické hodnosti před 9. listopadem 1935.Později směli nosit řetězové dýky i ti, jenž vstoupili do SS v průběhu roku 1933, a byli ve službě alespoň tři roky.
U dýk SA a NSKK je pochva s řetězovým závěsníkem indícií příslušnosti k vyšším příslušníkům zmíněných organizací. Dýky NPEA s řetězovým závěsníkem náležely učitelům a vůdčím osobnostem NPEA.
Nestandardní úpravy, jakými jsou dýky s věnováním na čepeli, číslování, čestné dýky, které mají damaškové čepele, s uznáním k výročí členství, za vítězství v soutěžích a pod. jsou vzácné. Rovněž číslování na záštitách nebo jejich zdobené varianty a pochvy se zdobenými motivy, těla pochev potažené kůží jsou v originálech nebo dobových úpravách velmi vzácné. Bohužel velmi často napodobovány padělateli v různých kvalitách provedení, podle jejich technologického zázemí, vzdělanosti v oboru a zručnosti.
Nestandardní úpravy jsou ve známých příkladech zdokumentovány jak u politických, tak u vojenských reprezentačních a služebních chladných zbraní.



Parametry

Celková délka čepele v nezkracovaném stavu i s trnem a závitem pro uzavírací hlavici měří 339 mm. V nejširším místě by měla být široká 34 mm, délka listu čepele s nápisem by měla měřit 221 mm v nezkracované podobě, síla čepele by měla měřit alespoň 5,5 mm. Dosedací plocha čepele ke spodní záštitě má úhel 4°. Některé záštity mají uzpůsobené zapuštění pro skrytí mezer tohoto úhlu. Celková délka dýky, zasunuté v pochvě má činit 37 cm. Nutno podotknout, že zejména u raných typů mohou být určité rozdíly v několika mm. Pin SS - odznáček se symbolem SS - dvěma runami nad říšskou orlicí v rukojeti, musí mít vždy 9 mm a jejich stylizace se liší od výrobce k výrobci, nebo dodavatele pro výrobce.



Rozčlenění dýk podle určitých období

Služební dýky SS, stejně jako ostatní chladné zbraně z období třetí říše, prošly vývojem použitých materiálů a  odlišným provedením detailů určitých pro daná období.
Z tohoto důvodu jsou dýky SS shrnuty do tří základních období. Jsou to dýky rané, dýky transitionální a dýky pozdní.

Rané dýky SS

Služební dýky SS z raného období pocházejí z produkce 1933 - 1935.
Je pro ně specifické použití tvarovek záštit, uzavíracích hlavic, orlic, pinů a kování pochev včetně šroubků v nich, ze stříbřeného niklu.
Vzácně jsou tvarovky záštit, zhotoveny ze železa. V raném období byly spodní záštity dýky SS M 1933, na zadní straně, oraženy na středu symboly výstrojních středisek.
Střediska byla tři, s označením na spodních záštitách Římskými číslicemi I, II a III, pro sídla v Mnichově, v Drážďanech a v Berlíně. Na rozdíl od dýk SA, které měly v tomto raném období na spodních záštitách označení žup, do nichž jejich nositel náležel.
Uvnitř záštit byly symboly a nebo písmena výrobců, kteří si záštity odlévali a zpracovávali. Někteří výrobci dýk, si je nechávali po koupi dodávat od jiných firem. Pro některé výrobce dýk jsou specifické pouze některá označení a jiná naopak pro některé nepřichází v úvahu. Některé záštity mohou být i neoznačené, pro rané typy dýk to ale není příliš obvyklé.
Spodní záštity dýk SS od velmi známé a prestižní firmy Carl Eickhorn, mají v mnoha případech u otvoru pro trn čepele, respektive vedle hrany čepele, která na záštitu dosedá, číselné označení. Tato označení jsou od číslice 0 do číslice 9, a značí inspekční označení konkrétního pracoviště firmy. Především se s nimi lze setkat u věnovacích dýk od Ernsta Röhma a Heinricha Himmlera.
Čepele těchto raných dýk jsou mnohdy leštěny do vysokého lesku. Z rubové strany jsou loga výrobců, někdy lze však již od roku 1934 sledovat označení kódy RZM, přestože to v tu dobu ještě nebylo povinné. Některé firmy měly oprávnění, zdaleka však ne všechny, produkovat věnovací dýky od Ernsta Röhma a nebo od Heinricha Himmlera. Dýk SS s věnováním od Heinricha Himmlera obdrželo 200 příslušníku SS, kteří se podíleli na odstranění Vedení SA včetně Ernsta Röhma.
Po událostech, které jsou historicky označené jako noc dlouhých nožů, byly z čepelí dýk SS i SA hromadně odstraňována buď celá věnování od Ernsta Röhma, nebo alespoň jeho jméno. U příslušníku SS uposlechla na rozdíl od příslušníku SA toto nařízení, drtivá většina. Z toho důvodu je v dnešní době dýka SS, s originálním věnováním od Ernsta Röhma mnohem vzácnější, než s věnováním od Heinricha Himmlera, nebo dýka SA s věnováním od Ernsta Röhma. Zajímavý je počet 9900 kusů dýk SS, které měly původně na čepelích věnování od Ernsta Röhma, v porovnání s 200 kusy dýk SS s věnováním od Heinricha Himmlera. K odstranění věnování nebo jen kompromitujícího jména Ernst Röhm, z čepelí ať už dýk SS nebo SA, se pak provádělo buď na rychlo brusným kamenem, smirkovým papírem, nebo se mohla čepel nechat přeleštit u povolaného řemeslníka. Z toho důvodu mohlo mnohdy dojít částečně nebo úplně, k odstranění loga výrobce. Někdy také k poškrábání zadní strany spodní záštity. Odstraněním věnování došlo přirozeně k úbytku materiálu na zadní straně čepele v místech, kde se nápis nalézal zhruba o 0,25 mm.
Pochva měla pro rané období charakteristické nejen kvalitní kování zhotovené ze stříbřeného niklu, ale také další charakteristikou pro pochvy tohoto raného období, byla anodizace jejího těla. Brunýrování černé nebo s tóny do modro černé barvy, jako povrchová úprava se ve finální podobě, opatřila ochranným šelakovým nátěrem.
Standardní závěsníky určené pro dýky SS, měly niklové klipy s jednoduchou železnou pružinou. Do roku 1935 niklové klipy závěsníků nebyly nijak značené. Pro sportovní účely se používaly tzv. vertikální závěsy. Vertikální závěsy používali při výcviku příslušníci SS, SA i NSKK, ale u příslušníků SS nebylo tolerováno používání improvizovaných, nestandardních úprav, jako tomu bylo u příslušníku SA. Na raných dýkách se mohou někdy vyskytovat závěsníky z transitionálního období nebo pozdního, které se mohly nošením, časem mechanicky poškodit. Také je však mohl někdo nesprávně dodatečně doplnit po válce z nedostatku vědomostí.
Někdy se můžeme setkat s tím, že byly na autentických dýkách SS, použity komponenty od jiných výrobců, ty by však měly pocházet ze stejného období a měly by odpovídat dobově podloženým nákupům výrobců od původních dodavatelů. Rané dýky se vyznačují velkou pečlivostí, osazení odznáčků v rukojeti. Těsné, profesionální osazení a spasování rukojeti se záštitami bylo samozřejmostí s ohledem na přísné kontroly kvality.
Dřevěné rukojeti mohou však působením atmosferických vlivů času, vysycháním ztratit trochu na objemu.
Vzhledem ke skutečnosti, že byl použit u raných dýk SS kvalitní materiál, a že byly v tomto provedení pouhé dva roky, na rozdíl od pozdějších dýk, patří rané dýky mezi nejvíce sběratelsky ceněné a žádané.


