Úvod / Články

Kraj, kde hluboký oceán potkává lidové umění

17. 03. 2026 Autor: Rossy  Další příspěvky autora 249× 6

Krajina kolem Slušovic, Trnavy a Vizovic není jen malebným koutem Moravy známým svými archeologickými nálezy, je to i otevřená kniha geologické historie hlubokomořských pánví.  Každý pískovcový kámen v základech starých chalup má svůj původ v dramatických událostech na dně oceánu Tethys.
Na Horním Podřevnicku jen málokdy najdete klasickou zkamenělinu ryby nebo mušle. Namísto toho nám moře zanechalo tzv. ichnofosilie  – zkamenělé stopy po činnosti organismů.  Když se po náhlé lavině bahna mořské dno uklidnilo, začali se v něm zabydlovat červi a drobní korýši. Jejich chodbičky a doupata v jemném jílu později vyplnil písek další laviny. Dnes je nacházíme jako vystouplé „chodbičky“ na spodních stranách pískovcových bloků.  Na kamenech můžeme vidět i stopy po samotném pohybu vody. Dravý zákalový proud (turbiditní proud) vyryl do měkkého dna rýhy a důlky, které byly okamžitě vyplněny pískem. Tyto „mechanické hieroglyfy“ (proudové stopy) nám dnes přesně ukazují, kterým směrem se před miliony let valila podmořská lavina.  Geologie našeho regionu se střídá v rytmu rychlost versus trpělivost. Náhlé laviny těžkého bahna vytvořily masivní pískovcové lavice. Jsou to ony „rychlé“ stránky geologické knihy (vzniklé během hodin). Pomalé ukládání prachovců a jílovců představuje tisíce let klidu mezi katastrofami.  Pískovec, který horotvorné pohyby vynesly k povrchu, se stal základním stavebním kamenem lidové architektury Horního Podřevnicka. Místní pískovec (často označovaný jako pískovec magurského flyše) se relativně dobře opracovával.  Téměř každá starší dřevěnice v okolí Trnavy nebo Podkopné Lhoty stojí na „podezdívce“ z místního pískovce, který bránil vlhnutí trámů.  Z pískovce byly budovány sklepy zapuštěné do svahu kopců. Z jemnozrnnějších pískovců vznikala drobná sakrální architektura – kříže u cest, boží muka.  Díky drsnosti a ostrosti zrn křemene byl místní kámen vyhledávaný pro výrobu brousků (osélek).

Horní Podřevnicko je dokonalou ukázkou toho, jak hluboká geologie ovlivňuje tvář krajiny i život lidí. Od náhlých lavin bahna v pravěku, přes zvedání horských vrcholů, až po kamenné sklípky, které se stavěly jako součást lidových usedlostí – to vše je jeden propojený příběh, který máme přímo před očima.

ROSSY

 

 

 

 

Kraj, kde hluboký oceán potkává lidové umění
Kraj, kde hluboký oceán potkává lidové umění
Kraj, kde hluboký oceán potkává lidové umění
Kraj, kde hluboký oceán potkává lidové umění
Kraj, kde hluboký oceán potkává lidové umění
Kraj, kde hluboký oceán potkává lidové umění

 Autor: Rossy

Komentáře

KasanderAdmin

17. 03. 2026, 22:20

Máte tam zajímavý kraj :grinning:pěkné a poučné počtení :thumbsup:

klarkon

18. 03. 2026, 12:15

Perfektní, to mě nikdy nenapadlo-já jsem si myslel, že tam působil spíš dravý proud slivovovice:wink:

Rossy

18. 03. 2026, 12:33

No, slivovice, to by byl také pěkný příběh, ale toto téma už pomalu přebraly, jak tak sleduju, Televizní noviny.:wink:

fiskars

18. 03. 2026, 12:54

Rossy opäť nesklamal:thumbsup::beers:
kedysi som tie šutre s podivnými tvarmi u nás tiež zbieral...

Rossy

18. 03. 2026, 14:04

No, já ty kameny nesbírám (většinou jen fotím v přírodě) a uveřejnil jsem je v různých článcích už dřív zde na Detektorwebu. Chtě jsem udělat jen takový sumář.
Ten sklípek jsem zde ukazoval kdysi neopravený - z toho seníku zbyla jen čelní stěna a kamenný sklípek se rozpadal. Přesvědčil jsem syna aby se to opravilo. Bylo to na shození. Stejně to pak odedřel hlavně jen on sám. Jiné sklípky to štěstí neměly.
https://1url.cz/JeW4B
A ještě k té slivovici. Bylo to dávno, to byl svět ještě normální, jsem se účastnil jednoho domácího pálení. Na dvoře se poskládala z dílů půjčená pálenice. V kotlině nebyl míchač pouze síto nade dnem, aby se kvas nepřipálil. Všechny spoje trubek byly utěsněny chlebem a do chladiče se lopatou házel sníh. Laitr se musel v té samé pálenici znova přepalovat. A jak byla dobrá.

Kódl

18. 03. 2026, 19:29

Zajímavé:thumbsup::wink: