Kraj, kde hluboký oceán potkává lidové umění
Krajina kolem Slušovic, Trnavy a Vizovic není jen malebným koutem Moravy známým svými archeologickými nálezy, je to i otevřená kniha geologické historie hlubokomořských pánví. Každý pískovcový kámen v základech starých chalup má svůj původ v dramatických událostech na dně oceánu Tethys.
Na Horním Podřevnicku jen málokdy najdete klasickou zkamenělinu ryby nebo mušle. Namísto toho nám moře zanechalo tzv. ichnofosilie – zkamenělé stopy po činnosti organismů. Když se po náhlé lavině bahna mořské dno uklidnilo, začali se v něm zabydlovat červi a drobní korýši. Jejich chodbičky a doupata v jemném jílu později vyplnil písek další laviny. Dnes je nacházíme jako vystouplé „chodbičky“ na spodních stranách pískovcových bloků. Na kamenech můžeme vidět i stopy po samotném pohybu vody. Dravý zákalový proud (turbiditní proud) vyryl do měkkého dna rýhy a důlky, které byly okamžitě vyplněny pískem. Tyto „mechanické hieroglyfy“ (proudové stopy) nám dnes přesně ukazují, kterým směrem se před miliony let valila podmořská lavina. Geologie našeho regionu se střídá v rytmu rychlost versus trpělivost. Náhlé laviny těžkého bahna vytvořily masivní pískovcové lavice. Jsou to ony „rychlé“ stránky geologické knihy (vzniklé během hodin). Pomalé ukládání prachovců a jílovců představuje tisíce let klidu mezi katastrofami. Pískovec, který horotvorné pohyby vynesly k povrchu, se stal základním stavebním kamenem lidové architektury Horního Podřevnicka. Místní pískovec (často označovaný jako pískovec magurského flyše) se relativně dobře opracovával. Téměř každá starší dřevěnice v okolí Trnavy nebo Podkopné Lhoty stojí na „podezdívce“ z místního pískovce, který bránil vlhnutí trámů. Z pískovce byly budovány sklepy zapuštěné do svahu kopců. Z jemnozrnnějších pískovců vznikala drobná sakrální architektura – kříže u cest, boží muka. Díky drsnosti a ostrosti zrn křemene byl místní kámen vyhledávaný pro výrobu brousků (osélek).
Horní Podřevnicko je dokonalou ukázkou toho, jak hluboká geologie ovlivňuje tvář krajiny i život lidí. Od náhlých lavin bahna v pravěku, přes zvedání horských vrcholů, až po kamenné sklípky, které se stavěly jako součást lidových usedlostí – to vše je jeden propojený příběh, který máme přímo před očima.
ROSSY













Komentáře
KasanderAdmin
17. 03. 2026, 22:20Máte tam zajímavý kraj :grinning:pěkné a poučné počtení :thumbsup:
klarkon
18. 03. 2026, 12:15Perfektní, to mě nikdy nenapadlo-já jsem si myslel, že tam působil spíš dravý proud slivovovice:wink:
Rossy
18. 03. 2026, 12:33No, slivovice, to by byl také pěkný příběh, ale toto téma už pomalu přebraly, jak tak sleduju, Televizní noviny.:wink:
fiskars
18. 03. 2026, 12:54Rossy opäť nesklamal:thumbsup::beers:
kedysi som tie šutre s podivnými tvarmi u nás tiež zbieral...
Rossy
18. 03. 2026, 14:04No, já ty kameny nesbírám (většinou jen fotím v přírodě) a uveřejnil jsem je v různých článcích už dřív zde na Detektorwebu. Chtě jsem udělat jen takový sumář.
Ten sklípek jsem zde ukazoval kdysi neopravený - z toho seníku zbyla jen čelní stěna a kamenný sklípek se rozpadal. Přesvědčil jsem syna aby se to opravilo. Bylo to na shození. Stejně to pak odedřel hlavně jen on sám. Jiné sklípky to štěstí neměly.
https://1url.cz/JeW4B
A ještě k té slivovici. Bylo to dávno, to byl svět ještě normální, jsem se účastnil jednoho domácího pálení. Na dvoře se poskládala z dílů půjčená pálenice. V kotlině nebyl míchač pouze síto nade dnem, aby se kvas nepřipálil. Všechny spoje trubek byly utěsněny chlebem a do chladiče se lopatou házel sníh. Laitr se musel v té samé pálenici znova přepalovat. A jak byla dobrá.
Kódl
18. 03. 2026, 19:29Zajímavé:thumbsup::wink: