Triboluminiscence, piezoelektřina, křesání a rohovec

Triboluminiscence a piezoelektřina jsou příbuzné jevy, které mohou nastat současně i při úderu křemene o křesací ocílku.  

Triboluminiscence je vyzařování světla při tření nebo drcení materiálu, kdy se uvnitř krystalu od sebe oddělují elektrické náboje, které ionizují vzduch a vyvolávají světélkování.  Piezoelektrický jev je schopnost některých materiálů, jako je křemen, generovat elektrický náboj při mechanickém namáhání, například při stlačení, které vede ke vzniku elektrického náboje na jeho povrchu.  

Při úderu křemene o křesací ocílku může mechanické napětí způsobit jak triboluminiscenci (slabý světelný záblesk) tak elektrický náboj v důsledku piezoelektrického jevu. Současně dochází k odštipování malých kousků oceli z ocílky. Společně s teplem vzniklým třením a oxidací dojde k jejich vznícení. Někteří autoři ovšem uvádí, že samotnému vznícení napomáhá, mimo zmíněnou teplotu a oxidaci i výboj piezoelektřiny.

Pro svůj pokus jsem si vybral lokální šedý rohovec, i když se tyto pokusy často provádí s krystalem křišťálu, kde lze pozorovat světélkování i uvnitř materiálu.  Rohovec je kryptokrystalickou formou oxidu křemičitého a obsahuje velmi jemné krystaly křemene, které nelze pouhým okem rozeznat. Podrobil jsem ho jak drcení spojeným s třením mezi dvěma rohovci. Tak i úderu ostrou hranou rohovce o druhý a nakonec křesání rohovcem o křesací ocílku.  

Závěrem se dá říci, že samotné světélkování při triboluminiscenci (někdy uváděné jako studený oheň) nebo výboj piezoelektřiny, nikdy nemohou vést k rozdělání ohně pomocí rohovce bez použití křesací ocílky.

ROSSY