Zloději ukradli poklad z Villeny, jeden z nejcennějších předmětů ale nechali na místě

Zloději ve Španělsku ukradli šperky a artefakty z jedné z nejvýznamnějších prehistorických sbírek celé Evropy, která se nachází v muzeu v provincii Alicante. Neznámí pachatelé vzali téměř vše z unikátní pokladnice ve Villeně, která obsahuje šest desítek předmětů ze zlata, stříbra, jantaru a železa – některé kousky jsou dokonce částečně meteoritického původu. Zájem zločinců vzbudilo zejména zlato a stříbro, které z místa ukradli kompletně. Zanechali po sobě ale jeden z nejcennějších exponátů: náramek právě z meteoritického železa nevyčíslitelné hodnoty.

Byla to scéna připomínající výjevy z akčních filmů. Loupež začala předposlední srpnový týden podle úřadů odvedením pozornosti. Po páté hodině ráno tamního času se nedaleko Archeologického muzea ve Villeně rozezněl alarm v tamním sportovním centru. Když se pozornost policie stočila k tomuto zařízení, spustil se po několika minutách alarm i v muzeu. Než ale stačily bezpečnostní složky reagovat, rozbili neznámí pachatelé okno a následně i neprůstřelné sklo a ukradli velkou část z asi desetikilového pokladu nedozírné historické i peněžní hodnoty. To vše za čtyři minuty.

„Operace byla superrychlá a superprofesionální, “ uvedl podle BBC mluvčí městské rady ve Villeně. Podle policie se na loupeži podílelo několik pachatelů i vozidel. Starosta Villeny Fulgencio Cerdán podle deníku El País uvedl, že zloději ukradli většinu pokladu. „Stále se třesu. Pravdou je, že pro obyvatele Villeny je to zdrcující. Je to součást našeho dědictví, našeho bohatství, “ řekl starosta. Úřady trvají na tom, že z jejich strany nedošlo k žádnému pochybení, pokud jde o ochranu pokladu – muzeum je vybaveno moderním bezpečnostním systémem, který ani tak zločince nezastavil.

Poklad objevil v prosinci 1963 archeolog José María Soler přibližně 12 kilometrů od Villeny v Alicante ve vyschlém korytu řeky Rambla del Panadero. Byl uložený do bronzové nádoby podobně jako nálezy v asi 6 kilometrů vzdáleném nalezišti Cabezo Redondo. Několik předmětů bylo mimo nádobu, mohlo se tak s pokladem hýbat. Sbírka sahá do doby bronzové, 1 000 až 1 300 let před naším letopočtem. Skládá se z množství zejména zlatých a stříbrných předmětů, jako jsou náramky, misky a lahve. Kromě drahých kovů jsou vyrobeny i z jantaru a železa.

A právě dvojice železných předmětů je paradoxem celé krádeže. Lupiči po sobě zanechali jeden z nich, těžko říci, jestli omylem, nebo naschvál. Navenek jde o méně atraktivní kus – tmavý, zoxidovaný železný náramek podobný řadě jiných ze stejné doby mohl pachatele zaujmout ze všech blyštivých předmětů nejméně, nebo jim mohl vypadnout při útěku. Jde ale o jednu z nejcennějších částí celého pokladu, protože právě tento náramek byl vyroben z meteoritického materiálu, tedy nejen na tehdejší dobu ze zcela unikátního kovu.

Vědecká analýza provedená v roce 2024 vyřešila záhadu, která tento kousek obklopovala po celá desetiletí. Náramek nebyl vyroben ze železa získaného z pozemských minerálů, jak by bylo typické. Rozdíl je zásadní. Některé meteority obsahují přírodní slitinu železa a niklu, přičemž koncentrace niklu přesahuje 5 % hmotnosti, a dále další složky, jako je kobalt. Toto složení odlišuje mimozemský materiál od železa vyrobeného z pozemských minerálů, které obvykle obsahuje mnohem nižší množství niklu. Nejedná se tak pouze o starověký artefakt, ale o předmět vyrobený ze surového materiálu, který spadl z nebe a byl lidmi objeven, zpracován a transformován před tisíci lety.

Nález je ještě významnější díky svému stáří. V kontextu doby bronzové nebylo vlastnictví materiálu, jako je meteoritické železo, běžné. Jeho původ z něj dělal mimořádnou látku dlouho předtím, než existovala technologie pro velkovýrobu železa z pozemských minerálů. Objevitel pokladu Soler původně popsal náramek jako tmavě vypadající předmět, v některých oblastech lesklý a pokrytý oxidem, který připomínal železo. Po celá desetiletí tento vzhled skrýval jeho skutečnou podstatu. Výzkumník Ignacio Montero-Ruiz ze španělské Nejvyšší rady vědeckých výzkumů a jeden z autorů studie z roku 2024 poznamenal, že tyto kusy měly pro společnosti, které je vyrobily, obrovskou hodnotu. Jejich přítomnost v mimořádné sbírce zlatých předmětů tento význam podtrhuje. Experti přesto dosud nebyli schopni přesně určit, kdo tyto předměty vyrobil ani odkud pocházel meteorit použitý jako surovina.

Loupež pokladu z Villeny není svou charakteristikou bohužel v poslední době výjimečná. V uplynulém roce došlo k sérii vloupání do evropských muzeí. V říjnu 2025 se zloději za bílého dne vloupali oknem do pařížského muzea Louvre a ukradli šperky v hodnotě v přepočtu přes 2 miliardy korun, než utekli na skútrech. Tato loupež trvala asi osm minut. V polovině letošního srpna byla z muzea na Sicílii ukradena čtyři díla mimořádné hodnoty renesančního umělce Antonella da Messiny. Začátkem tohoto měsíce italská policie našla obrazy Renoira, Cézanna a Matisse v hodnotě přes 215 milionů korun, které byly ukradeny z muzea Nadace Magnani-Rocca poblíž Parmy. Odhadovaná hodnota pokladu z Villeny je v tomto případě „jen“ necelých 50 milionů korun, ta historická je ale nevyčíslitelná.

Zdroje: BBC (https://www.bbc.com/news/articles/ckgw9gw34yqo), El País (https://elpais.com/cultura/2026-08-27/roban-el-tesoro-de-villena-uno-de-los-hallazgos-mas-importantes-de-la-edad-de-bronce-en-europa. html, https://elpais.com/cultura/2026-08-28/los-ladrones-del-tesoro-de-villena-abandonaron-una-de-las-dos-piezas-mas-valiosas-del-conjunto-orfebre. html), Archeologické muzeum ve Villeně (https://museovillena.com/)