Z hlubin země

Hornický krumpáč, nebo jak se to jmenuje, se ke mě do muzea dostal velice složitou cestou. V naší chemičce Sudetenländische Treibstoffwerke AG Maltheuern bei Brüx, zktatka STW - Sudetská továrna na pohonné hmoty a. s., Záluží u Mostu, je elektrárna do které se neustále dodává uhlí. Mostecká uhelná má uhlí málo, tak se k nám dováží uhlí až ze Sokolova nebo odkud to jde. Nevím, jak je tento krumpáč starý, ale zřejmě s ním horník dobýval uhlí a zlomil ho (byla v něm ještě ulomená násada). Krumpáč zahodil a ten zůstal ležet v šachtě. Po mnoha letech se k šachtě dohrabalo povrchové velkorypadlo a uhlí i s krumpáčem naložilo na dopravníkový pás, pak se dostalo do vagónu, přejelo asi 100 km do Záluží u Litvínova, kde se zase překlopilo na dopravníkový pás. Aby se do elektrárenského kotle nedostalo železo, je okolo dopravníkového pásu velmi silný magnet, který z uhlí vytáhne vše železné. Tak se dedy stalo, že mezi spoustou hřebů a řetětů magnet vytáhl i tento starý hornický krumpáč a můj známý mi ho daroval do muzea.

Maruška