Transitionální dýky SS

Služební dýky SS z transitionálního období produkce 1936 - 1938
Transitionální dýky SS, stejně jako jiné standardní chladné zbraně, musely projít změnou materiálu z důvodu úsporných opatření, ze strategických důvodů přípravy na válku. Také ovšem přešly pod Říšský kontrolní úřad kvality - RZM - Reichszeugmeisterei. Nikl byl prohlášen za strategickou surovinu a byl proto postupně nahrazován levnějšími tvarovkami, z méně kvalitních materiálů.
Přes tento fakt se samozřejmě používaly před vyrobené záštity a kování z niklu ještě v letech 1936 - 1937.Tentokrát však nebyly spodní záštity u dýk SS nijak oraženy symboly výstrojních středisek, jako tomu bylo u raných dýk. To samé platilo absencí, oražení žup na dýkách SA a NSKK. Také na pochvách se ještě mnohdy požívalo, kování pochev zhotovené z niklu. U těchto raně transitionálních dýk je někdy možné, že šroubky niklového kování pochvy, jsou již železné a stejně tak vrchní uzavírací hlavice může být železná, přestože použité záštity byly z niklu.
Pochvy s niklovým kováním raně transitionálních dýk SS, mohou mít ještě anodizované pochvy, přetřené šelakem. Tento způsob byl ale rychle nahrazován levnějším provedením, totiž použitím acetonové barvy. Orličky v rukojetích byly do roku 1937 také niklové. Po roce 1937 se sice ještě mohou objevovat, ale už se začíná jejich použití omezovat. Stejně tak klipy závěsníků, zhotovené do roku 1938 z niklu, ale již s označením DRGM - Deutsches Reich Gebrauchsmuster - Patentováno říší. Dalším podstatným rozdílem je označení čepelí některých výrobců dýk SS, jednak logem výrobce, ale současně i logem a kódem RZM. Jiní výrobci, jak již bylo napsáno dříve, používali pouze kód RZM pro SS už od roku 1934.Zajímavé je, že někteří výrobci, jako např. Robert Klaas, použili na svých čepelích dýk SS kombinaci kódu jak pro dýku SS, tak i pro kódové označení pro chladné zbraně SA a HJ - Hitlerjugend. Jiní výrobci naopak používali výhradně kódy SS odlišné od kódů RZM pro dýky SA. V současnosti je velké množství falzifikátů, které jsou zhotoveny z obecně méně sběratelsky cenných dýk SA, nebo poválečná falza s chybným označením kódu, z důvodu nedostatečného nastudování faktů a nedodržení detailů, které se od originálu v důsledku liší.
Od roku 1937 je od niklových záštit a kování pro běžné zakázky již upuštěno a začínají se používat levné záštity, odlité ze zinkových slitin a u některých výrobců z hliníku. Ty byly následně poniklovány jako finální povrchová úprava.
Kování na pochvách je zhotovené výhradně z železného plechu s poniklovaným povrchem. Někteří výrobci kování pochev dokonce odlévali ze zinkové slitiny a jeho povrch byl následně poniklován.
Orlice po roce 1938 by již měly být zhotovené převážně z hliníku, zinkových slitin, někdy ze železa, vzácně i z mědi. Pochvy jsou již převážně lakované acetonovou barvou.
Pro pár výrobců, např. Carla Eickhorna jsou ještě použité čepele, kde je současně logo RZM, kód RZM a současně logo výrobce s datem 1939, oficiálně to již sice nemělo od roku 1939 být, ale před vyrobené kusy, někteří prodejci ještě mohli použít s rokem 1939.
Závěsníky pro dýky SS mají železné klipy značené kódy RMZ a kožené řemínky jsou buď neoznačeny, nebo označeny kódy RZM a runami SS.
Mezi sběrateli jsou dýky SS s označením loga výrobce a současně doplněné o kódy RZM velmi žádané, dá se říci hned na druhém místě po raných dýkách SS.

