ULLR – Ochránce zimních sportovců

Psát o „klasických“ nálezech železných a záslužných křížů se mě nechtělo, ostatně popis některého z bojových odznaků pošle určitě někdo jiný. A kdo se jen trochu na netu neztratí, si najde, jak vypadá tankový nebo pěchotní odznak. Jaké jsou výrobní varianty odznaků za zranění, také není problém zjistit. Ale rád bych vás všechny seznámil s jedním odznakem, který se nenachází tak často. Není to žádný rytířský kříž, nebo zlatá spona za boj zblízka, je to na první pohled nezajímavý odznak „dědka“ na lyžích s lukem nebo kuší v ruce. Kdo něco podobného našel, ví o čem píši.
Je to odznak, možná amulet, nebo jen přívěšek pro štěstí. Já mu říkám „ULLR“, manželka jim říká „dědci“ na lyžích.

Nejprve trocha historie:
ULLR (též ULL, ULLER, HOLLER, OLLER, VALDER a ještě jinak, lat. OLLERUS) je germánský bůh lovu, lukostřelby a přeneseně také zimy, zimních sportovců a střelců. Je to podle nordické mytologie nevlastní syn THORA. V době vzniku odznaků – což typuji cca. od 1900, byl „zimní sportovec a střelec“ něco jako dnešní biatlonista – lyžař s běžnou armádní puškou, později malorážkou. V tomto „dvojboji“ se běžně soutěžilo na všech zimních armádních soutěžích v meziválečném období. Takže přeneseně je to patron – ochránce zimních sportovců. To by mohlo pro začátek stačit, ostatní si jistě k ULLRovi dohledáte sami.

Na obrázcích si můžete prohlédnout mojí sbírku 17 kusů odznaků ULLR. Je to skromná sbírka za 12 let hledání detektorem, obcházení po burzách a také díky tomu, že pár kamarádů ví, že sbírám německé kopané odznaky a vše, co s tím souvisí. Kromě 2 kousků jsou všechny odznaky vykopány. 2 odznaky jsou nekopané, ale o to možná zajímavější. Bude popsáno níže.



Komplet sbírka - 17 kusů ULLRů



Komplet sbírka – 17 kusů ULLRů - druhá strana



4 základní tvary: pavéza, osmiúhelník, kulatý s 2 průvlaky a kulatý s jedním otvorem.



Zde je vidět různé provedení ULLRů – základní prvky jsou všude stejné – fousatý „dědek“ na lyžích a vždy s lukem nebo kuší v ruce. Jeden odznak je dokonce v luxusnějším – smaltovaném provedení – spodní řada úplně vpravo.



Druhá strana odznaku je také různorodá, většinou je zde nápis: „WINTERSPORT SCHUTZ PATRON“, někdy s kombinací orlice – nejvíce tyrolskou. Několikrát jsou znatelné zbytky barvení a to velmi výraznou červenou a žlutou barvou. Jednou je zastoupen znak, který neumím určit - nebo spíš jsem líný to hledat. Na zadní straně smaltovaného odznaku je zimní středisko Reit im Winkl – v německých Bavorských Alpách.



4 odznaky – 2 varianty. Porovnání kopaného a nekopaného odznaku. Na této straně není nic zajímavého, ale počkejte na té druhé.



4 odznaky – a ne 2, ale 4 varianty. Horní dva odznaky jsou z jedné strany identické a na jednom je nápis „Schutz-Patron aller Winter-Sportler“ a pro mě neznámý znak, na druhém odznaku je v češtině : „PATRON ZIMNÍCH SPORTOVCŮ“. Spodní dva jsou ještě zajímavější. Z jedné strany identické a z druhé strany je na jednom již uvedený nápis: „WINTERSPORT SCHUTZ PATRON“ a na druhém odznaku je romantický krkonošský motiv s v českým nápisem: Krkonoše, Luční bouda 1410m. No a co, řekne někdo, změnil se režim, tak v Jablonci nebo jinde změnili raznice. Jo, to beru, ale to platí jen u prvních horních odznaků, protože ty spodní dva jsou sice identické tvarově i rozměrově, až na jednu maličkost. Ten „Krkonošský“ je o cca 0,5 mm silnější a je zřetelně vidět, že český motiv je na odznak zalisován dodatečně. Věřím tomu, že pod „Luční Boudou je zalisován původní nápis v němčině. Ale nechci odznak zničit a zkoumat dál to nehodlám.



Pro ilustraci jak asi původní ULLR vypadal v nordickém bájesloví. Jsou vidět všechny propriety – lyže, luk a hlavně fousy.

Jednou velkou otázkou je, kde se popsaný odznak nosil. Možná na čepici – „bergmützi“, možná také jen na špagátku, nebo kůži přivázán k batohu – což je můj osobní názor. Něco podobného jsem viděl na batohu horských turistů v Salzburku asi před 10 roky na výletě v Rakousku. Takže otázek je ještě dost a věřím, že mě někdo poskytne další informace, případně doplní můj příspěvek.

Závěrem bych rád poděkoval všem, kteří mě ULLRy průběžně zásobují a nejvíc jednomu nejmenovanému kolegovi, který mě nechal prvního „dědka“ ze svých nálezů a to je už minimálně 12 let. To, že mě přivedl ke koupi detektoru a naučil mě první kousky s detektorem asi nemusím dodávat. A Pavlovi děkuji za „ULLRa z Luční boudy“.

Marouš