Úvod / Články

Výstava: arcivévoda Ferdinand II. Habsburský

03. 11. 2017 Autor: Redakce DW komentář
Určitě nejen ty z nás hledačů, kterým uvízla pod cívkou mince Ferdinanda II. Habsburského zvaného též Tyrolský, zaujme mimořádná výstava, která je ode dneška do 25. února 2018 otevřena ve Valdštejnské jízdárně Pražského hradu.
Francesco Terzio, Portrét arcivévody Ferdinanda II., 1556-1557


Letos uplynulo 470 let od doby, kdy syn českého a uherského krále Ferdinanda I. arcivévoda Ferdinand II. Habsburský také zvaný Tyrolský (1529–1595) přijel do Čech, aby zde zastupoval zájmy svého otce i celé habsburské dynastie. Rovněž je to 450 let, kdy se arcivévoda ujal vlády nad Tyrolskem. Významná jubilea se stala podnětem k uspořádání rozsáhlé výstavy, která byla nejprve otevřena na zámku Ambras v Innsbrucku a nyní - rozšířená v oblasti působení arcivévody v českých zemích – v Praze.

Vystaveny jsou více než tři stovky exponátů různého druhu, od obrazů přes vzácné předměty uměleckého řemesla, renesanční zbroje, cenné listiny včetně vlastnoručního dopisu arcivévody, až po přírodniny a kuriozity z jeho sbírek nebo předměty osobní potřeby arcivévody a jeho rodiny. Více než polovina exponátů bude zapůjčena ze zahraničních sbírek, většinou tak půjde o zcela unikátní příležitost spatřit je v České republice. Podobně mimořádné budou i některé zápůjčky z českých institucí. Cílem expozice je představit divákům arcivévodu jako historickou osobnost silně spjatou s osudem českých zemí a s uměním období renesance, ale též jako člověka s osobními vazbami a zájmy. Arcivévoda Ferdinand byl milovník lovů a dvorských slavností, do kterých se často zapojoval jako herec a zpěvák. I tomuto aspektu bude proto věnován samostatný oddíl výstavy. Pro dětské návštěvníky bude připraven tematický okruh výstavou zaměřený na zájmy nejmladší věkové skupiny.

Zbroje ze sbírky arcivévody Ferdinanda, uprostřed jeho vlastní zbroj zhotovená v roce 1547 v Innsbrucku.


Obraz ze sbírky arcivévody Ferdinanda, Magdalena Gonsalvo, dívka z rodiny postižené nadměrným ochlupením, kol. 1580


Kolowrat-Kodex, Sigmund Alsässer, Oslavy svatby Jana Libštejnského z Kolowrat s neteří Filipíny Welserové, manželky arcivévody Ferdinanda, 1580, kolorovaný lept


Svatební kodex arcivévody Ferdinanda - Portrét arcivévody Ferdinanda a vévody Viléma V. Bavorského v antikizujícím kostýmu, 1582, kolorovaný lept


Korál ze sbírky přírodnin


Mumrajová maska, zhotoveno v Praze kolem 1557


Druhorozený syn císaře Ferdinanda I. prožil dětství a mládí ve společnosti staršího bratra a následníka trůnu Maxmiliána. Od roku 1547 arcivévoda Ferdinand II. pobýval v českých zemích a jako zástupce svého otce zde zastával důležitou úlohu v politickém a společenském životě. Mezi významné úkoly patřila též obnova královského sídla – Pražského hradu, kterou prováděl pod otcovým dohledem. Do dějin architektury se arcivévoda Ferdinand zapsal stavbou svého loveckého zámečku, proslulého letohrádku Hvězda. Významné místo v historii mu náleží též jako vášnivému sběrateli. Vybudoval jednu z největších knihoven ve střední Evropě své doby, rozsáhlou kunstkomoru podle vzoru italských velmožů a vynikající sbírku zbrojí slavných mužů.
Ferdinand I. odkázal arcivévodovi vládu nad Tyrolskem, kam přesídlil v roce 1567. Domovem se mu stal zámek Ambras poblíž Innsbrucku. Vybudoval z něj výstavní sídlo, kam umístil své rozsáhlé sbírky. Řada vzácných předmětů se nachází na místě dodnes. Ambras tak náleží k prvním muzeím v Záalpí a jediným, které se dochovalo na původním místě. Arcivévodův příklad byl inspirativní pro mnohé české aristokraty i pro jeho synovce, budoucího císaře Rudolfa II. , s nímž sdílel podobné zájmy. Kontakty s českou aristokracií pokračovaly i po arcivévodově přestěhování – Innsbruck se stával častou zastávkou představitelů tuzemské šlechty při jejích cestách do Rakous, Itálie, či cíleně do Tyrolska.

Výstava vznikla ve spolupráci Kunsthistorisches Museum Wien s Národní galerií v Praze a Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky.

Zdroj: Národní galerie

 Autor:

Komentáře