Úterní dilema

Včera jsem se opravdu dlouho přemlouval, abych nakonec stejně podlehl. Úvaha byla taková, že když téměř celé dva dny pršelo, nemá cenu chodit na moje oblíbené políčko, protože bahna bude po kolena. Jak už jsem psal, nakonec jsem to stejně nevydržel a nelituji. Ferdinand se mi nepovede každý den. Když na mě vykoukl z bláta, následoval pohled k nebesům a poděkování hledačským bohům. Stříbrný náprstek je ze stejného pole, jen už ho mám doma pár dnů. Škoda jen, že radlice byla nekompromisní. Dále posílám dva dočištěné kousky z dovolené.netuším stáří ani účel. U toho podivného malého panáka mě napadá kalamář, ale je to jen pocit.
Všem přeji vysoké tóny a méně deště.
Díky
tvpetr