Zlatý smuteční prsten prohlášen za poklad

Smuteční prsten, který našel 71letý hledač Ron Pitman na poli v Pennardu ve velšském hrabství Swansea, byl před několika dny oficiálně prohlášen za „poklad“ podle britského Zákona o pokladu z roku 1996. Ten říká, že jakýkoli nalezený artefakt, který obsahuje alespoň 10 procent ze své váhy cenný kov a je starší tří set let, je pokladem a tudíž náleží britské Koruně. „Pitmanův“ prsten obsahuje 81 procent zlata a 9 procent stříbra a ačkoli experti nebyli schopni stanovit přesné datum jeho výroby, zdobení prstenu odkazuje na 17. století.
Z vnějšku je prsten okrášlen mřížkovaným vzorem vykládaným černým smaltem. Na vnitřní straně je vyryt nápis “prepared bee to follow me” – běžná sentence pro vyjádření smutku používaná na smutečních špercích v 17. století. Dvojité „ee“ ve slovese „be“ je rovněž charakteristické pro tuto dobu.
Ron Pitman našel prsten na poli, kde se pěstuje obilí a navzdory po staletí probíhajícím zemědělským aktivitám ležel v hloubce sotva patnácti centimetrů.
Nyní, když byl nález prohlášen za poklad, Pitman a majitel pozemku se podělí o nálezné ve výši tržní hodnoty prstenu. Místní Swansea Museum, které je podle zákona první na řadě, kdo má možnost vznést nárok a vyplatit nálezné, již projevilo zájem získat prsten do svých sbírek.

Boom smutečních prstenů zažila Británie na konci 17. století v důsledku velké epidemie moru, která zasáhla Londýn v roce 1665. Další nárůst popularity těchto prstenů přišel po roce 1861 jako odraz trvalého smutku, který držela královna Viktorie po smrti svého muže prince Alberta.
V 19. století se smuteční šperky rozvinuly do široké škály – od broží, přes přívěsky, miniatury až třeba k medailonkům s pramínky vlasů zemřelého.

O prstenech nesoucích ve vyrytých ustálených sentencích vyznání lásky, tzv. posy rings, které dosáhly v Británii největší popularity v 15.-17. století, jsme psali na Detektorwebu pod názvem Nejkratší vyznání
Kasander Zdroj: Historyblog