Pozdní dýky SS

Služební dýky SS z pozdního období 1939 - 1942, jsou ve své podstatě finální podobou před zastavením výroby. Materiál záštit použitý na pozdní, služební dýky SS je již prakticky pouze zinková slitina nebo hliník s poniklovaným povrchem. Orlice v rukojetích by již měly být výhradě hliníkové nebo ze zinkové slitiny. Rukojeti mnoha výrobců mohou být vyrobeny z obyčejného dubového dřeva, které bylo černěné, přírodním živicovým pigmentem. Pochvy mají kování pouze z niklovaného železného plechu nebo někdy odlité z poniklované zinkové slitiny. Černá barva na těle pochvy je acetonová. Čepele nesou již pouze kódy výrobců RZM, až na výjimky čepelí některých výrobců z roku 1939, což bylo uvedeno v odstavci o transitionálních dýkách SS. Některé čepele dýk SS s rokem 1942, které byly vyrobeny předem, by čistě teoreticky neměly být smontovány v kompletní dýky SS k nošení, protože rok 1942 byl posledním rokem, před trvalým přerušením výroby služebních dýk SS, SA a NSKK.
Závěsníky pozdních dýk SS jsou již pouze se železnými klipy s označením RZM a kožené řemínky jsou s označením konkrétního výrobce, číselným kódem RZM.
Obecně platí, že pozdní dýky SS patří mezi sběrateli krátkých chladných zbraní z období třetí říše, mezi nejdražší z poměrně běžných dýk, přestože méně žádaných než jsou dýky SS z rané a nebo transitionální produkce.

U dýk SS model 1933 je třeba zmínit zvláštnost, kterou se liší od všech ostatních dýk SS model 1933.
Výrobci Klittemann & Moog s označením (RZM M7/324 + rok a SS) a Jacobs s označením (nejprve RZM M7/29 a později RZM M7/118) byl použit u motta mou ctí je věrnost za tímto heslem vykřičník - "Meine Ehre heißt Treue! ", což u ostatních výrobců není.
V letech 1936-1938 zmizelo číslo RZM fyrmi Jacobs z licenčního seznamu firem, které vyráběly služební dýky SA a SS. V roce 1939 byl zaveden kód RZM M7/118 Jacobs & Co, Solingen-Grafrath, jež byl přidělen Jacobsovi jako jeho nový kód RZM. Seznam licencí RZM z roku 1939 ukazuje stejné sídlo adresy firmy Jacobs, jaké bylo uvedeno v seznamu licencí z roku 1935. Je zřejmé, že společnost byla buď zavřena po dobu 3 let, nebo přešla dočasně pod jinou firmu, protože firma Jacobs produkovala dýky SS znovu až do roku 1939.
Je pravděpodobné, ne však prokázáno, že se mohlo jednat o čestné dýky, které byly vyrobeny pro zvláštní příležitost nebo pro zvláštní skupinu příslušníků SS. Je fakt, že záštity, uzavírací hlavice dýk SS a kování pochev od těchto výrobců, jsou zhotoveny z niklu, ať už jsou vyrobeny v jakémkoli období. Dýky SS  M 1933 od obou těchto výrobců jsou velmi vzácné.
Georgmani

 Autor: Minerál

Komentáře

robo1

12. 06. 2017, 12:14

Výborný članok.

ragnarog

12. 06. 2017, 12:17

Souhlasím. Jen ten vodoznak Detektorwebu leze do popisků ve fotografiích a spodní řádek není z poloviny čitelný... :-(

jegr

12. 06. 2017, 13:15

Georgmani- supr napsané díky

Pan Brouček

12. 06. 2017, 17:02

Děkuji za článek....

Saladin

12. 06. 2017, 19:51

Připojím se - dík za výborné čtení

Pesimista

13. 06. 2017, 09:28

Röhm byl na dýce SS?

Minerál

13. 06. 2017, 20:03

Ano 125960 jich věnoval Röhm dohromady, 9900 dýk pak i příslušníkům SS.

Pesimista

15. 06. 2017, 10:08

georgmani: dík

Minerál

15. 06. 2017, 13:03

rádo se stalo, ono to zní paradoxně, že i SS dýky měly na čepelích věnovačku od Röhma, ale před jeho likvidací, lidé z SA a SS měli určitě lepší vztahy než po noci dlouhých nožů.Příslušníci SA cítili, že jim bylo ublíženo a proto odstranění věnování s Röhmem mnoho neuposlechlo, SS je odstraňovali až na výjmky z čepelí bez nějakých výčitek.

acer14

30. 07. 2017, 08:01

Možná by to chtělo, to logo narvat někam jinam, aby to šlo přečíst!! když je tady něco zajímavého, tak se to nedá přečíst.

RoHy

26. 04. 2023, 15:00

Mohl by mi prosím někdo pomoci s oceněním dýky SA? Mám foto i video. Děkuji