Valašský "pouštní lak"

Pouštní lak "desert varnish" se vyskytuje po celé planetě, a i když se uvádí jeho složení, vědci stále přesně neví, jak vzniká. Zmiňoval ho i samotný Darwin. Uvádí se, že ho tvoří železo a mangan, které laku dávají barvu a SiO2. Doba, po kterou se vytváří, je prý různá. U některých to je až dva tisíce let, jindy se počítá méně než padesát. Najdeme ho ve většině suchých oblastí světa a je známý také jako pouštní kůra. U nás je známý na některých typech křemene, například rohovcích typu Krumlovský les. Některé teorie hovoří o tom, že vzniká "vypocováním" (v důsledku výrazných teplotních rozdílů během dnů a nocí) slabě mineralizovaných roztoků ze vnitřku horninového fragmentu a jejich vysrážením na jeho povrchu. Pouštní lak je také příčinou velké záhady. Některé laboratorní testy ukázaly, že pro tvorbu pouštních laků jsou důležité bakterie. Proto se uvažuje, že vzorky pouštních laků z Marsu by mohly ukázat, zda na Marsu byl život v jakékoli fázi za posledních 4,5 miliardy let. U mého nálezu se předpokládá, zatím bez rozboru, že vrstvu tvoří z části mangan ve formě manganomelamu, což jsou oxidy a hydroxidy manganu vyloučené z koloidních roztoků. Mimo železo ve formě pelosideritových konkrecí, mangan v dané lokalitě potvrzuje i starší odborná práce, ve které je zmiňován občasný výskyt pískovců s hnědočerným povrchem místy až s černým leskem.
ROSSY