Zlatá šuplíkovka a vzorný paragán

Když se tady začalo se zlacením. Tak bych i já chtěl sem přispět s nějakou malicherností. Toto vyznamenání jsem získal před pár léty od známého. Ten se dověděl zase od jiného mého kolegy že se o tyto věci zajímám. Bydlí v bytovce mých rodičů. A jednou když jsem se vracel od rodičů tak se mě na chodbě začal vyptávat zda se o to teda zajímám. Na to mi sdělil že něco má. ale že to musí pohledat, a pokud to teda najde že to nechá u našich. Přešlo asi čtrnáct dnů já na to téměř zapoměl, stavil jsem se k rodičům a máma mi  sdělila že našla v dopisní shránce nějakou krabičku s odznakem. Když jsem ji otevřel málem mě trefil šlak. Smál se z etuje na mě tento krasavec Další překvapení promě bylo když jsem se dověděl že etuje byla v nezamčené shránce týden. Pán co mi tuhletu roztomilou věc daroval za to nic nechtěl. Jednak se jednalo o dost zámožného člověka a vůbec neměl k těmto věcem žádný vztah. Kříž je rovněž z 18ti karatového zlata a je značen hlavou kamzíka, číslem 3 a písmenem A , Výrobce MAYER aSYN Víden.

K tomu výsadkáři jsem taky kuriozně přišel. Rovněž před pár léty se mi ozval na inzerát kluk z regionu že má vzorného výsadkáře. Byl v horším stavu a že patřil jeho otci. Asi po třech letech se mi ozval pán, že má vzorného výsadkáře zda mám zájem. Tak jsem za ním zajel. Dotyčný vytáhl ze šuplíku odznak i s dokladem ale číslo k odznaku jaksi nesedělo. Uklidnil mě s tím že to nějaký výkonák zřejmě při udělování popletl. Doma jsem z údivem zjistil že doklad sedí s tím prvním odznakem. Takže mi bylo hned všechno jasné. Klučina odznak čornul otci. Otec se náhodou někde dočet že to někdo sbírá. ale zřejmě záhy zjistil že se někde odznak ztratil, tak ho vytáhnul od nějakého známého spolubojovníka a vydal za svůj. Buhužel tento první odznak i s dokladem jsem před česem pustil kolegovi. Čehož trošku dnes lituji. Mám to téměř kompletní kromě železničáře a takoborníka.