Švédové na Přerovsku

Unikátní výstavní projekt je možné shlédnout v prostorách přerovského zámku v sobotu a neděli od 9:00 do 17:00.

Nenechte si ujít zcela výjimečnou příležitost na vlastní oči vidět tzv. Přerovský poklad, který byl nalezen před 100 lety v Bratrské ulici v Přerově.  Patří k největším hromadným nálezům stříbrných a zlatých mincí ukrytých na počátku třicetileté války, jaký byl kdy objeven na území Čech, Moravy a Slezska.

Návštěvníci se mohou těšit rovněž na atraktivní model hradu Helfštýna z dílny ostravského výtvarníka Dalibora Figeľa, který zachycuje historickou událost z roku 1621, kdy byla tato nejvýznamnější hradní pevnost v Moravské bráně, jakožto majetek „rebela“, účastníka stavovského povstání Jiřího Bruntálského z Vrbna, zabavena císařskou konfiskační komisí, která vstoupila do hradu za doprovodu vojenské asistence.

V letošním roce uplynulo 380 let od válečných událostí v létě 1643, které se dotkly výraznou měrou našich zemí. V letech 1642 a 1643 byla postupně dobyta významná strategická místa na střední Moravě. Do rukou Švédů překvapivě padla Olomouc, která zůstala v jejich držení až do roku 1650. Stejně tak padly některé hradní pevnosti jako například Sovinec, který byl dobyt po několika týdenním obléhání i přes urputné nasazení obránců. Drancování nebyla ušetřena ani Kroměříž. V dolním Pobečví Švédové obsadili Přerov, Hranice, Lipník nad Bečvou a několik týdnů neúspěšně obléhali hrad Helfštýn.

Hlavní část výstavy je věnována polnímu opevněnému táboru švédského vojska, který byl vybudován na současných katastrech obcí Dobrčice, Horní Moštěnice a Přestavlky, což do dnešních dnů výmluvně dokládá název výrazné krajinné dominanty Švédské šance, kde byla umístěna jedna z předsunutých redut. Díky dobovému nákresu švédského tábora ze srpna 1643 posléze publikovaného ve světové kronice Theatrum Europeum máme k dispozici unikátní historický pramen, který nám umožňuje vytvořit si konkrétní představu o strategickém umístění, rozloze, charakteru, podobě opevnění.

Návštěvníci budou seznámeni s jednotlivými druhy vojska: těžkou jízdou reprezentovanou kyrysníky, lehkou jízdou zastoupenou arkebuzíry, dragouny a husary, dále pěchotou, jejíž nedílnou součástí byli mušketýři, pikenýři či granátníci a nezbytným dělostřelectvem. K vidění budou některé kategorie zbraní reprezentované ukázkami chladných, dřevcových, střelných a palných, ochrannou zbrojí a obrannými prostředky, výstrojí koně a jezdce, které byly v průběhu třicetileté války využívány.

Vystaveny jsou rovněž ukázky raně novověké výzbroje a výstroje ze sbírek Muzea Komenského v Přerově. Tyto unikátní artefakty jsou doplněny o vybrané atraktivní exponáty ze sbírek dalších muzejních institucí – Vlastivědného muzea v Olomouci, Slezského zemského muzea, Muzea Kroměřížska, zámku Tovačov a z majetku Arcibiskupství olomouckého.

Výstavní projekt, jenž je cenným příspěvkem v rámci problematiky studia válečných konfliktů v kontextu českých na pozadí evropských vojenských dějin, vznikl ve spolupráci Muzea Komenského v Přerově, p. o. s Archeologickým ústavem AV ČR, Brno, v. v. i.

Další případné informace poskytnou kurátoři výstavy: Mgr. Zdeněk Schenk, Ph.D.; e-mail: schenk@prerovmuzeum.cz, Mgr. Petr Žákovský, Ph.D.; e-mail: zakovsky@arub.cz

Autor textu a fotek: Zdeněk Schenk